Článek
Stejně jako každému člověku nebylo naděleno být překrásným, tak je tomu i u zvířat. Krása však není vše. Některá zvířata jsou zajímavá například způsobem života či disponují nějakou schopností, kterou jiná nemají. Pojďme společně nahlédnout do života jednoho takového podivného, a ne zrovna pěkného zvířete.
Ksukol ocasatý (Daubentonia madagascariensis)
I když se dlouho diskutovalo, kam ksukola zařadit, nakonec patří do řádu primátů. Tvor na první oko působí jako něco, co ani není z naší planety. Nicméně se jedná o velmi zvláštní druh zvířete. I když ho můžeme vidět v mnoha zoologických zahradách, je endemitem ostrova Madagaskar. Tato poloopice žije nočním životem na větvích stromů. Snaží se co nejvíce maskovat v nejvíce zalistěných částech stromů. I když se značnou dobu mělo za to, že nežijí společenským životem, bylo zjištěno, že mohou tvořit menší skupinku. Samci jsou dokonce schopni sdílet i místo odpočinku.
Ksukol dorůstá do 40 cm v těle a jeho ocas je stejně dlouhý nebo nepatrně delší, než je jeho tělo. Váhou je to spíše drobeček. Jeho maximální váha se pohybuje do 4 kilogramů. Jeho hlava je poměrně velká a tyčí se na ní opravdu velké uši. Jeho zbarvení podsady je stříbřité, ale černé chlupy způsobují, že celkové zbarvení je spíše hodně tmavě hnědé. Místy může být i nažloutlá a na hlavě se mohou vyskytovat světlejší nebo bílá místa. Oči mají hnědou barvu a jsou poměrně malé. Čenich a tlamička je podobná spíše hlodavcům. Právě kvůli tomu dlouho trvalo, než byl místo hlodavců zařazen do řádu primátů.
Charakteristickým znakem a největší podivností jsou jejich velmi dlouhé prsty, kde jeden z nich je skutečně tenký. Svými dlouhými prsty klepe na kůru stromů a v kombinaci s velmi dobrým sluchem tak lokalizuje larvu, která se ve stromě ukrývá. K nalezení potravy používají i echolokaci. Svými zuby pak vyhlodá díru, do které zasune svůj velmi tenký prst a snaží se larvu doslova nabodnout. Ksukol je v tom velmi dobrý a pomáhá tak stromům likvidací larev, které na stromě hodují. Alternují tak datlovité ptáky, které na ostrově Madagaskar nenajdeme. Prst jim pomáhá získat dužinu například i z kokosového ořechu. Rád si pochutnává i na ptačích vejcích. Vejci opatrně ukousne špičku a obsah zdatně zlikviduje tak, že si do něj namáčí jeden z dlouhých prstů a ten pak velmi rychle olizuje.
Průměrný věk ksukola je 26 let. Samice pohlavně dospívají až okolo třetího nebo čtvrtého věku života. Když se páru zadaří a samice zabřezne, rodí zhruba po pěti měsících jedno mládě. Matka své mládě krmí mateřským mlékem zhruba sedm měsíců. Až po této době je schopno matku doprovázet a učit se správné technice používání svých prstů při lovu. S matkou však zůstává až do svých zhruba dvou let. O mládě se stará výhradně samice.
Ksukol byl a je mezi domorodci něčím, co je hrozbou. Povídá se, že když ksukol na někoho ukáže svým dlouhým prstem, tak zemře. Někteří tento strach ještě prohloubili a tvrdí, že ksukol se k nim přikrade ze střechy a svým dlouhým prstem probodává oběti aortu. Kvůli tomu z něj mají strach, a to bohužel znamenalo, že jenom mrtvý ksukol je dobrý ksukol. Mezi domorodci je nazýván aye-aye. Po celém světě se biologové snažili o osvětu, ale ta většinou nevedla ke kýženému výsledku, a to pochopení života ksukola a jeho zvláštního těla.
Zdroje:
https://www.nationalgeographic.com/animals/mammals/facts/aye-aye
https://www.stoplusjednicka.cz/pet-prstu-jeden-pseudopalec-mimoradne-ruce-ksukolu-ocasatych
https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/25861/ksukoluv-palec-nejpodivnejsi-primat-sveta-je-jeste-divnejsi.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Aye-aye
