Článek
Seriál z prostředí četnické pátrací stanice na brněnském venkově z období první republiky dokázal v sobě spojit prvky detektivky a komedie. Prvorepubliková atmosféra seriálu vznikla díky zarputilosti režiséra Antonína Moskalyka, který pečlivě dbal na to, aby všechny rekvizity a kostýmy byly přísně prvorepublikové. „Já jsem se tehdy narodil, já si to pamatuju,“ říkával. Ani tužka nesměla být novodobá.
Muzeum východních Čech v Hradci Králové, výstava Četnické humoresky
Zápletky vycházející ze skutečných kriminálních případů se postaraly o napínavou podívanou. Výborně napsaný scénář z pera dcery režiséra Pavlíny Moskalykové, která se po smrti svého otce chopila v závěru seriálu také režie, nadchl mnoho diváků. O kvalitu seriálu se postaralo také dobré herecké obsazení. Dvojice Tomáš Töpfer a Ivan Trojan je zárukou dobré podívané.
Představitel oblíbeného četníka Karla Arazíma Tomáš Töpfer na natáčení vzpomínal s úsměvem. Jeho nejoblíbenější kolegyní byla dle jeho slov fena Kikina, která patřila režiséru Moskalykovi. „Když jsem ji pohladil po zadečku, měla z toho radost,“ komentoval herec s nadsázkou.
Tomáš Töpfer získal na popularitě díky roli Arazíma, vidět jsme jej však mohli i v jiných projektech, jako třeba v roli zubaře Přemysla Krále v seriálu Život na zámku. Jeho matku si tehdy zahrála Jiřina Jirásková, se kterou si od té doby byli velmi blízcí. „Od té chvíle jsem jí říkal maminko. Často jsem jí z dovolené posílal pohledy. To proto, aby si to mohla přečíst i pošťačka. Schválně jsem psal jako dítě i s hrubkami, aby si myslela, jaké má Jiřina hloupé dítě. Jednou jsem jí napsal z ciziny: Milá mamynko. Vaří nám tady dobře. Je tady spousta starých vykopávek, tak jsem si na tebe vzpomněl. Ona pak chodila po divadle, všem můj pohled ukazovala a se smíchem říkala: Podívejte, co mi ten debil zase poslal. Musím říct, že není mnoho dam, které by si uměly dělat legraci samy ze sebe,“ vzpomínal.
K jeho nejvýraznějším rolím z posledních let patřila role lékaře a polita KSČ Františka Kriegela ve filmu Muž, který stál v cestě. Kvůli této roli muže, který v roce 1968 odmítl podepsat souhlas s okupací, si musel nechat oholit hlavu a zhubnout. Média následně spekulovala o jeho zdravotním stavu. Tuto roli vnímal Töpfer jako svoji životní, scénárista Ivan Fíla mu ji prý napsal přímo na míru.
Oblíbený herec však není spjat jen s vystudovanou profesí, s jeho jménem se pojí také post ředitele Divadla na Vinohradech, funkce senátora, práce divadelního režiséra a také pedagogická činnost na pražské DAMU.
Tomáš Töpfer se narodil 10. ledna roku 1951 v Praze do židovské rodiny Otty a Frídy Töpferových. Když mu bylo 6 měsíců, přestěhovala se jeho rodina z malého bytu v Dlouhé třídě do většího bytu na Vinohradech. Divadlo ho přitahovalo už od dětství. „Bylo mi devět let, maminka mě vzala na večerní představení. Byli jsme hezky oblečení, najednou jsem se cítil tak dospěle! Ta atmosféra, ta divadelní vůně – to mě absolutně dostalo. Když jsme pak šli domů, řekl jsem mamince, že chci být hercem. Ona mi odpověděla: To je hezké povolání. A ještě kdybys byl v tom vinohradském divadle, měl bys to jenom dvě ulice od domu,“ vzpomínal pozdější principál vinohradského divadla s úsměvem.
Láska k herectví ho neopustila ani v dalších letech. Po studiu na brněnské konzervatoři vystudoval pražskou DAMU. Následně prošel několika divadly. Své první angažmá dostal v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. Ve vinohradském divadle zakotvil v roce 1987, členem souboru byl až do roku 1998. Mezitím založil tradici Shakespearovských letních slavností na Pražském hradě a společně s Eliškou Balzerovou založil Nadaci Fidlovačka, která se zasloužila o obnovu původního Divadla na Fidlovačce. Roku 2012 přenechal své ředitelské křeslo divadla Balzerové a odešel dělat ředitele do Divadla na Vinohradech.
Eliška Balzerová, 2022
Ještě během studií na DAMU se seznámil se svou první ženou Zuzanou Hodkovou. Vzali se a založili rodinu. Narodili se jim dcery Marta a Tereza. Rodinná idylka bohužel dlouho nevydržela, v manželství to začalo skřípat. Zuzana se rozhodla pro radikální krok, o kterém svého muže neinformovala. Ze dne na den si sbalila kufry, vzala děti a vyrazila za hranice. Když tedy jednoho dne roku 1987 přišel Töpfer z práce do prázdného bytu, nevěřil svým očím. Byla to rána z čistého nebe. Zůstal tady sám a netušil, kam jeho děti s ženou odjely.
Náročné to bylo i pro jeho děti, které o záměrech své matky také nevěděly. Nejdříve jely do Paříže, pak zamířily do USA. „Přiznám se, že jsem vůbec nevěděla, do čeho jedeme, neuměla jsem si Ameriku představit, nebylo to jako dneska, kdy vidíte různé filmy, máte internet,“ vzpomínala po letech hercova dcera Marta Töpferová, které tehdy bylo 11 let. V Americe ji čekal kulturní šok. Připadala si tam jako nevítaný host. „Nešlo mi smířit se s faktem, že se takhle budu cítit vždycky, že jsem emigrant a úplně tam nepatřím,“ popsala. Začala před realitou utíkat k hudbě hispánské komunity, která ji přijala mezi sebe. Stala se z ní zpěvačka a kytaristka. Z její sestry vyrostla učitelka angličtiny.
Tomáš Töpfer byl zoufalý. Podařilo se mu naštěstí vypátrat cílovou destinaci jeho ženy a vydal se za nimi do Ameriky. Když tam dorazil, bylo to jako hledat jehlu v kupce sena. „Byl jsem v situaci Čecha, který nemá žádné peníze, žádné valuty, aby mohl bydlet v hotelu. Navíc jsem měl na hledání svých ztracených dcer už pouze tři dny,“ vzpomínal. Naštěstí našel známého svého otce, s nímž se otec poznal za války v koncentračním táboře. Ten přes českou komunitu zjistil přesnou adresu bydliště jeho ženy.
A tak se otec rozjel k domu, kde jeho dcery žily a zazvonil u jejich dveří. Setkání s dcerami, které ho okamžitě poznaly, bylo dojemné. Naplánoval si s nimi další setkání hned druhý den. Sdělil jim, jak je má moc rád, že na ně nezapomněl a že je zítra vyzvedne a půjdou na oběd. Jenže druhý den byl už dům prázdný. Jeho žena opět sbalila kufry a s dcerami zmizela. Herec své dcery opět viděl až za několik let. Celou tu dobu na ně myslel a v nitru se velmi trápil.
Zlom nastal po revoluci, kdy se jeho dcery vydaly podívat do Československa. „Přiletěly jsme tehdy do Amsterodamu letadlem a odtamtud jsme přijely vlakem do Prahy a zavolaly jsme tátovi, že jsme tady. Když jsme přejížděly hranice, měly jsme slzy v očích,“ prozradila jeho dcera Marta, která se pak do Čech vrátila. S tátou se opět vídá a mají pěkný vztah.
Opětovné setkání znamenalo i seznámení se s hercovou novou ženou Martou. Tomáš Töpfer na lásku nezanevřel, podruhé se oženil a je šťastný. Se svou druhou ženou se poprvé viděl u soudu, kam se dostavil kvůli výživnému na děti. Marta tehdy pracovala jako právní asistentka. „Náhodou jsme se setkali, ona mi uvařila kafe a byla na mě příjemná a hodná. Povídali jsme si, sešli jsme se, pozval jsem ji na večeři, a nakonec jsme spolu posnídali. Od té doby spolu snídáme často,“ vzpomínal s úsměvem. Po životním dramatu se na něj usmálo štěstí. Dočkal se třetí dcery Lucie a užívá si rodinného klidu. „Já doma jsem, jsem rodinný typ, dobrodružství nevyhledávám, takže jsem ‚bez pověsti‘,“ prozradil. Láska mu sice vyšla až na druhý pokus, o to více si ale váží toho, co má.
Zdroje:
