Článek
„V roce 2021 byla česká úhrnná plodnost nejvyšší za posledních třicet let, když dosáhla 1,83 potomka na ženu. Již o rok později to ale bylo jenom 1,64 dítěte a čeká se další pokles. Takto radikální propad porodnosti, který nezachránily ani Ukrajinky rodící u nás.“ V roce 2022 se u nás rekordně propadla porodnost a ve volném pádu pokles porodnosti pokračuje dál. Otázka je, zda za tím mohou stát vedlejší účinky očkování proti covidu-19 během roku 2021, či jen jde o důsledek životní nejistoty kvůli hospodářským potížím, nebo důsledek zhoršení mezinárodní situace, či je to kvůli změně životního stylu mladých lidí, kteří založení rodiny považují za něco zbytečného či nezodpovědného. Během přechodu Čechů do digitálního světa v dobách pandemie došlo k proměně životního stylu mladé generace. „Je v něm méně místa pro sex, ale také méně místa pro pití alkoholu, a naopak více prostoru pro jiné závislosti, které odvádějí jedince od druhých. Hlavně na digitálním světě a prášcích na duševní poruchy, jež se stávají novou pandemií.“
Jak se k poklesu porodnosti postavila naše vláda? Od ledna 2024 došlo ke zvýšení rodičovského příspěvku z 300 000 na 350 000 korun pro děti narozené od roku 2024. Částka měla alespoň částečně kompenzovat inflaci od roku 2020. Rodičům, kterým se narodilo dítě před 1. 1. 2024 (stále pobírají rodičovský příspěvek) se příspěvek nenavýšil. V důsledku toho, jim klesla hodnota tohoto příspěvku vlivem inflace o více než 1/3 (viz bazické indexy na stránkách ČSÚ). O navýšení příspěvku se mluvilo několik měsíců. K jeho navýšení mělo dojít již o rok dříve. V koalici panovala shoda. Nicméně se navýšení odkládalo a odkládalo, až na navýšení pro všechny nezbyly peníze.
Nedávno se ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) vyjádřil, že by ukrajinští uprchlíci mohli od příštího roku čerpat české sociální dávky. Má to umožnit chystaná dávková reforma a digitalizace. Nově by tak uprchlíci mohli mít nárok např. na rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, dávky v hmotné nouzi, nebo dávky pro osoby se zdravotním postižením. Zveřejnila se také informace, že Česká republika poskytla uprchlíkům humanitární dávky za 16,33 mld. Kč. Dále se uvádí, že uprchlíci pomoc vrací v odvodech z výdělků. Dle Jurečky za loňský rok mohli z výdělků odvést 12 až 15 miliard korun. To bývá i argumentem pro otevření našeho sociálního systému uprchlíkům. Do systému již odvedli vysoké částky, tudíž si to zaslouží. Kdyby místo lákání na sociální dávky si raději vláda posvítila na práci na černo, udělala by lépe.
Anketa
Na navýšení rodičovského příspěvku pro všechny pobírající rodičovský příspěvek peníze nejsou, ale pro ukrajinské uprchlíky peníze na jejich rodičovské příspěvky budou? Jsem z toho drobet zklamaná. Působí to na mě, jako by se pokoušeli řešit pokles porodnosti sázkou na migraci. Tedy lákáním těhotných Ukrajinek na náš sociální systém. Motivaci politiků rozumím. Rychlé řešení, které sem přivede levnou pracovní sílu. Ale je to krátkozraké. Migrací si pouze kupujeme čas. „Demografický vývoj nemůžeme ignorovat,“ prohlásil nedávno Jurečka. To jistě, ale co raději zkusit podporovat domácí obyvatelstvo? Takto k nám vláda vysílá signál, že naše maminky a jejich děti nestojí za podporu, nejsou naší prioritou. Jako máma se zde cítím jako nevítaný host ve své vlastní zemi.
Zdroj:
