Článek
Zažila jsem návštěvu, kdy nám byl k jídlu nabízen kolový nápoj, ale se slovy: „Bacha ať to nevidí malá! Ona by to pak chtěla taky a to my nechceme.“ Některé maminky se své potomky snaží do maxima chránit před nežádoucími vlivy okolí. Snaží se, aby jedli zdravě a omezují je v sladkostech. Obloukem se vyhýbají fast foodům a kolovým nápojům, které obsahují velké množství cukru a kofeinu. Kofein, jak se všeobecně ví, je nezdravý. Jde o společensky uznávanou drogu, která stimuluje centrální nervovou soustavu a srdeční činnost. Zhoršuje však kvalitu spánku a zvyšuje krevní tlak.
Jde o nejrozšířenější stimulant, bez kterého si někteří z nás neumí představit své ráno. Nedávno jsem šla kolem kavárny, kde na ceduli bylo napsáno - Nic nenahradí spánek, ale kafe to umí nejlépe! Všichni jsme naučení chodit o pauzách na kafíčko. Jít na kafíčko s kámoškami je příjemně strávený čas. Pro některé je kafe opravdu drogou, špatně bez něj fungují. A tak se někteří z nás snaží před účinky kofeinu (možná až křečovitě) chránit alespoň své potomky, když už neuchránili sebe.
Anketa
Historické kořeny konzumace kávy
Káva se začala konzumovat poté, co si v 9. století našeho letopočtu etiopský pastevec všiml, že kozy nespí po konzumaci plodů jisté rostliny. Nejspíš šlo o kávové boby. Ve vysokých dávkách je kofein smrtelný pro hmyz, který chce rostlinu sežrat. Naopak v nízkých dávkách kofein přitahuje opylovače, což rostlinám pomáhá v rozmnožování. Většina rostlin tak produkuje kofein v nízkých dávkách, aby nalákaly včely. Ty se opakovaně vrací k rostlinám produkujícím kofein a stávají se na něm závislé. Stejně jako lidé na kávě.
Účinky kofeinu
Kofein je nejčastěji užívanou psychoaktivní látkou na celém světě. Není jen v kávě, ale i v čaji, kolových nápojích, sladkostech a zmrzlině. Užíváme jej kvůli účinkům na organismus. Zhruba po 45 minutách od konzumace zvyšuje hladinu adrenalinu (vyšší výkon), serotoninu (vliv na náladu, potlačuje bolest) a dopaminu (motivace, emoce, systém potěšení a odměn, vliv na tvorbu závislosti). Hlavním efektem kofeinu je však jeho vliv na potlačení únavy a zlepšení soustředění.
Hranice maximální dávky zdravého dospělého jedince na den je 400 mg kofeinu, což představuje cca 3 velké energy drinky, nebo 4-5 šálků espressa. Předávkování kofeinem může vést až k selhání ledvin.
Přítomnost kofeinu v nápojích a potravinách
Problém je udržet náš kofeinový příjem na nule. Nachází se totiž ve velkém množství nápojů a potravin, ale i léků – např. analgetik potlačující bolest. Konzumujeme jej tedy i omylem - např. v čokoládě, takže může být i součástí ranních cereálií. Jsou skryté zdroje kofeinu – hlavně čokolády s velkým obsahem kakaa. Pro názornost: 30 gramů hořké čokolády obsahuje 12 miligramů kofeinu. Dále se kofein vyskytuje také v kakaové směsi, ze které se vyrábí u dětí tak populární čokoládový nápoj. Kofein je zastoupen také v čokoládových müsli tyčinkách, nebo ve zmrzlině - 100 gramů zmrzliny s příchutí kávy obsahuje cca 29 miligramů kofeinu. Kofein je přítomen i v různých druzích keksů/sušenek. V neposlední řadě se kofein nachází v energetických nápojích, které jako bonus obsahují i velké množství cukru. Tyto nápoje jsou zejména u pubertálních dětiček velmi oblíbené. Nestojí tolik peněz a opravdu nakopnou.
A tak si říkám, není to trochu pokrytecké? Jít na kafíčko s kámoškami a neřešit přitom vzrůstající závislost našich dětiček na energy drincích? Nebo se je snažit asketicky držet od kolových nápojů? Nejsem zastánce šíření kofeinu mezi dětmi, nicméně je k tomu třeba přistupovat střízlivě a uvědomit si, že kofein je skrytou součástí mnoha nápojů a potravin, tudíž je v nadlidských silách snažit se je před tím vším maximálně ochránit. Můžeme se leda tak snažit omezovat jejich kofeinový příjem a informovat je. Úplně ochránit je ale nelze.
Zdroje:
