Článek
Naše planeta je domovem mnoha tvorů, které již známe, ale také těch, které teprve poznat máme. Když vědci objeví nového tvora, trvá hodně dlouho, než poznají jeho způsob života, čím se živí nebo jak se rozmnožuje. Ač by se mohlo zdát, není toto bádání vůbec snadné. Už jen to, že se takové zvíře podaří objevit, je takový malý zázrak. Když vezmeme v potaz, že tu žije tak dlouho skryto, jak dlouho může asi trvat, o něm zjistit všechny důležité informace? Jedním takovým zvířetem je druh pásovce. Pojďme si o něm to málo, co se o něm ví, říct.
Pláštník malý (Chlamyphorus truncatus)
Jedná se o malého savce, který patří do čeledi pásovcovití a je nejmenším z druhů pásovců. Žije samotářským způsobem života. Je to zvíře endemické, pro kterého je domovinou střední Argentina, a to zejména křovinaté a pouštní oblasti. Zajímavostí této lokality je, že mají počasí zcela obrácené, než je u nás. To znamená, že v Argentině jsou nejteplejší měsíce od listopadu do února a zimní období padá na měsíce červen až srpen.
Když se tělo pláštníka namočí, není zcela dobře schopen tepelné regulace.
Pláštník se musel přizpůsobit i chladnému počasí, což díky své hedvábné srsti dokonale zvládnul. Tento pásovec dorůstá velikosti do 17,5 cm včetně ocasu. Jeho ocas je dlouhý něco okolo 2,5 cm a je poměrně tuhý. Váha tohoto drobečka je něco okolo 120 gramů. Barva srsti je většinou bílá nebo lehce nažloutlá. Jako každý pásovec i pláštník malý nosí na svém hřbetě krunýř připomínající plášť. Ten se skládá z 24 pásů. Díky nim se dokáže zvíře v klidu stočit do klubíčka.
Zvláštností oproti ostatním pásovcům je, že má pláštník dvojitou vrstvu kůže. Tu vrchní tvoří zrohovatělé šupiny a osteodermy. Osteodermy jsou kostěné útvary, které mohou mít tvar například plátů nebo šupin. Spodní vrstvu tvoří jemná bílá srst. Tyto krunýře nebo pláště chrání pláštníka před napadením predátorem. Určitě slouží i jako ochrana při budování nor a tunelů.
Pláštník malý je téměř nepolapitelným tvorem a je nejméně prozkoumaným pásovcem.
Jak již bylo naznačeno, jedná se o tvora, který se pohybuje i pod zemí, kde si hloubí tunely. K tomu, aby se mohl dokonale prohrabávat zeminou, mu slouží jeho úžasné a velké drápy. Hrabe velmi zdatně a velmi rychle. V případě ohrožení je schopen se během několika sekund zahrabat. Díky tomu si také vysloužil přezdívku „písečný plavec“. Svůj tuhý ocas využívá k tomu, že se o něj opře a tak se mu hrabe mnohem lépe. Tím, že čas tráví hlavně ve tmě, nemá až tak dokonalý zrak. Za to jeho další smysly, jako je čich a chuť, má velmi vytříbené a spoléhá na ně. Uši nemají téměř vidět.
Když se setmí, vylézá pláštník na lov své kořisti. Tu většinou tvoří mravenci, plži, různé druhy červů, ale neodmítne ani rostlinnou potravu. V zajetí bylo zjištěno, že nepohrdnul ani melounem nebo dužinou avokáda. Bohužel se ale nikdy nepodařilo udržet pláštníka dlouho naživu. Jsou to zvířata velmi citlivá na změny prostředí a stresové situace. O rozmnožování se zatím nezjistilo vůbec nic. Určitě o tomto nejmenším druhu pásovce budeme jednou vědět mnohem více.
Zdroje:
https://animaldiversity.org/accounts/Chlamyphorus_truncatus/
https://factanimal.com/pink-fairy-armadillo/
https://21stoleti.cz/2024/01/23/plastnik-maly-jedinecny-nejen-mezi-pasovci/
https://www.worldwildlife.org/magazine/issues/fall-2022/articles/stranger-things-meet-the-pink-fairy-armadillo
https://www.livescience.com/animals/land-mammals/peculiar-pink-fairy-armadillos-have-a-weird-double-skin-not-seen-in-any-other-mammal
https://en.wikipedia.org/wiki/Pink_fairy_armadillo
