Hlavní obsah

Joyita: Jedna z největších námořních záhad 20. století. Zmizelo 25 lidí, které už nikdo nenašel.

Foto: Veronika Jelínková, AI, Leonardo

Krátká cesta mezi tichomořskými ostrovy, která měla trvat sotva dva dny, se změnila v jednu z největších námořních záhad 20. století. Loď Joyita vyplula s pětadvaceti lidmi na palubě, ale do cíle nikdy nedoplula.

Článek

Oceán má vlastní pravidla a má jedinečnou schopnost v lidech vyvolávat hodně respektu. Někdy je klidné a průzračné, jindy se promění v obrovskou masu vody, která dokáže v jediném okamžiku zničit loď i s celou posádkou. Občas prostě připomene, že člověk je na vodě jen host. A někdy si prostě vybere lidské osudy a pohltí je tak, že po nich nezůstane téměř žádná stopa. Právě tak vznikl příběh lodi Joyita, která se v roce 1955 stala symbolem jedné z nejzáhadnějších tragédií Tichého oceánu.

Příběh Joyity

Joyita byla elegantní loď, určená pro pohodlí a reprezentaci. Jenže svět se brzy změnil a s ním i osud lodi. Motorovou jachtu postavili již roku 1931, ale už během války skončila ve službách amerického námořnictva. Potom putovala z ruky do ruky, až se k ní dostal kapitán Thomas Miller. Mimochodem, v té době již nebyla v nejlepší kondici. Kdo ji znal, říkal, že Joyita měla nejlepší roky za sebou. Přesto se stále plavila mezi ostrovy v Pacifiku. Kapitán Miller byl ale tvrdohlavý a připomínky neposlouchal.

Na začátku října roku 1955 Miller naložil zásoby, na palubu vzal i několik cestujících, dohromady pětadvacet lidí a vyplul. Pluli z Apie na Samoi do Tokelau. Není to velká vzdálenost. Cesta by trvala zhruba dva dny. Dva dny na širém moři. Rutinní cesta, prostě nic mimořádného. Přišel den ,,D" a 3.října vypluli. Už 5. října měli být v Tokelau. Jenže nepřijeli. A lidé na ostrově začali být nervózní. Potřebovali zásoby, ale především věděli, že každé zdržení může znamenat problém. Po pár dnech bylo jasné, že se něco stalo. Rozjelo se poměrně velké pátrání. Do akce šly lodě i letadla. Prohledaly obrovskou oblast, ale výsledek? Nic. Čas běžel, rodiny ztrácely naději. Až 10. listopadu spatřila posádka nákladní lodi Tuvalu cosi na obzoru. Byla to Joyita. Plavala, nakloněná na bok, ale zcela opuštěná.

Když na ni vstoupili, všude bylo ticho. Žádný kapitán, žádný pasažér. Záchranné čluny pryč, lodní deník nikde, navigační vybavení chybělo. Motor byl poškozený a v trupu stála voda. Jenže Joyita měla zvláštní konstrukci. Díky korku a nádržím byla skoro nepotopitelná. Loď se tedy držela na hladině. Bylo to děsivé. Uvnitř to působilo podivně. Nákladu se nikdo nedotkl a osobní věci zůstaly. Dokonce se našla i lékařova brašna s obvazy, na nichž byla zaschlá krev. Rádio bylo nefunkční, kabely kdosi přetřel barvou a signál by sotva dosáhl dál než pár mil. Všechno dohromady to vypadalo, jako by lidé loď opustili narychlo a ve zmatku. Ale proč, když se nepotápěla?

Možností bylo hned několik. Nejčastější vysvětlení? Panika. Loď nabrala vodu, motor vysadil, trup se naklonil a lidé usoudili, že loď půjde ke dnu. Nasedli do člunů a zkusili šanci jinde. Jenže kde jsou ty čluny? Nikdy se nenašly. Jiní mluvili o pirátech. Ale proč by piráti nechali zásoby a osobní předměty? Další variantou byla nemoc nebo otrava, která posádku donutila opustit loď. A pak i bizarní teorie, kterou byl únos, spiknutí či dokonce zásah nadpřirozených sil. Pravda je, že jasné důkazy chyběly. Oficiální vyšetřování nakonec konstatovalo jen to, že Joyita byla ve špatném technickém stavu a to vedlo k opuštění. Osud lidí zůstal nevysvětlený. To byly veškeré závěry.

Po nalezení byla Joyita opravena, znovu prodána a chvíli ještě sloužila. Ale její pověst byla navždy poznamenaná. Všude, kde se objevila, zněla jasná přezdívka„Loď duchů z Jižních moří“. Nakonec skončila opuštěná a rozpadlá na pobřeží. Zůstala po ní pouze legenda. Pětadvacet lidí, jejichž stopy zmizely beze zbytku. Loď, která se vrátila sama, ale bez posádky. A mnoho otázek, na které neexistují odpovědi. Možná to byla obyčejná lidská chyba, možná souhra technických problémů a strachu. Ale možná také něco, co už nikdy nikdo nevysvětlí.

Oceán si bere, co chce. A někdy nám místo příběhu dá jen prázdný konec, který si musíme domýšlet sami. Joyita přinesla právě takový. A možná proto nás tento příběh stále tolik přitahuje.

Zdroje:

https://www.historicmysteries.com/unexplained-mysteries/mv-joyita/24019/

https://anomalien.com/mv-joyita-mystery-what-happened-to-the-passengers-and-crew/

https://www.discoveryuk.com/mysteries/the-unsolved-disappearance-of-mv-joyita-ghost-ship-of-the-pacific/

https://en.wikipedia.org/wiki/MV_Joyita

https://www.poznatsvet.cz/clanek/lod-joyita-zahada-30000825.html

https://paramag.eu/zahada-lode-mv-joyita-25-lidi-na-ni-zmizelo-beze-stopy/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz