Článek
Když 32letý režisér Dušan Rapoš hledal na ostravské herecké konzervatoři v roce 1985 neokoukanou tvář pro svůj film Fontána pro Zuzanu, nejspíš ještě netušil, že krom hlavní hrdinky najde také svou budoucí manželku. Zaujala jej 16letá krásná Eva Vejmělková. Do začínající herečky se zamilovali nejen diváci, někteří herečtí kolegové, ale také samotný režisér Rapoš. Měl štěstí, city byly vzájemné: „… vůbec jsem nevěděla, že je režisér. Když jsem ho viděla poprvé, myslela jsem, že je to nějaký asistent. Nevím, čím to je, že nám to vydrželo, možná i tím, že jsme se v určité době až tak často nevídali,“ prozradila herečka po letech slovenskému magazínu Korzár.sk.
Slabost pro ni možná měl i Pavol Habera. Když se natáčel film Fontána pro Zuzanu 2, kolovaly fámy, že Vejmělková s Haberou mají spolu poměr. Lidé ze štábu si všimli, že to mezi nimi jiskřilo a že se líbali vydatně i déle, než bylo pro záběr nutné. Údajně měli spolu herci skončit na hotelovém pokoji, kde je měl nachytat právě režisér Rapoš. Nicméně herečka to rezolutně popírá. Po 27 letech od natáčení se Vejmělková k této pomluvě vyjádřila. „Bylo to těžké, když moje děti šly do školy a spolužáci na ně pořvávali, tvoje máma spí s Haberou. To mě dost naštvalo. Jsou to nesmysly, kterých někdy vychází až moc a je potom těžké to uvést na správnou míru,“ uvedla.
Kluci v koženém oblečení na motorkách u ní neměli šanci. Ona měla oči jen pro režiséra Rapoše, i když byl mnohem starší, měl za sebou rozvod a dvě malé dcery. Svůj vztah stvrdili sňatkem až o několik let později, v roce 2000. Místo tradičních bílých šatů si oblékla rudé šaty. Vdávala se v Las Vegas a oddávající byl imitátorem Elvise Presleyho.
Z Evy Vejmělkové se stala hvězda, do které byl zamilovaný nejeden puberťák. Její plakáty zdobily dětské pokojíčky. Úspěch měla nejen u nás, dostala se k natáčení i v Polsku, Německu nebo Maďarsku.
Kromě Zuzany jí mají diváci spojenou také s rolí něžné Píšťalky z komedie Jak básníkům chutná život. „Snad proto, že jsi ze zámku, snad pro ten šampon z heřmánku, dřív nežli budeš vdaná, chtěl bych ti někdy do džbánku, pro pivo skočit k Beránku, Píšťalko ufoukaná.“ Těmito veršíky ulovil Štěpán Šafránek tuto krásku, kterou musela kvůli silnému ostravskému přízvuku nadabovat Zlata Adamovská. Ve filmové sérii o Štěpánovi Šafránkovi si zahrála ještě jednou v roce 1993, když se natáčel Konec básníků v Čechách. Tentokrát se po letech se Štěpánkem potkala jako svobodná matka, což mělo u diváka vyvolat pochybnosti o otcovství jejího dítěte. Dle scénáře měla být původně Píšťalka usedlou vdanou paní, která žije podle harmonogramu, ale Vejmělková přemluvila režiséra k této zdařilé úpravě.
Anketa
Herečku můžete znát také ze seriálů. K jejím nejznámějším rolím patří role Hanky v seriálu Chlapci a chlapi, který byl tak trochu propagandou armády. Nicméně díky dobrému hereckému obsazení slavil úspěch. Hlavní roli zde sehrál Martin Zounar, který po letech přiznal, že se během natáčení do své herecké kolegyně zamiloval, ostatně jako většina mladých mužů v té době. Kvůli natáčení Chlapců a chlapů dostal dokonce Zounar na vojně výprask. „To způsobila Eva Vejmělková. Platonická láska nás všech z té doby. Načasování bylo tenkrát tak nešťastné, že jsem šel na vojnu hned poté, co jsem Chlapce a chlapy dotočil. A ještě než šel seriál v televizi, promítal se vojákům na jejich posádkách. Některým mazákům z té naší asi ležel v žaludku můj vztah k Evě, tak mě jednou odchytli, zavřeli do umývárny a dali nakládačku hadicí s tím, ať jim prozradím, jak to mezi námi doopravdy bylo. Nic jsem ale neprozradil!“
V době, kdy měla Vejmělková rozjetou kariéru, rozhodla se stáhnout do ústraní. Odešla studovat psychologii na Univerzitu Palackého v Olomouci a více se zaměřila na svůj soukromý život. Nějaký čas žila v zahraničí, kde měl její manžel pracovní závazky. Následně se se svou rodinou usadila v Havířově, kde žije spokojeně svůj rodinný život spolu s manželem a 2 dcerami – Tarou a Ritou. „Nechápu, proč se všichni diví, že jsem dcery hned po porodu nepředala chůvě a nevrhla se do práce. Chtěla bych, aby si jednou, až budou velké, prohlížely alba plná společných rodinných vzpomínek a zážitků, a ne fotografie matky herečky, která prožívala v divadle životy jiných a její vlastní jí doma přitom utíkal,“ uvedla Vejmělková, pro kterou je rodina na prvním místě. „Filmy jsem začala natáčet, když mi bylo čtrnáct, pak přišla konzervatoř, krásná práce v divadle, ale o deset let později mi začalo vadit, že o své práci nemohu sama rozhodovat a jsem závislá na tom, co mi kdo nabídne,“ shrnula důvody, proč se rozhodla kariéru herečky vyměnit za terapeutickou činnost. Otevřela si psychologickou poradnu v Havířově, kde se věnuje psychoterapii a hypnóze. Lidská duše jí vždy zajímala a dle jejích slov má herectví s psychologií hodně společného. Rozplakat nebo rozesmát diváky v divadle je dle jejích slov také pomoc druhým. V psychoterapii našla práci, která ji naplňuje a dává smysl. K tomu si užívá té nejdůležitější role - role mámy.
Zdroje: