Článek
Stavitel, Vácslav Havel, se vypracoval a jeho rodina se zařadila mezi pražskou elitu. Vyrůstal v chudých poměrech. Podnikat začal v dlažbách na venkově. O zakázky neměl nouzi, vydělal dostatek peněz, aby mohl investovat do nemovitostí. „Dědeček třeba tehdy založil v Praze první zimní kluziště na Primátorském ostrově, kde se scházela elita společnosti. Pak si s babičkou koupili velkostatek ve Zběšičkách u Milevska, který nakonec proměnili na několik pražských parcel, na nichž dědeček začal stavět činžovní domy,“ vzpomínal Ivan Havel, bratr exprezidenta Václava Havla. Byl velmi podnikavý, pokrokový. Roku 1912 založil filmovou společnost Lucerna-film. K tomu ještě byl majitelem 5 pražských kin. Jeho syn Miloš založil barrandovské filmové ateliéry.
Vácslav Havel
V roce 1905 se mu v hlavě zrodil nápad vybudovat v Praze něco jako velkoměstský palác, ve kterém by byly i prodejny. Prodal činžovní domy a vrhl se do projektu komplexu, který měl sloužit kultuře, odpočinku i sportu. Palác byl výjimečný řadou věcí, šlo například o první pražský dům, který měl pasáž. Lidé zde krom nakupování mohli trávit čas také v kině, nebo na hudebních produkcích. Když jim vyhládlo, mohli zajít do jedné z restaurací nebo do samoobslužného bufetu – Bistro Lucerna. Na paláci jsou zajímavé také terasy, na kterých se v současnosti konají výstavy, koncerty a společenská setkání. „Celý ten komplex budov měl být o patro vyšší. A možná díky tomu můžeme dnes stát na těch terasách, protože je to úroveň předposledního patra,“ prozradil architekt Petr Hájek.
Secesní palác vznikal v letech 1907 až 1921. Název Lucerna vznikl na základě poznámky ženy Vácslava Havla. „Ten příběh je opředený záhadou. Říká se, že když Vácslav Havel, dědeček Václava Havla prezidenta, pracoval na těch plánech a kreslil to, tak přišla jeho žena Emília a říkala: To vypadá jako lucerna. Dědeček řekl: To je pěkný název, dobře se to čte i pamatuje a je to stejné ve více jazycích. Hodí se, abychom tak pojmenovali palác,“ potvrdila okolnosti pojmenování Lucerny Dagmar Havlová, švagrová bývalého prezidenta Václava Havla.
Lucerna
Pro architekta Petra Hájka je budova Lucerny ikonická a úžasná. Styl Lucerny se pohybuje mezi secesí a moderními slohy. Dle architekta má stavba úžasnou atmosféru zaoceánských parníků a plaveb. „Ta budova je velmi velkorysá. Podílel se na ní statik Stanislav Bechyně, který tu navrhl jeden z prvních evropských železobetonových skeletů. Z ekonomických důvodů se používal i písek a kamenivo, když se těžila ta velká jáma. Zajímavé také je, že v budově, tam, kde je dnes Velký sál Lucerny, mělo být původně hokejové kluziště. Proto ten sál má na délku kolem 50 metrů a na šířku asi 25 metrů a vejde se do něj 2500 hostů.“ Na počátku výstavby došlo ke zjištění, že hokejová federace změnila rozměry, takže prostory nevyhovovaly rozměrově. Bylo nutné narychlo přepracovat projekt na velký společenský sál. Vznikl tak rozlehlý reprezentativní prostor Velkého sálu, jaký známe dnes. Zůstal zde prostor pro chladící zařízení a také podzemní patro pod parketem, což se do budoucna ukázalo jako praktické z hlediska uskladňování.
Velký sál je srdcem komplexu a mnoho lidí jej má spojeno s konáním plesů, kterých je zde cca 100 do roka. Atmosféra maturitních plesů je zde prý neopakovatelná. Musí se ale počítat s dlouhou rezervační lhůtou. Ve Velkém sále proběhlo také nespočet koncertů. Kromě Karla Gotta zde vystoupili světové osobnosti, jakými byl v roce 1965 Louis Armstrong, nebo v roce 1982 Tina Turnerová.
Po komunistickém převratu a znárodnění spravoval Lucernu socialistický stát. Po sametové revoluci ji znovu získala v restituci rodina Havlových. Ivan Havel svou polovinu daroval manželce Dagmar. Druhou půlku chtěla odkoupit od svého švagra Václava Havla. Ten svůj díl ale prodal za 200 milionů korun společnosti Chemapol. Dagmar Havlová to nevzdala a v roce 1999 podíl od společnosti odkoupila, a to za 145 milionů korun. Jenže konkurznímu správci Chemapolu se cena zdála podhodnocená. Odkoupený podíl Havlové zahrnul do konkurzní podstaty. Následoval táhlý soudní spor, který Havlová vyhrála. V letošním roce Havlová svůj většinový podíl v pražském Paláci Lucerna prodala za téměř miliardu korun skupině BTL. Čtvrtina dál patří Dagmar Havlové. Učinila tak kvůli vysokým nákladům na opravy paláce. „Miliardářů, kteří by Lucernu zhltli, je spousta. Pro mě bylo důležité spojit se s někým, kdo zachová tradici, hodnoty a společenský účel celého místa,“ komentovala své rozhodnutí Havlová. Doufejme, že národní kulturní památka si i nadále zachová svou atmosféru.
Zdroje:
