Článek
Mezi lidmi je spousta milovníků zvířat, stejně jako jejich odpůrců. Nechtěných zvířat ovšem každým rokem přibývá. Proč se jich ale zbavovat tím nejhorším způsobem?
Není to tak dlouho, co jsem se s manželem rozhodla, že společně vyrazíme na houby. I když nejsme velcí pojídači tohoto plodu lesa, milujeme ty společné chvíle, klid a vůni přírody. Houbařů je všude v období podzimu jako mravenců. Proto jsem se snažila najít podle mapy les, který by nemusel být tak hojně navštěvovaný. A navíc miluju objevovat nové lesy a místečka, kde se člověk může zrelaxovat.
Vše na sběr hub jsem připravila a mohlo se vyrazit. Cesta nám chvilku trvala, ale nakonec jsme našli to správné místečko. Na výběr jsme měli dvě cestičky. Jedna vedla doprava a byla to celkem prosvětlená cesta. Druhá vedla doleva a ta se mi líbila víc. Už po pár metrech první houby. Radost byla veliká a už jsem v myšlenkách viděla, jak houbičky pěkně usuším a udělám dobrou polévku.
V jeden moment jsem si myslela, že slyším manžela naříkat. Říkala jsem si, že si asi pofňukal nad tím, že nic nevidí. Za chvilku jsem to slyšela znovu, ale manžel to být nemohl. Stál přímo za mnou a zvuk přicházel z jiného směru. Chvilku jsem poslouchala a vydala se po zvuku. Došla jsem k místu, kde něco leželo v křoví. Byl to pytel a z něj vycházely tyto divné zvuky. Sebrala jsem odvahu a našla konec pytle, do kterého jsem nahlédla. Nevěřila jsem vlastním očím. Byla v něm maličká koťátka. Ihned jsme zavolala na manžela, který byl kousíček za mnou.
Oba civíme do pytle a nechápeme. Čtyři malá nebožátka, která dle velikosti měla být ještě u matky. Hrozně naříkala a bylo na nich vidět, že jsou nesmírně hladová a žíznivá. Tím naše houbaření skončilo. Nemohli jsme je vzít domů, protože doma máme svá zvířata a riskovat přenos případného onemocnění prostě nešlo. Tak jsem vzala mobil a hledala v okolí nějaký útulek, kam by se nebohá koťátka mohla odvézt. K mému velkému překvapení se pouhé tři kilometry poblíž nacházel útulek pro opuštěná zvířata. Ihned jsem telefonní číslo vytočila a musím říct, že komunikace byla nesmírně příjemná. „Koťátka určitě přivezte,“ řekl člověk na druhé straně do telefonu. Po chvilce jsem s manželem přijela k útulku. Majitel útulku se nás ptal, kde se koťátka našla. Nechápal, když jsem mu řekla, že pouhé tři kilometry od nich v lese. Koťátka si vzal, slíbil, že se o ně postarají a až budou v pořádku, půjdou k adopci.
Já tohle nikdy nepochopím. Proč je nutné se takto zbavovat zvířat, když je mohou lidé odvézt do útulku? Neříkám, že všechny útulky jsou ochotné zvířata přijmout. Chápu, někdy mají kapacitu zcela naplněnou a nemají možnost přijmout další zvířata. Nicméně útulků je pořád dost a určitě se najde alespoň jeden, kde zvíře přijmou a postarají se o něj. A to se netýká pouze koček. Lidé často přivážou pejska v lese. Mnohdy je to na místech, kde se běžně lidé nepohybují. To tam mají umírat hlady a dehydratací? Často slyším, že někdo našel vyhozená morčata. Takových zvířat je pořád velké množství.
Nechápu, jaké pohnutky vedou lidi k tomu, že se takto krutě zbaví svého milovaného zvířete? Zvíře s nimi žije a bere je jako svoji „smečku“, bezmezně svého pána miluje. Když se takové zvíře najde, je pochopitelně to nejlepší, že se od takového člověka dostane pryč. Takový člověk si žádné zvíře nezaslouží. Někdy jsou zvířata nemocná a stará. O to je to ještě horší, že nejsou schopni jim zabezpečit řádné ošetření. Při takových problémech je přece nejsnadnější se zvířete zbavit. Zvedá mi to tlak a nepřeju takovým lidem nic dobrého. Normálně nikomu nic zlého nikdy nepřeji, ale takoví lidé si nezaslouží pěkný život. V rámci trestů bych navrhovala udělat to samé jim. Ať takovému člověku jeho milovaná osoba najde tiché místo v lese a přiváže ho ke stromu, bez jídla a vody i na pouhé dva dny. Myslím, že by si to pak každý rozmyslel, zda to ještě někdy zvířeti udělá, či raději zvolí jiný způsob.
Každý, kdo si pořizuje zvíře, by si měl uvědomit, že za něj nese zodpovědnost. Každý se někdy může dostat do špatné životní situace a musí se svého zvířete vzdát. Existuje ale přece mnoho způsobů, jak najít takovému zvířeti nový domov. V dnešní době, kdy mají velkou sílu sociální sítě, se dají využít právě ty. Můžete nabídnout zvíře přátelům. Třeba znají někoho, kdo zrovna hledá nového kamaráda. A v neposlední řadě, můžete oslovit nějaký útulek. Není to pro zvíře zvyklé na svoji rodinu ideální, ale nebude někde přivázáno a necháno svému osudu napospas.
