Článek
Podle veřejně dostupných informací mám dvě vteřiny na to, abych vás zaujala, jinak mě zavřete a začnete číst něco jinýho. Takže na devadesát devět procent si tuhle větu už nikdo nepřečte. Ale já vám věřím. Takže jdeme na to.
Jestli znáte pozdrav Čágo belo, patříme nejspíš do stejné generace, která se těšila na nedělní Eso. Jestli ne, gratuluju, máte před sebou spoustu energie. Nebo už jste, bohužel, na opačné straně přímky života.
Jsem Veronika. Čtyřicátnice. Mileniálka.
Člověk, který zažil, jaké je čekat na dopis, co znamená „přetočit kazetu tužkou“ nebo dostat na holou. Na druhou stranu netuším, jak natočit virální TikTok, nezvládnu upravit fotku v telefonu třemi kliky a pokaždé jsem fascinovaná, že nějaký Čech umí říct literally správně. Já měla angličtinářku, která předtím učila ruštinu.
Když se snažím působit, že mám všechno pod kontrolou, je to většinou signál, že nemám pod kontrolou vůbec nic. Jako teď. Podzim je období, kdy se u mě střídá pár týdnů zoufalství s pocitem absolutního zhroucení. Tmavě šedá a černá. Nic mezi tím.
Když si dám kafe, je to na chvíli lepší. A taky homeopatika na zklidnění. Dvě tablety pod jazyk ráno, v poledne a večer. To si myslím stačí. I když — každý den, když si beru vitamíny z šuplíku v kuchyni, pár vteřin ulpím pohledem na asi deset let starém Neurolu, který mi předepsala doktorka kvůli syndromu vyhoření z práce. Nedobrala jsem ani tu jednu krabičku, protože jsem si dala pár tabletek, samozřejmě ne najednou, ale i tak mě to málem porazilo. Takovej dryák.
Místo toho jsem opustila práci. A nemusela brát antidepresiva. Vypadá to jednoduše. Nedělat, co člověk nechce. Ale ne vždycky to vyjde. Nebo jo, ale pak stejně řeší jiný nesmysly. A tak pořád dokola.
Život je vlastně jako kličkování mezi psími hovny. Někdy jen zasmrdí, jindy do něj šlápnete, ale většinou se mu vyhnete. Takže to zakončím optimisticky. Život je nanic jen občas, pak zase přijdou dny jako korálek. Můžeme se vsadit.
Ozvu se zítra kolem sedmé, jedu po letech do Brna, tak dám vědět, jaký to tam bylo.
Čágo belo!
V.
