Článek
Když se řekne had, mnoha lidem naběhne husí kůže, jiným nevadí a někteří je mají rádi, případně jsou dokonce chovateli. Jsou to však zvířata zajímavá. Ať už jsou to škrtiči, či jedovatí hadi. V obou případech existuje mnoho druhů a každý je svým způsobem zajímavý. Takovým zajímavým exemplářem je určitě každý druh plivající kobry. Při své obraně nemusí svého nepřítele nutně uštknout, aby ho obdarovala notnou dávkou svého jedu.
Plivající kobry
Tato skupina hadů čítá několik druhů a poddruhů, a to jak žijících v Africe, tak i Asii. Plivající kobry svoji techniku „plivání“ - vystřikování jedu používají hlavně při obraně. Tato schopnost plivnout jed na vzdálenost 2-4 metrů je způsobena umístěním jedových žláz vpředu a celkem vysoko nad špičkou zubu. Jsou celkem zúžené, a to umožňuje velký dostřel jedu.
Při obraně se kobra stočí a část svého těla zvedne do vzduchu. Svého protivníka velice zdatně sleduje a zaměřuje se primárně na odlesky v očích. Když plivne svůj jed, ten se při letu rozstřikuje i do stran a tím se kobrám daří se skoro ve všech případech trefit tam, kam chtějí. Pokud jed zasáhne oči, pak se velice rychle vstřebává přes sliznice dál do těla.
Jejich přirozenou kořist, malé hlodavce, může jed vstřebaný přes oči usmrtit, paralyzovat nebo může způsobit dezorientaci. Pokud se kobra trefí do očí člověka, může způsobit trvalou slepotu. U alergických nebo nemocných lidí může způsobit i smrt. Pokud se napadený dostane po zásahu rychle do rukou lékařů, nemusí nutně o zrak přijít. I tak návrat zraku trvá několik dní. Kdyby však kobra člověka uštkla, na usmrcení toto kousnutí bohatě stačí.
Nejznámější druhy plivající kobry z oblasti Afriky:
Kobra obojková (Hemachatus haemachatus)
Kobra černokrká (Naja nigricollis)
Kobra mosambická (naja mossambica)
Nejznámější druh plivající kobry z oblasti Asie:
Kobra sumaterská (Naja sumatrana)
Kobra jávská (Naja sputatrix)
Kobra obojková (Hemachatus haemachatus)
Jedná se o hada žijícího v oblasti jižní Afriky. Je pouze úzce příbuzná s opravdovou kobrou z rodu Naja. Tyto kobry jsou z rodu Hemachatus a řadí se ke kobrám plivajícím. Jejich průměrná délka je něco okolo 90-110 cm. Mohou však dorůst délky až 150 cm. Barevnost se liší dle místa, kde žijí. Charakteristický je pro ně jeden či dva světlé pruhy táhnoucí se na krku.
Velmi ráda má travnaté biotopy, kde se může díky svému zbarvení velmi dobře maskovat a číhat tak na svoji kořist. Přes den ji sice můžeme vidět se vyhřívat na sluníčku, je však spíše nočním lovcem. Její strava je celkem pestrá. Nejoblíbenější potravou jsou ropuchy a různí obojživelníci. Nepohrdne však drobnými savci či jiným hadem.
Kobra obojková
Na rozdíl od kobry rodu Naja je kobra obojková vejcoživorodá. Její vejce se vyvíjí v jejím těle a mláďata se líhnou těsně před porodem nebo ihned po něm či dokonce v jeho průběhu. Běžně se rodí 20-35 mláďat. Pochopitelně se najdou výjimky, kdy se narodilo mnohem více mláďat.
Jed kobry obojkové působí na nervový systém a buňky a je tedy neurotoxický a cytotoxický. U tohoto hada není zatím zaznamenáno úmrtí člověka po jejím uštknutí. Nicméně pořád platí, že nemocní či lidé alergičtí mohou mít s tímto jedem zásadní problém. Při střetu s protivníkem, kdy se snaží bránit, zvedne svoji přední část do vzduchu a roztáhne svoji krční část do takzvané kápě. Pak míří protivníkům na oči a snaží se plivnutím jedu nepřítele zasáhnout.
Zajímavostí tohoto hada je, že dokáže předstírat svoji smrt. Přetočí se na záda a otevře tlamu. Takovému předstírání se říká tanatóza.
Kobra černokrká (Naja nigricollis)
Též se jedná o druh plivající jed a nalezneme ji v subsaharské Africe. Jejich průměrná délka dosahuje 220 cm. I zde se však mohou najít jedinci, kteří jsou o něco delší. Jsou zaznamenáni jedinci s délkou 2,80 metrů. Tento druh dokáže svůj jed plivat až do vzdálenosti 4 metrů, a to s dobrou přesností.
I tato kobra v případě ohrožení roztahuje svoji krční tvář a ukazuje tak svoji nádhernou kápi. Většina jedinců je šedě zbarvena, kde hlava a krk mají černou barvu. Některé mohou být černé a na krku mají červené skvrny. Řadí se mezi vejcorodé a klade přibližně 5-15 vajíček. Její hlavní část potravy tvoří myši a krysy. Nemá problém ulovit a sežrat ještěrku nebo jiného hada. Její úhlavní nepřítel je mangusta, která nemá problém kobru ulovit.
Kobra černokrká
Jako u jiných afrických kober je jejich jed směsí synaptických neurotoxinů. Působí na svaly a nervy. Její uštknutí však bývá na rozdíl od kobry obojkové smrtelné. To způsobuje především to, že dojde k ochrnutí bránice a oběť se zadusí. I když je její jed smrtelnější, nestává se často, že uštkne. Ovšem je velmi agresivní a velmi ráda kolem sebe plive.
Ač jsou to pro někoho děsivá zvířata, jsou fascinující a rozhodně stojí za to, podívat se na přírodovědný dokument, kde jsou tato zvířata k vidění. Je třeba si uvědomit, že právě hadi pomáhají s likvidací přemnožených hlodavců, kteří mohou být přenašeči nemocí.
Anketa
Zdroje:
https://zoom.iprima.cz/priroda/plivajici-kobry-437051
https://www.lidovky.cz/orientace/veda/kobra-vystrikne-jed-vzdy-na-tvar.A060123_151822_ln_veda_svo
https://cs.wikipedia.org/wiki/Plivaj%C3%ADc%C3%AD_kobry
https://www.zoodvorec.cz/lexikon/kobra-cernokrka_65.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kobra_%C4%8Dernokrk%C3%A1
https://zoom.iprima.cz/priroda/kobra-obojkova-353739
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kobra_obojkov%C3%A1
