Článek
Do Lisabonu jsme přiletěli nočním letem z Prahy. Let trval 3 hodiny a 20 minut. Museli jsme si posunout hodinky o hodinu zpět, protože v Portugalsku je o hodinu méně než v České republice. Na letišti jsme objednali Uber. Kvůli pozdním večerním hodinám nám to připadalo bezpečnější než jet metrem. Ubytovali jsme se v hotelu a ráno jsme se pustili do objevování Lisabonu, města mořeplavců.
Co se týká cestování po Lisabonu, nejrychleji se do centra města dostanete metrem. Zakoupení jízdenek v automatech v metru (také na nádražích) chce trošku trpělivosti. Nejdřív si koupíte žlutou kartu, na kterou si nahrajete jízdenku, kterou potřebujete. Turniket vás díky této jízdence pustí do metra i z metra. Proto jízdenku po vstupu do metra nevyhazujte, neskládejte, budete ji při výstupu potřebovat. Kartu rovněž nevyhazujte pokud budete v Lisabonu déle, bude se vám hodit. Na kartu můžete nahrávat další jízdenky, je dobíjecí.
Stejná žlutá karta platí i na vlaky. Proto je dobré si karty popsat, ať se vám nepletou.

Jízdenková dobíjecí karta - metro, vlak
V centru jsme se pohybovali pěšky. Díky chůzi pomalé či rychlé se dostanete někdy do míst, do kterých byste se normálně nedostali, pokud byste jezdili městskou hromadnou dopravou. A když nohy zabolí, je tady mnoho kaváren a restaurací, kde si můžete odpočinout a osvěžit se.
Když se budete pohybovat po Lisabonu mějte oči otevřené a dobře se dívejte kolem. Někdy se člověk dívá do mapy, do mobilu a mine něco zajímavého, co má přímo před nosem. Takto jsme například narazili při našem objevování Lisabonu na Elevador de Santa Justa (Výtah Santa Justa), který je uměleckým skvostem a nachází se v centru. Výtah přepraví cestující z níže položené čtvrti Baixa do výše položené čtvrti Bairro Alto.

Výtah Santa Justa (portugalsky Elevador de Santa Justa)
Stavba výtahu byla započata v roce 1900 a dokončena byla v roce 1902.
Výtah je 45 metrů vysoký a je vybaven dvěma kabinami, které mají dřevěný interiér. Každá kabina je určena pro 24 pasažérů. V posledním patře je umístěna terasa, ze které je krásný výhled na Lisabon i jeho 7 pahorků, jak se o něm traduje.

Výhled z terasy výtahu Santa Justa
Celý výtah v neogotickém stylu je zhotoven převážně ze železa, konkrétně z litiny a kovaného železa. Design konstrukce s železnými oblouky a rozetami vypadá jako dílo Gustava Eiffela. Výtah připomínající rozhlednu je zajímavou ukázkou portugalské architektury. Nejzajímavější na výtahu je, že každé jeho patro má jiný design.

Elevador de Santa Justa
Je na místě připomenout, že Lisabon býval centrem světa, bohatým a důležitým městem. Zemětřesení 1. listopadu 1755 a následné rozsáhlé požáry a tsunami, téměř zničily portugalské hlavní město Lisabon. Zahynulo při něm 60 000 až 100 000 lidí a bylo jednou z nejničivějších přírodních katastrof v evropských dějinách. Zemětřesení mělo podle odhadů sílu mezi 8,5 až 9 stupni Richterovy škály. Epicentrum bylo pravděpodobně 200 km jihozápadně od Mysu svatého Vincence v Atlantském oceánu.

Po ničivém zemětřesení, které Lisabon postihlo roku 1755, náměstí Praça do Comércio s Vítězným obloukem nahradilo prostor po zničeném Paço da Ribeira a tehdejším náměstí, na němž palác stál. Palác Ribeira byl hlavním sídlem portugalských králů v Lisabonu po dobu asi 250 let.

Vítězný oblouk na náměstí Praça do Comércio
Naproti náměstí Praça do Comércio v Lisabonu se nachází v řece Tajo Sloupové molo (Cais das Colunas). Tyto sloupy symbolizují vstup do města z řeky Tajo. Molo a jeho mramorové schody bývaly vznešeným vstupem do města, ke kterému připlouvaly hlavy států a další významné osobnosti. Z tohoto mola také uprchl, po obsazení Lisabonu vojskem císaře Napoleona Bonaparta, portugalský regent princ Jan v říjnu 1807 do tehdejšího portugalského místokrálovství Brazílie.

Bílé sloupy u Sloupového mola symbolizují vstup do města z řeky Tajo.
Z centra města se dostanete tramvají do městské čtvrti Belém u břehu řeky Tajo, kde naleznete další pamětihodnosti.
Jednou z nich je Torre de Belém (Belémská věž). Jedná se o elegantní opevněnou věž, která byla postavena na začátku 16. století v tzv. manuelském stylu (pozn. manuelský styl se vyznačuje kombinací gotických prvků, vlivů italské renesance, maurské architektury a námořních motivů), což je finální fáze portugalské pozdní gotiky. Tato obranná stavba se stala jedním ze symbolů města. Je také památníkem portugalského velmocenského postavení během období velkých námořních objevů a výprav na přelomu 15. a 16. století. Belémská věž byla zařazena na seznam Světového dědictví UNESCO. Během naší návštěvy v květnu byla bohužel uzavřená, kvůli rekonstrukci.

Belémská věž
Padrão dos Descobrimentos (Památník objevitelů) připomíná slavnou éru portugalských mořeplavců a nachází se také v portugalském hlavním městě Lisabonu v části zvané Belém při ústí řeky Tajo jako Belémská věž. Památník je postaven na místě, ze kterého se portugalští mořeplavci vydávali na své dlouhé objevné cesty.

Památník objevitelů

Památník objevitelů
Památníkem objevitelů opouštíme Lisabon a vyrážíme na cestu do vnitrozemí Portugalska.
O další zážitky, nás objevitelů, se s vámi podělím v dalším 3. díle tohoto cestovatelského deníku.
Vaše Veverka cestovatelka