Článek
Kdysi dávno jsem s kolegou vedl zhruba tento krátký rozhovor na téma dárcovství. „Tak tam by mě nikdo nedostal, já totiž nemůžu vidět krev!“ vysypal ze sebe bez přípravy. „A co kdyby, nedej bože, třeba tvoje dcera potřebovala právě tvou kostní dřeň?“ navýšil jsem sázku, a tak trochu tušil, kam jeho odpověď bude směřovat. „No to je něco úplně jiného, to by šlo o mou dceru – takže určitě!“ odhodlaně pronesl a nechápavě zakroutil hlavou, proč se ptám na takovou samozřejmost.
Těch pár úvodních vět celkem věrně vykresluje chápání mnohých lidí. Pokud hovoří o pomoci druhým, tak mají na mysli výhradně své nejbližší, tedy maximálně členy své rodiny. To je samozřejmě v pořádku, pokud zároveň dokáží lidsky vnímat i potřeby ostatních kolem nás, třeba i vážně nemocných či s handicapem. A že těch osudem znevýhodněných není mezi námi málo.
Prostě jí potřebujeme
Celé zdravotnictví je ve své podstatě na červené tělní tekutině životně závislé – namátkou jak při bezpočtu operací, tak léčbě chudokrevnosti, nebo kupříkladu při výrobě různých léků. Potřeba darované krve rovněž stoupá s rozvojem nových léčebných metod. Co se týče krevních zásob v nemocnicích, existuje propracovaný a účinný systém, zaručující jisté rezervy, a to i pro případy hromadných dopravních nehod a jiných tragédií s vyšším počtem zraněných. Navíc nastává-li akutní potřeba, s drobnými výkyvy zásob si zdravotnická zařízení dokáží poradit vzájemnou výpomocí. Otázkou ale zůstává, nakolik je současný stav udržitelný i do budoucna. Ochota většinové společnosti bezplatně darovat krev totiž v lepším případě stagnuje – a s takovým přístupem si nevystačíme navěky.
Počty dárců klesají
Nedovedu si představit, jak by naše zdravotnictví fungovalo bez onoho nejzákladnějšího a nejdůležitějšího článku řetězce, jímž jsou všichni bezpříspěvkoví dárci – „anonymní“ zachránci lidských životů, napříč populací zcela nedocenění, přitom vždy připravení věnovat nezištně a opakovaně doslova část svého těla jim neznámým a potřebným příjemcům. Jenže počty evidovaných dárců v ČR se poslední roky trvale snižují na aktuální úroveň asi 200 tisíc, zatímco odborné doporučení Společnosti pro transfuzní lékařství hovoří v ideálním případě o hodnotě 300 tisíc (cca 3 % populace). Zdravotnictví se tedy potýká s deficitem až 100 tisíc dárců. S paralelním úbytkem prvodárců, kteří ani nestačí vyrovnávat přirozený úbytek starších ročníků, se tak dostáváme do začarovaného kruhu.
Jenže jak z něj ven? Rozhodnutí, zda do toho jít či nikoliv, je od počátku založené na svobodné vůli každého z nás, na nikoho nesmí být vyvíjen žádný nátlak. Dost možná, že svou negativní roli hraje i pestrá směsice absurdních pověr a mýtů, které se kolem odběrů točí – od bolestivosti zákroku přes jehly infikované žloutenkou až po nákazu virem HIV. Věřte, jde o holé nesmysly.
Přidáte se?
Říká se, že správný chlap má zasadit strom, postavit dům a zplodit syna – a já dodávám: také darovat krev. Osobně zastávám názor, že je-li člověk, muž i žena, zdravý, měl by alespoň jednou v životě tento akt podstoupit. Vždyť krev je nenahraditelnou surovinou, kterou prozatím nikdo na světě nedokázal vyrobit. A i když se to někomu podaří, cena takové umělé krve bude v porovnání s tou „běžnou“ astronomická, a tedy mimo možnosti základní zdravotní péče, na kterou jsme zvyklí. Bez dárcovství se zkrátka neobejdeme; s tím se smiřme jednou provždy. Můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak jediné, co se s tím dá dělat.
Proto pokud se mezi vámi, milí čtenáři, našel byť jen jediný, kterého jsem tímto článkem přivedl alespoň k hlubšímu zamyšlení na toto téma, moje upřímná snaha se neminula účinkem. Konečné rozhodnutí však nechávám na vás. À propos: věděli jste, že jediným odběrem krve můžete zachránit až 4 lidské životy?
Všechny potřebné informace naleznete hezky přehledně uspořádané na stránkách ProDarce.cz.
Poznámka pod čarou
Autor těchto řádků je sám dlouholetým dárcem, u něhož se projevil nečekaný vedlejší efekt. Jakožto vášnivý cyklista si totiž náhle všiml, že v několika dnech následujících po každém odběru se u něj objevil znatelný nárůst fyzického výkonu. Zjednodušeně řečeno si tímto vypěstoval zcela neobvyklou závislost…
