Článek
Životopisné drama vypráví příběh z doby, kdy během druhé světové války spolu soupeřilo Německo se Spojenými státy o to, kdo dřív sestrojí atomovou bombu. Jedním z klíčových aktérů ve vývoji této jaderné zbraně v Americe, byl astrofyzik Robert Oppenheimer. Byla to hra o čas. Kdo ví, jak by vypadal svět, kdyby v Německu nedošlo k exodu židovských vědců a atomová bomba byla zkonstruována v Hitlerově říši.
Oppenheimer byl zprvu příznivcem sestrojení jaderné zbraně, která by napomohla k ukončení druhé světové války. Když však došlo ke svržení atomové bomby i na Nagasaki, došlo u něj k názorovému obratu. Tehdy logicky vnímal jako hlavního nepřítele Německo a Japonsko. Netušil, jak se k jadernému zbrojení postaví Rusko, a že to vše vyústí ve studenou válku. Vynález jaderných zbraní vedl k extrémnímu napětí mezi supervelmocemi.
V současnosti má největší jaderný arsenál Rusko a Spojené státy americké. Společně vlastní téměř 90 % všech jaderných zbraní. Nepříjemným dopadem války na Ukrajině je fakt, že dochází k renesanci jaderných zbraní. Přibývá zemí, které koketují s myšlenkou přidat se do klubu zemí vlastnící jaderné zbraně, případně po vzoru Číny pracují na svém jaderném vyzbrojování. Čína měla dlouhou dobu velmi konzervativní politiku, co se týče množství jaderných zbraní. To se však mění a Čína navyšuje investice do armády. Co je motivací pro zvyšující se jaderný arsenál Číny není zcela jasné, ale předpokládá se, že v tom hraje roli Tchaj-wan, o který Čína usiluje a nechce být vydíratelná ze strany Spojených států amerických, které mají, co se týká jaderných zbraní, navrch.
Anketa
Jaderné zbraně jsou dlouhodobě vnímány jako odstrašující prostředek. Všichni si uvědomují, co by znamenalo stisknutí pomyslného červeného tlačítka. Je to něco, co si nikdo nepřeje. Od začátku války na Ukrajině představitelé Ruska několikrát vyhrožovali použitím jaderné zbraně. Zvyšuje se tak celosvětové napětí, protože se zvyšuje riziko použití jaderných zbraní. Vztahy mezi NATO, USA, Ruskem a Čínou nejsou ideální. V mezinárodní politice chybí stabilita, což mnohé znervózňuje. Válka na Ukrajině a možná invaze na Tchaj-wan jsou aspekty, které mohou zvyšovat riziko jaderné války. Žijeme tak v nejisté době a nezbývá než doufat, že stejně jako tomu bylo za studené války, tak i dnes zůstanou jaderné zbraně pouze odstrašujícím prostředkem.
Zdroje:
