Článek
Některá psí plemena v sobě mají už od pohledu něco majestátního. Něco, co některé lidi doslova přitahuje. Ne nutně roztomilého, spíš vzbuzujícího respekt. Právě takoví jsou molossoidní psi. Statní, svalnatí, s hlubokým hrudníkem a širokou hlavou. Nezřídka se za nimi lidé ohlédnou, ať už z obdivu nebo s lehkými obavami. Všechna tahle plemena mají původně jedno společné. Byla vyšlechtěna pro práci. A to ne ledajakou. Hlídali stáda, majetek a někdy i lidské životy. V historii bývali těmi, kdo stáli mezi člověkem a nebezpečím. Dnes už možná tolik nebojují s vlky nebo zloději, ale pořád v sobě mají sílu, o které se nám mnohdy ani nezdá. Pojďme se nyní na jedno takové plemeno podívat.
Rotvajler, jak ho známe dnes, má kořeny hluboko v minulosti. Konkrétně u římských legií. Ty si s sebou při svých taženích vodily silné, houževnaté psy, kteří pomáhali hlídat stáda a zásoby. Když se Římané usadili v oblasti dnešního jihozápadního Německa, psi zůstali s nimi. Ve městě Rottweil se z těchto původních pracovních psů začalo pomalu formovat nové plemeno. Místní řezníci je používali k tahu vozíků s masem a také jako ochranku. Peníze se tehdy často ukládaly do váčků, které visely psovi na krku, protože kde jinde by byly v bezpečí než právě tam? Od té doby se mu říkalo „řeznický pes z Rottweilu“.
V 19. století ale přišel útlum. S moderní dopravou a průmyslem přestali lidé tahání vozíků potřebovat a plemeno téměř vymizelo. Naštěstí se ho pár nadšenců rozhodlo zachránit a systematicky ho dál rozvíjeli jako služebního psa. Dnes už je rotvajler známý po celém světě. Ať už jako pes policejní, sportovní nebo rodinný.
Na rotvajlerovi si člověk hned všimne proporcí. Vypadá tak, že nic není navíc – ani sval, ani gram tuku. Samci bývají vyšší, mohutnější a často dosahují až 68 cm v kohoutku a váží 50 i více kilo. Feny jsou o něco jemnější, ale pořád velmi silné. Srst je krátká, hustá, dobře přiléhá k tělu. Pod ní se skrývá silná podsada, takže rotvajler snáší i relativně chladnější počasí. Zbarvení je vždy černé s rezavými znaky, nejčastěji nad očima, na tlapkách, hrudi a pod ocasem. Co se týče hlavy, je výrazná, s širokou lebkou a velmi silnou čelistí. Oči jsou tmavé, uši trojúhelníkové, svěšené do stran. Z pohledu laiků může rotvajler působit „nepřístupně“, ale kdo se na něj podívá pozorněji, uvidí klidný, ale přitom pozorný výraz.
Rotvajler není pes pro každého. A už vůbec ne pro začátečníka. Jeho povaha je silná, rozhodná, ale také tvrdohlavá, a ne každý to zvládne. V ideálním případě je to klidný, vyrovnaný pes, který svého pána všude následuje. Když cítí jistotu a vedení, je z něj oddaný pes. Ale pokud se majitel nechá ovládat emocemi nebo sám neví, co chce, může to být velký problém. Rotvajler má silně vyvinutý ochranitelský instinkt a je velmi vnímavý. Reaguje na tón hlasu, na nejistotu i na změny nálad. A právě tady se objevuje jeho „nebezpečná stránka“. Pes, který nebyl dobře socializován, který žije v izolaci, bez pravidel, může reagovat nepřiměřeně, hlavně vůči cizím lidem. Někdy i vůči dětem nebo jiným psům. Není z podstaty zlý. Rotvajler potřebuje pevnou, ale klidnou a spravedlivou ruku. Ne křik a už vůbec ne tresty. Jen respekt, pravidla a smysluplný život.
Často je využíván u policie nebo u vojenských složek. Je silný, odvážný a díky svému nosu zvládne i složité pachové práce. Kromě toho se ale velmi často objevuje i ve sportovní kynologii. Obrana, poslušnost, stopy, to všechno ho nesmírně baví, a je v tom opravdu dobrý. Není výjimkou ani jeho zapojení do záchranářských nebo terapeutických činností. Na druhé straně si ho lidé stále častěji pořizují i jako čistě rodinného psa. Pokud má dost pohybu, zábavy a je součástí domácnosti, může být spokojený i v bytě. Jen je potřeba se mu opravdu věnovat. Je to pes, který chce žít s vámi, ne vedle vás. A když to pochopíte, vrátí vám to stonásobně.
Zdravotně je rotvajler poměrně silné plemeno, ale jako dnes již většina zvířat, má i on své problémy. Nejčastějším problémem bývá dysplazie kyčlí a loktů. Jde o dědičnou vadu, která se může projevit už v mládí. Dobrý chovatel testuje, ale i tak je třeba dbát na správnou výživu, nepřetěžování psa v růstu a kvalitní kontrolovaný pohyb. U některých jedinců se objevují srdeční vady, například subaortální stenóza. Není to běžné, ale vyskytuje se. Dále se občas objevují alergie, kožní problémy nebo poruchy štítné žlázy. Rotvajler má také sklony k přibírání, pokud nemá dost pohybu. A to je u velkého psa vždycky problém. Nadváha zkracuje život, ničí klouby i vnitřní orgány. Průměrně se dožívá mezi 9–11 lety, ale nejsou výjimkou ani starší psi. Klíčem je prevence, dobré krmení a hlavně pravidelný pohyb.
Rotvajler má čelist, která vzbuzuje opravdový respekt. Jeho skus není jen silný, ale je doslova drtivý. Bez zaváhání dokáže rozlomit tvrdou kost nebo roztříštit silný klacek jako sirku. Tuhle sílu v sobě nemá náhodou. Po generace byl využíván k práci, kde bylo potřeba pevně uchopit a nepustit, ať už šlo o dobytek, tahání nákladu nebo později službu u policie. Jen pro představu je jeho stisk jeden z nejsilnějších v psí říši. Dosahuje tlaku až 300 kg na centimetr čtvereční.
Pokud přemýšlíte nad tímto plemenem, je rozhodně více jak vhodné, kontaktovat chovatelskou stanici se skvělou reputací. Dbejte na správném výběru jedince. A nezapomínejte, že k vám většinou jako první poběží nejdominantnější štěně z vrhu. Zvažte dobře své síly a čas, který můžete zvířeti věnovat.
Jednou jsem byla svědkem ne zcela dobré volby. Naši přátelé měli dlouhá léta jezevčíka. Ten bohužel odešel do psího nebe a po nějaké době, k nim do rodiny přišel nový člen. Byla jím fena tohoto plemene. Něco jiného je vlastnit jezevčíka a nebo rotvajlera. Byla to celkem roztomilá fenka. Jenže už jako štěně vykazovala agresivní chování. Když se jí něco nelíbilo, neváhala vyjet. Jenže se s tím nic nedělalo. Brala to jako něco, co vlastně může dělat. Jenže rozdíl je, když po vás vyjede malé štěně nebo dospělý pes. Jednou nastala situace, kdy se rodina bála vrátit dovnitř domu. Fena se totiž rozhodla, že je tam nepustí. Nakonec se to zvládlo, ale došlo i na kousnutí a lékaře.
Je však také mnoho hodných, vyrovnaných a luxusně socializovaných psů. A právě ti dělají svému jménu čest.
Zdroje:
https://www.britannica.com/animal/Rottweiler
https://animalanswers.org/dogs/rottweiler/habitat
https://alloftheanimals.com/a-rottweiler-habitat-is-what/?utm_referrer=https%3A%2F%2Fsearch.yahoo.com%2F
https://en.wikipedia.org/wiki/Rottweiler
https://www.idnes.cz/praha/zpravy/rotvajler-pes-napadeni-usmrceni-pokousana-zena-praha.A241006_092734_praha-zpravy_mav
https://plzenska.drbna.cz/krimi/13240-krvavy-utok-rotvajlera-na-chodkyni-bude-mit-soudni-dohru-majitelka-psa-je-obvinena-z-tezkeho-ublizeni-na-zdravi.html
https://zatecky.denik.cz/krimi/zatec-napadeni-psi-rotvajler-pokousat-zraneni.html
