Článek
Letecká doprava patří v dnešní době mezi nejbezpečnější způsoby cestování. Statisticky je šance na smrt v letadle nesrovnatelně nižší než při jízdě autem. Přesto však právě letecké katastrofy bývají nesmírně tragické a vzbuzují silné emoce. Nejen kvůli vysokému počtu obětí, ale také kvůli dramatičnosti celého průběhu. Když dojde k poruše, selhání lidského faktoru nebo, což je nejděsivější k cílenému útoku, promění se během několika vteřin poklidný let v místo hrůzy. Jedna z nejničivějších katastrof v historii civilního letectví způsobená teroristickým útokem se odehrála 23. června 1985, kdy let Air India 182 explodoval nad Atlantským oceánem. Tento čin si vyžádal 329 lidských životů a šokoval celý svět. Pojďme se společně na tuto katastrofu, která ovlivnila celý svět, podívat.
Píše se rok 1985, kdy Let Air India 182, Boeing 747 pod názvem Kanishka, odstartoval z letiště v Montrealu. Cílem letu bylo Dillí, s mezipřistáním v Londýně. Na palubě se nacházelo 329 lidí, kdy většina z nich byli Kanaďané indického původu, včetně mnoha rodin s dětmi, studentů, starších párů a cestujících, kteří se vraceli domů na návštěvu do Indie. Nikdo z nich netušil, že jejich životy skončí během několika hodin ve vlnách oceánu.
Let probíhal zpočátku zcela bez problémů. Letoun stoupal na svou běžnou letovou hladinu a posádka nehlásila žádné technické potíže. Prostě den ve vzduchu, jako každý jiný. Jenže… Přibližně v 31 000 stopách nad Atlantikem, asi 190 kilometrů jihozápadně od irského pobřeží, však došlo k náhlé a ničivé explozi. Boeing se prakticky okamžitě rozpadl ve vzduchu a tím zmizel z radaru kontrol leteckého vzdušného prostoru. Záchranářské složky, které byly následně aktivovány, našly jen trosky plovoucí na hladině oceánu a těla bez známek života.
Těžko si představit, co se odehrávalo na palubě letadla. Zda cestující věděli, že se blíží jejich konec. Nicméně i tak je to naprosto frustrující. Určitě je v takový okamžik lepší nevědět, než čekat v panice na vlastní „konec“. V jeden okamžik žijete, těšíte se na přistání, až uvidíte rodinu, a v druhém okamžiku není nic. Jen zoufalství rodin čekajících na své milované či jejich zprávu, že v pořádku přistáli.
Zpočátku se spekulovalo o možné technické poruše letadla, ale velmi brzy vyšetřování ukázalo, že šlo o předem naplánovaný, krutý teroristický útok. V zavazadlovém prostoru byla odpálena bomba, která byla umístěna do kufru odbaveného v kanadském Vancouveru. Tento kufr se dostal na palubu přes složitý systém přestupů, a to bez toho, aby byl s cestujícím, který by jej doprovázel. Šlo o tzv. „unaccompanied baggage“, což je u letectví vysoce podezřelá situace, která by byla dnes pravděpodobně ihned odhalena.
Dlouhé vyšetřování však vedlo k odhalení, že tento hrůzný atentát spáchali sikhští extrémisté. Měla to být od nich pomsta proti indické vládě. Cílem útoku bylo zastrašit indické autority a upozornit na sikhskou separastickou ideologii. Ta je známa pod názvem „Khalistánské hnutí“. Podezření rychle padlo na skupinu radikálů působících v Kanadě, zejména na Talwinda Singha Parmara a Inderjita Singha Reyata. Parmar, který byl považován za hlavního organizátora útoku, byl zabit při zatýkání v Indii v roce 1992. Jako jediný z celé skupiny byl nakonec odsouzen Reyat. Ten se přiznal, že bombu sám vyrobil, a také k tomu, že se na celém atentátu podílel. Soudní procesy však trvaly desítky let. Kritika kanadských úřadů, zejména jejich laxního přístupu k bezpečnostním opatřením a selhání tajných služeb, zůstává dodnes hořkou připomínkou této tragédie.
Katastrofa letu Air India 182 byla největší leteckou tragédií v dějinách Kanady a zůstává nejhorším teroristickým útokem spáchaným na Kanaďany. Dokonce ještě horším než teroristický útok 11. září 2001, pokud počítáme pouze počet obětí s kanadským občanstvím. Tato událost se stala mezníkem pro mezinárodní leteckou bezpečnost. Zavedeny byly přísnější kontroly zavazadel, důsledné ověřování identity cestujících a především pravidlo, že žádné zavazadlo nesmí být na palubě bez svého majitele.
Každý rok 23. června si příbuzní obětí připomínají výročí tragédie na různých pietních místech. Pomníky se nacházejí mimo jiné ve Vancouveru, Torontu a v irském Corku. Uctění památky 329 obětí není jen připomenutím jedné konkrétní tragédie, ale je to varování před tím, jak daleko může zajít ideologický fanatismus a jak důležité je nepodceňovat varovné signály.
Exploze letu Air India 182 zůstává bolestnou ranou nejen pro rodiny obětí, ale i pro celý svět, který se od té doby učil bránit podobným tragédiím. Letecká doprava se od té doby výrazně proměnila a dnešní bezpečnostní opatření jsou do značné míry výsledkem tehdejšího šoku. Přesto i dnes zůstává riziko terorismu reálné.
Zdroje:
https://simpleflying.com/air-india-flight-182-history/
https://www.britannica.com/event/Air-India-Flight-182-disaster
https://www.cbc.ca/news/canada/british-columbia/air-india-bombing-timeline-1.6520841
https://www.ibtimes.co.uk/air-india-flight-182-bombing-what-happened-how-victims-are-being-remembered-40-years-1736514
https://www.e15.cz/magazin/katastrofa-letu-cislo-182-jeden-z-nejhorsich-teroristickych-utoku-se-stal-pred-35-lety-1370861
https://www.denik.cz/ze_sveta/teroristicky-utok-letadlo-air-india.html
