Článek
Tehdy byla TV Nova ještě v plenkách. Přes obrazovky nám vysílal pozitivní energii pan Baudiš, puberťáci tajně sledovali v televizi Peříčko a Počasíčko, populární byl i seznamovací pořad Rande a samozřejmě hitparáda Eso s Terezou Pergnerovou. Z novinových stánků na nás vykukovaly časopisy plné nahotinek ale také časopis pro mládež, časopis Bravo.
Kdo by jej neznal. Snad každý puberťák měl v té době alespoň jeden výtisk. Za oblíbeností časopisu stálo vícero faktorů, nejvíce asi to, že bez předsudků časopis otevíral důležitá společenská témata spojená se sexem. Nejčtenější rubrikou tehdy byla rubrika Láska, sex a něžnosti, kam čtenáři zasílali někdy dost bizarní dotazy týkající se vztahových a sexuálních problémů, na které odpovídali sexuologové Pavel Zemek, Pavla Zemková a Hana Fifková. Jejich odpovědi byly empatické, bez jakéhokoliv moralizování. Zatímco dotazy čtenářů byly reálné, v jiné rubrice si už novináři museli občas dopomoci svou fantazií. Jednalo se o další velmi čtenou rubriku Tenkrát poprvé. Zde si novináři některé příběhy musely vymyslet. A tak vznikaly story, týkající se získávání prvních sexuálních zkušeností. Tahounem tohoto časopisu nebyly jen rubriky o sexu, ale také fotoromány, plakáty a „drby“ ze světa celebrit.
Díky rozmachu internetu postupně zájem o tento liberální časopis pro dospívající ochabl. V roce 2015 se jeho prodej po 24 letech ukončil. Je otázkou, zda je to škoda. Dnes mají mladí lidé přístup k velkému množství informací na internetu, až z toho někteří mohou být zmatení. Tehdy naším hlavním zdrojem informací, týkajících se sexuální tematiky, bylo právě Bravíčko. Takže reálná absence sexuální výchovy na školách až tak nevadila. Alespoň tedy u nás na základní škole probíhala sexuální výchova stylem: „Tady máte učebnici, přečtěte si stránku 80 a chci tady ticho!“ Někde si zase sexuální výchovu odbyli puštěním videa, kde Jitka Molavcová vysvětlovala důležitost používání kondomu.
Je logické, že dospívající mají mnoho otázek, na které hledají odpovědi. Mnohdy se stydí o intimních věcech mluvit s dospělými. A tak vyhledávají na internetu, kde mohou být informace často zkreslené. Když se dnes podívám, jak vypadal výtisk Bravíčka, neubráním se mírnému zděšení, co vše se v časopisu dalo najít, ale také úsměvu. Je možná lepší, když mají dospívající děti informace týkající se vztahových a sexuálních problémů na jednom místě, kde na dotazy reagují odborníci, než ponechání je napospas internetu, kde jen těžko ohlídáte, s jakými informacemi dítě přijde do styku. A jak to máte vy, vzpomínáte na Bravíčko rádi, nebo je dle vás dobře, že se už neprodává?
Anketa
Zdroj:
