Článek
Jedna z prvních věcí, které malé dítě po narození začne vnímat, je obvykle šťastný úsměv jeho rodičů. Podle MUDr. Karla Nešpora jsou přeborníky ve smíchu právě kojenci. S věkem zřejmě důvod k smíchu mizí, neboť dospělí se oproti dětem smějí daleko méně.
Jak rosteme, přibývají starosti a důvodů ke smíchu často moc není. Zvláště my Češi se nemáme na veřejnosti ve zvyku moc usmívat. Alespoň to říkávají cizinci. Podotkla to například Tammy Sutanová, manželka krasobruslaře Tomáše Vernera, která se přestěhovala do Prahy. Většinu života žila v Kalifornii, kam se její rodiče přistěhovali z Thajska. Na otázku, jací jsou Češi, reagovala slovy: „Připadne mi, že se málo usmívají a chvíli jim trvá, než vám začnou důvěřovat. Jakmile si k vám ale najdou cestu, dokážou být velmi srdeční. Thajci jsou naproti Čechům velmi přívětiví i k cizincům.“
Thajsko bývá označováno jako „země usměvavých Buddhů“. Obyvatelé této asijské země totiž řeší všechny trapné, rozpačité či nepříjemné situace úsměvem. Pokud například přijďte na masáž s neumytýma nohama, pak vám thajská masérka nevynadá. Je daleko pravděpodobnější, že vám prostě s úsměvem od ucha k uchu nohy opláchne vodou. Reakce české masérky by nejspíš nebyla tak přívětivá. To, že se méně usmíváme máme společné s Rusy. Ti prý podle psychiatra Cyrila Höschla považují úsměv na veřejnosti za neupřímný, a proto se neusmívají ani na ulici, ani v obchodech. Je to tak trochu kontrast oproti usměvavým Američanům.
Možná je to škoda, že se tak málo na veřejnosti usmíváme. Říká se, že smích je nakažlivý. Podle Karla Nešpora takový ranní úsměv v zrcadle vám může velmi pozitivně nastartovat den. Úsměv zkrátka zlepšuje náladu. Proto je nám často daleko příjemnější prodavačka neupřímně usměvavá a milá, než zamračená a upřímně protivná. Právě v úsměvu, i když nemá dobrou náladu, spočívá její profesionalita. Je zajímavé, že i operátorky na call centrech a moderátoři v rozhlasu jsou naučeni se do mikrofonu usmívat, i když je nikdo nevidí, neboť to, že se usmívají, je na hlasu znát. Také celebrity a politici využívají při své práci úsměv. Nicméně vyceněné zuby na plakátech většinou moc libé pocity nevyvolávají.
Zubaté úsměvy mohou působit hrozivě. Tento typ úsměvu nám patrně zbyl po zvířecích předcích. Vyceněné zuby znamenaly varování, šlo o to odehnat nepřítele. V jiných situacích mohl zase úsměv se zaťatými zuby znamenat podřízení se silnějšímu soukmenovci. Se servilním typem úsměvu se u lidí potkáváme dodnes.
Podle Cyrila Höschla se lidský úsměv vyvinul patrně z podřízeného výrazu u šimpanzů. „Úsměv je spolu se zvednutou rukou s otevřenou dlaní součástí upokojovacího rituálu, z něhož se vyvinul pozdrav. Pozdrav je vlastně uklidňující gesto, jež mimoslovně sděluje: ,Koukej, cením zuby a nekoušu, v ruce nic nemám, nehodlám útočit´. Je na protistraně, aby ihned projevila totéž, čímž se oboustranně sníží napětí a nastolí se komunikační režim vzájemného porozumění, případně spolupráce.“
Možná právě proto je možné tak často vidět zubatý úsměv na různých pracovních poradách a setkáních. Se škrobeným úsměvem by se to ovšem nemělo přehánět. Je dobré také mít na mysli, že při úsměvu hrají velkou roli také oči. „Pokud přimhouřím oči, znamená to, že situace je bezpečná. Přimhouření očí tedy navozuje smích, který navozuje pocit bezpečí…,“ uvedl před 13 lety Karel Nešpor.
Já osobně mám zkušenost, že když se na mě někdo zubatě usmívá, nevěstí to nic dobrého. Nedávno jsem byla na jednom setkání, kde se jedna maminka podělila se svou pracovní zkušeností: „Šéfové, které se na všechny usmívají, bývají ty nejhorší.“ Popsala, jak po rodičovské dovolené nastoupila do práce a vše vypadalo jako zalité sluncem. Její šéfová byla pozitivně naladěná, na všechny se usmívala, práce probíhala v přátelské atmosféře. Jenže když se v období koronavirové pandemie na čas uzavřely školy a školky, čekal dotyčnou maminku šok. Dosud usměvavá šéfová jí dala chladnokrevně vyhazov. Pro dotyčnou maminku to byl o to větší šok, protože s šéfovou měly přátelský vztah, a tak to logicky vnímala jako kudlu do zad. Rázem se ocitla v nepříjemné situaci, neboť jak uvedla zase jiná maminka: „Pro ženu je největší překážkou na trhu práce její děloha. Když je žena po škole, hrozí, že by mohla otěhotnět. Když má děti, hrozí, že děti budou často marodit. A když už jsou děti větší, je zase pro zaměstnavatele moc stará.“
Úsměv se často využívá, když chce člověk něčeho dosáhnout. Znám případ jedné paní, která se díky úsměvu dostala na manažerskou pozici, a to i bez potřebné kvalifikace. Stačilo, že se často usmívala na jednoho známého, který se zasloužil o to, aby se pak denně v práci potkávali. Dotyčný je zkrátka rád v její přítomnosti, neboť se dotyčná manažerka usmívá jako sluníčko. Zatímco on si takto zpříjemňuje pracovní dny, podřízení dotyčné sluníčkové paní mají práce nad hlavu, neboť musí dělat práci i za ní. Jí se pak stačí pod výsledky práce ostatních jen podepsat. Zkrátka ví, že úsměv je mocnou zbraní ženy.
Je prokázáno, že se muži v kontaktu s usměvavou ženou snadno nechají opít rohlíkem. Podle studie univerzity v Melbourne každý ženský úsměv zvyšuje sexuální přitažlivost jeho nositelky v mužských očích. Ženský úsměv mívá pro muže tedy často sexuální podtón. To se pak odráží na jejich chování, které může být více vstřícné než k těm, kteří se tolik neusmívají.
Adina Mandlová
Když nejste zrovna usměvavým typem, zaděláváte si po pracovní stránce na problémy. Jsou typy lidí, co jsou v práci hlavně na práci, a pak typy lidí, kteří těží z toho, jak dobře umí působit na lidi. Využívají takzvaného Haló efektu. Když někdo umí dělat dobrý dojem, nevědomky mu ostatní odpouštějí drobné nedostatky. Velkou roli v této situaci, kdy člověka posuzujeme podle jeho výrazného rysu, hraje jeho vzhled. No a k tomu, aby člověk působil mile a příjemně, slouží často právě úsměv. Takový člověk působí sympaticky a my pak míváme tendenci podceňovat jeho negativní vlastnosti.
Naučené úsměvy na pracovním poli se ukazují jako osvědčené. Bohužel vedou ke zkreslenému posuzování. Už v dětství se prostřednictvím pohádek učíme, že milá princezna je automaticky považována za dobrou, zatímco zamračená čarodějnice je vnímána jako zlá a nepřátelská. Když pak vyrosteme, o to víc jsme zaraženi, když se z milé vedoucí vyklube chladnokrevná čarodějnice, která jednou za čas odhodí usměvavou masku.
Zdroje:
