Zombie droga v USA: Lidé netuší, co si dávají. Nová látka děsí i lékaře

Předkloněná těla, lidé téměř bezvládně stojící na chodnících a rány, které mohou skončit amputací. Americké ulice zachvátila drogová krize. A zatímco se svět děsí takzvané zombie drogy, v pouličních směsích se objevuje další nebezpečná látka.

Představte si ulici, na které lidé stojí shrbení, jako by je někdo uprostřed pohybu vypnul. Někteří se opírají o zdi, jiní sedí na chodníku a téměř nereagují na okolí. Kolem nich procházejí další lidé, jako by podobné výjevy patřily k běžnému dni.

Takové záběry pocházejí mimo jiné z americké Filadelfie, především z její čtvrti Kensington. Videa se šíří po sociálních sítích a vyvolávají směs fascinace, odporu a strachu. Lidé na nich vypadají, jako by ztratili kontrolu nad vlastním tělem. Právě proto se pro jednu z látek spojovaných s těmito scénami vžil název zombie droga.

Za šokujícími obrazy se ale skrývá mnohem složitější příběh. Nejde o jedinou látku, která by z člověka automaticky udělala chodící mrtvolu. Jde o nelegální drogový trh, na němž se mění složení prodávaných směsí, o těžkou závislost a o lidi, kteří mnohdy ani nevědí, čemu své tělo vystavují.

Jednou z látek, které stojí za některými z nejděsivějších záběrů, je xylazin. Ve Spojených státech se mu přezdívá tranq. Jde o sedativum používané ve veterinární medicíně, které není schváleno pro běžné použití u lidí.

Problém nastává ve chvíli, kdy se xylazin dostane do nelegálních drog. Ve Spojených státech se objevuje především ve směsích obsahujících fentanyl, silný syntetický opioid spojený s rozsáhlou vlnou smrtelných předávkování.

Člověk si může koupit drogu v domnění, že jde o látku, kterou už zná. Ve skutečnosti ale může dostat směs s odlišným složením a nepředvídatelnou koncentrací jednotlivých složek. Ne každý uživatel ví, co přesně užívá, a ani lidé s dlouholetými zkušenostmi se závislostí nemohou pouhým pohledem spolehlivě určit, co se v zakoupené dávce nachází.

Xylazin může způsobovat hluboký útlum, zpomalení srdeční činnosti a pokles krevního tlaku. V kombinaci s opioidy se zvyšuje riziko život ohrožujících komplikací. Zvlášť závažné je také poškození kůže a měkkých tkání, které může přerůst v rozsáhlé rány, infekce a odumírání tkáně.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) upozorňuje na další problém: naloxon, který se používá při předávkování opioidy, účinky samotného xylazinu nezvrátí. Přesto se při podezření na předávkování doporučuje podat naloxon, protože směs může obsahovat také fentanyl. Zásadní je okamžitě přivolat zdravotnickou pomoc.

Označení zombie droga tak nevychází z jediného mimořádného účinku. Popisuje především obraz, který se lidem naskýtá při pohledu na některé osoby pod vlivem těchto látek. Skutečnost je ale mnohem nebezpečnější než samotný vzhled: člověk může být vážně ohrožen na životě, aniž by okolí tušilo, co se s ním děje.

V dubnu 2025 zveřejnil deník The Philadelphia Inquirer příběh Josepha Kunze, muže, jehož život se stal jedním z konkrétních svědectví o ničivých následcích drogové krize.

Kunz bojoval se závislostí už od dospívání. Prošel obdobími léčby i návratů k užívání. Když v roce 2019 znovu začal brát drogy, zjistil, že látka, kterou kupuje na ulici, na něj působí jinak než dříve.

„Nevěděl jsem, co to je,“ popsal svou zkušenost v rozhovoru s novinářkou Aubrey Whelanovou. Droga ho opakovaně uváděla do stavu, kdy ztrácel vědomí a probouzel se až po několika hodinách.

Později se ukázalo, že v pouličních drogách, které užíval, byl také xylazin. Následky byly devastující.

Na nohou se mu začaly objevovat rozsáhlé léze a rány. Absces v krku mu ochromil hlasivky. Když si jednou aplikoval drogu do tepny v zápěstí, vznikla krevní sraženina, která omezila přívod krve do prstů. Tři z nich začaly černat a lékaři je nakonec museli amputovat.

Kunz se později potýkal také s vážně infikovanou ranou na chodidle. Hrozilo, že přijde i o část nohy.

Jeho zdravotní stav se zhoršoval a nemocnici se snažil vyhýbat. Bál se abstinenčních příznaků i toho, jak s ním zdravotníci budou zacházet. Některá zařízení navíc nedokážou současně zajistit intenzivní léčbu závislosti a komplikovanou péči o rozsáhlé rány.

Jeden z lékařů, Joseph D’Orazio z Cooper University Hospital, se ho ale opakovaně snažil přesvědčit, aby léčbu nevzdával. Setkávali se při dalších návštěvách nemocnice a lékař mu znovu nabízel pomoc.

Kunz se několikrát vrátil na ulici. Nakonec se ale rozhodl dát léčbě ještě jednu šanci. Z nemocnice přešel přes detoxifikační péči do dlouhodobého rehabilitačního programu.

V době zveřejnění reportáže byl osm měsíců v zotavení, žil v podporovaném bydlení a znovu navazoval vztahy s rodinou. Jeho rány se zahojily. K řemeslu, kterému se dříve věnoval, se už vrátit nemohl, ale chtěl pomáhat dalším lidem se závislostí jako pracovník podporující jejich zotavení.

Jeho příběh ukazuje dvě stránky americké drogové krize. Na jedné straně stojí nepředvídatelné složení nelegálních drog a zdravotní následky, které mohou být nevratné. Na druhé je člověk, který se navzdory opakovaným návratům k užívání dokázal znovu pokusit o změnu.

Kunzův osud není důkazem, že každý člověk závislý na fentanylu nebo xylazinu neví, co užívá. Ukazuje ale, jak nebezpečné mohou být látky, jejichž skutečné složení není uživateli známé, a jak důležitá může být vytrvalá pomoc.

Čtvrť Kensington ve Filadelfii se stala jedním z nejznámějších symbolů americké opioidové epidemie. Záběry z místních ulic se šíří po celém světě a často slouží jako ilustrace toho, kam až může vést těžká závislost.

Na stejném místě se ale odehrávají příběhy, které se do krátkých virálních videí obvykle nevejdou.

Vedle lidí, kteří potřebují naléhavou zdravotní péči, tu působí také organizace poskytující základní pomoc, zdravotnické potřeby, podporu a informace o možnostech léčby. Jednou z nich je Savage Sisters Recovery, nezisková organizace zaměřená na pomoc lidem zasaženým závislostí a na podporu jejich zotavení.

Její pracovníci a dobrovolníci vyrážejí do terénu, kde poskytují základní potřeby a podporu lidem zasaženým drogovou krizí. Součástí jejich práce je také prevence zdravotních komplikací a snaha propojit lidi s dostupnou péčí.

Pomoc nemusí začínat tím, že člověk okamžitě nastoupí do léčebny a přestane užívat drogy. Pro někoho může být prvním krokem ošetření rány, získání základních potřeb nebo rozhovor s člověkem, který ho nebude odsuzovat.

To neznamená, že samotná terénní pomoc vyřeší problém závislosti. Ukazuje však, že i v prostředí, které zvenčí může působit beznadějně, existují lidé, kteří se snaží zabránit dalším úmrtím a pomoci závislým najít cestu k léčbě.

A právě tato část příběhu na internetu často chybí. Virální video zachytí několik sekund cizího života. Nezachytí ale, co mu předcházelo, zda člověk dostal pomoc ani co se s ním stalo o den, měsíc nebo rok později.

S rostoucím zájmem o záběry z Kensingtonu se objevil také fenomén označovaný jako tranq tourism. Lidé přijíždějí do této části Filadelfie, aby natáčeli osoby se závislostí a následně videa zveřejňovali na sociálních sítích.

Některé záběry zachycují lidi v těžké intoxikaci, neschopné normálně komunikovat nebo ovládat své pohyby. Právě takový obsah může přitahovat velké množství diváků. Čím extrémnější scéna, tím větší šance, že se bude sdílet.

Zásadní otázka ale zní, co takové natáčení přináší samotným lidem na obrazovce.

Člověk v těžké intoxikaci nemusí být schopen plně pochopit, že ho někdo natáčí, natož domyslet důsledky zveřejnění videa. Z jeho zdravotní krize se pak může stát obsah, který pobaví, šokuje nebo přinese pozornost někomu jinému.

Reportáže zahraničních médií upozorňují na tento problém už několik let. Nejde přitom o to zakazovat zobrazování skutečné drogové krize. Dokumentární záběry mohou veřejnosti přiblížit závažnost problému, ukázat selhání systému i pomoci získat podporu pro účinnější řešení.

Rozdíl je v tom, zda se autor snaží situaci vysvětlit, nebo pouze využívá cizí utrpení k získání pozornosti.

Když člověk sleduje podobná videa, měl by si uvědomit, že se nedívá na postavu z hororu. Dívá se na skutečného člověka, který může potřebovat naléhavou pomoc.

Kdyby se příběh americké drogové krize zastavil u xylazinu, už tak by šlo o závažné téma. Složení nelegálních drog se ale dál mění.

V některých oblastech Spojených států se stále častěji objevuje medetomidin, další sedativum používané ve veterinární medicíně, které se dostává do nelegálních směsí s opioidy.

Jeho účinky se od xylazinu v některých ohledech liší. Může způsobovat výrazný útlum, zpomalení srdeční činnosti a pokles krevního tlaku. Zvlášť závažným problémem jsou ale abstinenční příznaky u lidí, kteří medetomidin pravidelně užívají a následně se ho snaží vysadit.

Americké zdravotnické úřady zaznamenaly výrazný nárůst této látky v nelegálních opioidech. Podle CDC byl medetomidin v posledních čtyřech měsících roku 2024 zjištěn v 72 procentech testovaných vzorků nelegálních opioidů ve Filadelfii. Ve stejném období jeho výskyt doprovázel pokles xylazinu.

Situace se vyvíjela i v roce 2026. Zpráva organizace Substance Use Philly za druhé čtvrtletí uvádí, že medetomidin obsahovalo 81 procent testovaných vzorků pouličních opioidů, zatímco xylazin byl zjištěn ve 20 procentech. Vzorky mohly obsahovat více látek současně. Nejde o reprezentativní průzkum celého amerického trhu, ale o výsledky testování konkrétního souboru vzorků ve Filadelfii.

Medetomidin přináší také další komplikaci pro zdravotníky. Abstinenční stav může být mimořádně závažný a vyžadovat intenzivní nemocniční péči. Léčebné postupy používané při odvykání od opioidů nemusí být samy o sobě dostatečné.

Pro člověka závislého na nelegálních drogách to znamená další nejistotu. Směs, kterou užívá dnes, nemusí mít stejné složení jako ta, kterou koupil před několika týdny. A pokud se v ní objeví nová látka, nemusí být její účinky ani rizika dostatečně známé.

Drogová krize se tak nevyvíjí pouze tím, že se šíří jedna nebezpečná droga. Mění se také samotný obsah pouličních směsí a s ním i komplikace, kterým musí čelit pacienti, zdravotníci a organizace poskytující pomoc.

Příběh amerických ulic není jednoduchý. Nelze ho vysvětlit jedinou látkou ani tvrdit, že všichni lidé zachycení na videích užili stejnou drogu. Podobné projevy mohou mít různé příčiny a přesné složení nelegálních směsí často není známé ani samotným uživatelům.

Jisté je, že kombinace fentanylu, xylazinu a dalších příměsí přináší vážná zdravotní rizika. Někteří lidé přicházejí o části těla, jiní umírají na předávkování. Další se opakovaně pokoušejí ze závislosti dostat a potřebují zdravotní i sociální podporu, aby měli šanci uspět.

Když se na internetu objeví další video z Kensingtonu, je snadné vidět jen člověka shrbeného na chodníku. Mnohem těžší je představit si, co jeho současnému stavu předcházelo a zda se z něj ještě dokáže dostat.

Joe Kunz se na ulici vracel i poté, co mu lékaři nabídli pomoc. Nakonec se ale rozhodl zkusit léčbu znovu. Jeho příběh nekončí tím, že by se všechny následky závislosti podařilo napravit. Některé už napravit nelze. Přesto se mu podařilo dostat do zotavení a začít přemýšlet o tom, jak pomoci dalším lidem.

Právě v tom je rozdíl mezi člověkem a obrazem, který z něj vytvoří několik sekund virálního videa.

Označení zombie droga může přitáhnout pozornost. Samo o sobě ale nevysvětluje, co se děje, proč se to děje ani jak tomu zabránit. Za každým podobným záběrem je skutečný člověk. A dokud se na něj budeme dívat pouze jako na atrakci, podstata celé krize nám bude unikat.