Článek
Lokace jako obvykle: 11,00h., Země, Evropa, Česká republika, autobusová zastávka kdesi v Jižních Čechách.(no dobře v "Šušiši"…možná).
Poslušně hlásím, jo, jsem vzpomínkami v JČ, svléknutí moje a ne Vaše(jak je mým zvykem mé drahé Karkulky a Karkulíni - viz článek Lhostejnost…kdo je Karkulka…).Vy budete za „hvězdičky“ příště. Na jednom z mých mnoha výletů po krásné zemi české jsem zaplula, spíš zajela do jižních Čech - očividně -(ušislyšně pokud text posloucháte),měla jsem v plánu kapli a místní muzeum nejen s těmi obalenými dřívky, které vylepšil G.E.Pasch, abychom nebyli otráveni.
Na kopečku -ne v Africe - ale nad městem, jenž je vstupní branou do šumavských nejen hvozdů, aspoň myslím, je kaple sv.Anděla Strážce a vskutku je to místo kouzelné, řku božské, všude klid a ticho tam panujíce. Klíďo si tu zarelaxujte, vypněte (třeba i mobily) a kochejte se krajinou a městem „důle“.
V muzeu ,které je moc pěkné, jsem se zase "zchytřtila"-to je slovo panečku a mažu na nádraží. Autobus mi jel hnedle a tak jsem si sedla hned vedle(už mě to zas bere -pardon), ehm nádraží, na takové dva nesourodé kameny. Hlupka jsem, ne na lavičku. S mikinou pod sedinkou jsem studovala místní tisk a vyčkávala dopravního prostředku. A už se přiřítil, fajn, vstala jsem.
Třikrát běda!!! Přicházím k autobusu, jak to napsat kulantně, pocity neurčité, spíše smíšené, běda, nastupuji do autobusu, začnu se třást jak osika, skelného pohledu. Místo vyřknutí cílové stanice spíše zavyji lehce jak malý šakalík, načež se mi začnou třást nohy a rozdýchávám to. Ještě stačím zaplatit a už mou osobu podpírají za rámě dva ogaři, vlastně nejsu na Moravě , tak dva statní chlapci. „Paní, co je Vám?“, načež odpovím: “ ---,.-.,--.,.-,…,--,..-,…, mě schvátil!!!",modří už vědí.
Popravdě jsem to těm dvěma mužům na sedačce vypověděla, kteří bouchali v salvách smíchu, když mě tak parádně zachránili, tak si zasloužili znát pravdu. Tímto apeluji na Vás milé dívky, ženy všeho věku, sedávejte na lavičkách( v koutě ne) a ne na kamenech a jiných nerovnostech, může se Vám to vymstít a nejen zastuzením.
Tímto bych chtěla poděkovat dvěma rytířům a panu řidiči, že v tom tu nebožačku nenechali, pochopili a v tajnosti to nechali(vím já?) …až do teď.
