Jurečkův rest vůči rodinám aneb nenaplněná směrnice EU

Ministerstvo práce a sociálních věcí po čtyřech letech příprav vycouvalo z plánovaného dvouměsíčního volna pro druhého rodiče dětí do 8 let (ve směrnici je cíleno zejména na otce). Měli jsme tak reagovat na požadavky evropské směrnice o slaďování soukromého a pracovního života z roku 2019. Takovéto „navazující rodičovské volno“, které je nepřenosné, tudíž při nevyčerpání by propadlo, ministerstvo neprosadilo. Narazilo na zamítavý postoj ostatních resortů i zaměstnavatelů. Například Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů vydala negativní stanovisko. „Zaměstnanci nám tak vypadnou a někteří z nich jsou hrozně obtížně nahraditelní. Taky to přinese spoustu administrativně-technických problémů.“

Podle ministra Jurečky by to bylo hlavně pro státní kasu moc nákladné. „Jeden z návrhů počítal s tím, že by rodiče dostávali náhradu v podobné výši, jako je dávka při mateřské nebo otcovské dovolené – tedy 70 procent denního vyměřovacího základu. To by státní kasu vyšlo na víc než devět miliard korun ročně.“ Smyslem směrnice bylo, aby nepřenosné volno bylo rodičům dostatečně finančně kompenzované, tedy aby rodič, který je více výdělečný (většinou otec), měl motivaci zůstat na dva měsíce doma.

Česko se z toho pokusilo vycouvat s reakcí, že požadavky směrnice splňujeme už nyní, a to bez nepřenosného volna. Máme 14denní otcovskou dovolenou, takže flexibilitu mezi rodiči již splňujeme. Dle pana Jurečky je to takto dostačující a ještě dodává: „Česko má jeden z nejvelkorysejších systémů rodičovské dovolené v Evropě, a to z hlediska délky i placení sociálního pojištění.“ Samozřejmě, že náš systém je štědrý. Až tak štědrý, že o valorizaci rodičovského příspěvku si během vysoké inflaci můžeme nechat tak akorát zdát. A když je náznak dorovnání o inflaci, tak jen částečně a jen některým. Rodičům, kterým se narodilo dítě před 1. 1. 2024 (stále pobírají rodičovský příspěvek), klesla hodnota tohoto příspěvku vlivem inflace o více než 1/3 (viz bazické indexy na stránkách ČSÚ).

Problém je, že lhůta pro zavedení směrnice do našeho právního řádu uplynula již v srpnu 2022. V červenci 2023 zahájila Evropská komise s Českou republikou řízení, ve kterém Česku hrozí pokuta 45 milionů. A další pokuta 45 milionů za netransponovanou směrnici o předvídatelných pracovních podmínkách. Zřejmě došlo k vyhodnocení, že místo podpory rodin, bude výhodnější nechat si dát pokutu. Těch pár milionů ustojíme.

A proč to vlastně po nás EU chce? V odůvodnění této směrnice se mimo jiné píše: „Studie ukazují, že členské státy, které otcům poskytují významný podíl rodičovské dovolené a které pracovníkům během této dovolené vyplácejí odměnu nebo příspěvek v poměrně vysokém náhradovém poměru, vykazují vyšší míru čerpání této dovolené otci a pozitivní tendenci v míře zaměstnanosti matek.“ My jsme se však rozhodli jít jinou cestou. Motivací pro matky, aby se vrátily, co nejdříve do práce, je zkrácení rodičovské dovolené, bez zajištění dostatečného počtu školek či hlídání (sousedské hlídání stále není dořešené). Trošku zarážející je, že dle pana ministra Mariana Jurečky je 14 dní otcovské dovolené téměř totéž co 2 měsíce placené a mezi rodiči nepřenosné rodičovské dovolené. Na něco peníze nejsou nikdy a na něco se peníze najdou vždy. Zdá se, že rodina a podpora porodnosti už dávno není prioritou tohoto státu.

Zdroje:

https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/rodicovska-dovolena-deti-evropska-unie-jurecka_2308181430_pj

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/smernice-eu-rodicovska-dovolena-zamestnani-deti-rodice_2203241644_voj

https://data.consilium.europa.eu/doc/document/PE-20-2019-INIT/cs/pdf

https://www.czso.cz/csu/czso/mira_inflace