Článek
Tradice, která k Vánocům jednoznačně patří, kapr a bramborový salát. Už jako malá jsem tato jídla zbožňovala. Jediné, co mi na kaprovi vadilo, bylo neustálé hledání kostí v rybě. Nicméně si pamatuji, že se osmažený kapr jedl i studený a bez salátu. Když šel člověk okolo kuchyně, neodolal této smažené dobrůtce. A tatínkův bramborový salát? Naprostá lahůdka.
Po několika letech však maminka začala připravovat i kuřecí řízky. I jí samotné vadilo neustálé vyhledávání kostí v rybě a řízek byl v tomto ohledu přívětivější. Nakonec ani můj starší bratr nenašel tehdy v rybě velké zalíbení. Což se ovšem v dospělosti změnilo. Nyní je z něj milovník ryb a stejně tak jako tatínek i vášnivý rybář. Každá rodina měla své tradice a také způsob, jakým připravovala bramborový salát. A věřím, že každý vždy říkal, že ten od jeho rodičů je ten nejlepší.
Když jsem po letech trávila první Vánoce se svým partnerem, nyní už manželem, oznámil mi tehdy, že bramborový salát udělá on. Já měla na starost řízky. Můj tatínek mi připravil i kousek čerstvě uloveného kapra. Ten byl pro mě, protože moje drahá polovička kapra nemusí. Byla jsem zvyklá z naší rodiny, že se do bramborového salátu vždy dávala zelenina ze sklenice. Když tedy v den příprav salátu manžel vařil zeleninu, nestačila jsem zírat. Ano, manžel připravoval salát zcela jinak. Nicméně mohu říct, že byl opravdu perfektní.
Nikdo by asi nepochopil, ale manžel si tehdy jen pro sebe dělal obrovskou mísu, kterou dokázal během dvou až tří dnů sám spořádat. Já měla menší mísu, a i tak jsem ji měla na tři dny a byla jsem ráda, pokud jsem dokázala všechno sníst. Jenže nám každý rok bylo více těžko. Milujeme ho, ale prostě nám nedělá dobře. Poslední dva roky se ho dělalo opravdu málo, a i tak nám zůstával a lezl i ušima. Letos bylo v plánu udělat ho ještě méně a to tak, aby měl každý maximálně na dvě menší porce.
Pracujeme oba v obchodě a v předvánočním období je to vždy velmi náročné. V den, kdy měl jít manžel na větší nákup, aby nakoupil všechny suroviny, které byly potřeba na bramborový salát, zeptal se „a neuděláme si brambory?“ V ten moment se mi poměrně ulevilo, protože jsem si říkala, že nám alespoň nebude těžko a že je to skvělý nápad. Tak jsem nakonec doplnila, že udělám grilovanou zeleninu a přírodní kuřecí plátky s opečeným bramborem. Tohle jídlo milujeme a naše zažívání ho zcela bez problémů zvládá. Jenže letos k nám měla přijet na Vánoce tchýně se švagrovou. Netušila jsem, co způsobí změna jídelníčku.
Bylo domluvené, že přijedou na smluvené místo a my je cestou z práce vyzvedneme. Vše se zpočátku zdálo v pořádku. Atmosféra byla příjemná a byla dokonce sranda. Když mi ale tchyně začala chodit po kuchyni a pořád něco hledala, nedalo mi to se nezeptat. Na moji otázku, co hledá, přišla odpověď „kde máte uložený bramborový salát, abych mohla ochutnat“? Řekla jsem jí, že letos bramborový salát neděláme. Jednak nebyl čas ho dělat a pak že nám po něm není úplně dobře, takže jsme se rozhodli ho letos nedělat. Pohoda se najednou změnila. Každou chvíli jsem slyšela poznámku, že Vánoce bez salátu, kapra a řízků nejsou Vánoce.
Tak se ptala, co teda bude k jídlu, když ne salát, kapr ani řízek? S radostí jsem jí sdělila, že bude kuřecí maso, grilovaná zelenina a pečené brambory. Najednou nám řekla, že zeleninu nejí. Přitom ještě v létě, když u nás byla a grilovalo se, si zeleninu nesmírně pochvalovala. Co na to říct. Tak jsem odpověděla, že jí zeleninu tedy dávat nemusím. S otráveným obličejem mi řekla, že teda bude mít suché brambory a kuřecí maso. Kdybych mohla, začnu křičet na celý svět. Do té doby nikdy s ničím nebyl problém. Vycházíme spolu naprosto v pohodě a máme se rády, ale tohle se tedy moc nepovedlo. Švagrová neměla jediný problém a vysvětlila tchyni, že svátky přece nejsou o jídle.
Nastal čas večeře, a tak jsem servírovala. Všichni si pochutnávali, jenom tchyně se na jídlo pořád tvářila, že jí asi podáváme něco otráveného. No nakonec všechno snědla a s nástupem Ježíška se vše alespoň na oko uklidnilo. Když jsme je však druhý den naložili do auta, nepromluvila se mnou ani slovo. Nikdo z nás nechápal, co se stalo a proč bere bramborový salát, kapra a řízek jako něco, bez čeho nemohou svátky vůbec proběhnout?
Myslím ale, že v dnešní době už je na talířích mnoha rodin zcela jiné jídlo než kapr se salátem. A je přece jedno, co si kdo dělá k večeři, nebo ne? Vánoční svátky mají být především o pohodě a čase stráveném s rodinou a nejbližšími, nikoliv o jídle. Dnes už je vše zase v normálu. Mluvíme spolu, jako by se nic nestalo a vše je zalité sluncem. Vlastně si tak zcela zbytečně sama sobě zkazila několik hodin, ve kterých se užírala, že nemá očekávané jídlo. Ponaučení pro příště je jasné. Včas informovat o večerní tabuli, která se bude podávat. Nicméně ještě musím podotknout, že na tchýni doma čekal bramborový salát, který si sama připravila den před naší návštěvou. O své tedy nepřišla.
