Článek
Československá hokejová reprezentace na velkých akcích té doby sváděla se Sověty tuhé a líté boje, od titulů na MS 1976 a 1977 však další zlato vyhlížela marně. Asi nejvíc zamrzela prohra se Sověty 0:2 na ZOH 1984 v Sarajevu, i když zisk stříbrné medaile znamenal alespoň částečné odčinění nezdaru (5. místo) z předchozích her v Lake Placid.
V celku SSSR na přelomu 70. a 80. let docházelo k postupnému začlenění nastupující mladé generace do již tak úspěšného reprezentačního týmu pod vedením trenéra Viktora Tichonova. Tehdejší sovětská mašina mezi lety 1978 a 1984 zcela opanovala všechny mezinárodní turnaje, jež se jí nabízely (vyjma ZOH 1980, kde senzačně nestačila na americké univerzitní mladíky a brala „pouze“ stříbro). Na světovém šampionátu 1982 ve Finsku se divákům poprvé představila legendární první formace Fetisov, Kasatonov – Makarov, Larionov, Krutov (podpořená ještě zkušeným brankářem Treťjakem), která učinila sovětskou komandu ještě silnější.
Švédského poháru 1984 se mužstvo ČSSR zúčastnilo v kombinované sestavě, když se po olympiádě s reprezentací rozloučili kapitán družstva František Černík a zkušený obránce Milan Chalupa. A vzhledem k tomu, že na obzoru byla náročná sezona s dvěma vrcholy (Kanadský pohár 1984 a domácí MS 1985), museli trenéři Luděk Bukač a Stanislav Neveselý zkoušet několik mladých hráčů. Nikdo tak nedával nově se tvořícímu týmu příliš velké naděje na zisk trofeje.
Nicméně vstup do turnaje vyšel Čechoslovákům na jedničku, když domácí Švédy zaslouženě přehráli v poměru 3:2 a hned následující den vyprovodili Finy po jednoznačném výsledku 9:3. Očekávanou dominanci předvedl tým SSSR, když po bezproblémové výhře nad Finskem (8:2) neměl vůbec žádné slitování ani s pořadatelskou zemí (10:1). Nerozhodný skandinávský souboj 5:5 v Göteborgu pochopitelně nic neřešil, o celkovém vítězi měl rozhodnout až prestižní duel mezi Československem a Sovětským svazem 12. dubna 1984 v Karlstadu.
Jenže proti našim šancím na úspěch stála ještě jedna podstatná věc, a to dlouhodobá vzájemná bilance s odvěkým rivalem, když Sověty jsme nedokázali porazit hned v 21 (!) reprezentačních zápasech v řadě. Naposledy se to našim hokejistům podařilo v prosinci 1980 v Moskvě (5:4), a to ještě s notnou dávkou štěstí, když vítěznou branku vstřelil Ivan Hlinka pouhých dvacet sekund před závěrečným klaksonem a soupeř již neměl čas na odpověď. Nebýt oné moskevské výhry „last minute“, šňůra nevyhraných duelů by čítala 35 záznamů a posledním triumfem nad sbornou by bylo dokonce až květnové utkání na MS 1978 v Praze (6:4).
Na straně soupeře nastoupilo 15 hráčů, kteří získali na ZOH v Sarajevu zlaté medaile, v našem družstvu se objevilo 13 olympioniků. Začátek střetnutí zvedl i chladné Švédy ze sedadel. Vteřinová ručička sotva překročila šedesátku, když Caldr našel na modré čáře neobsazeného Růžičku a ten svůj sólový nájezd proti Treťjakovi zakončil vedoucí brankou. V polovině úvodního dějství Sověti nevyužili dlouhou dvojnásobnou přesilovku, krátce poté ale Koževnikov přece jen vyrovnal. Ještě před první přestávkou však Uvíra upravil na 2:1 a v prostřední části skóre ještě navýšili V. Lukáč a Liba. Do závěrečné třetiny sovětský trenér Tichonov změnil složení útoků, snažil se alespoň o zkorigování výsledku, ale kromě druhého Koževnikovova gólu vyzněla snaha sborné naprázdno. Naopak další branky do sovětské sítě přidali Pašek, Lála a Suchánek.
Vysokou výhru 7:2 nečekal nikdo, byla však zcela zasloužená. Vítězný čs. kolektiv stavěl na bezchybně chytajícím brankáři Dominiku Haškovi, efektivitu v útočné fázi podtrhl dvěma přesilovkovými góly. Sovětům tentokrát nepomohla ani účast hvězdného Larionovova útoku. Kapitán týmu ČSSR Vladimír Caldr si po utkání jen smutně povzdechl: „Škoda, že jsme takový zápas nesehráli na ZOH v Sarajevu. Tam jsme inkasovali první branku my a snad jsme ani neměli takové štěstí jako tentokrát. V Karlstadu vládla v mužstvu vynikající atmosféra již před zápasem.“
Následné účinkování na Kanadském poháru 1984 se našim hokejistům sice nevydařilo (až 5. místo), vše si ale národní tým vynahradil ziskem vytoužených zlatých medailí na MS v Praze o rok později.
Zdroje:
https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1980/12/19/8.png
https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1984/4/13/8.png
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_ledn%C3%ADm_hokeji_1982
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsk%C3%BD_poh%C3%A1r_1984
http://hokej.hansal.cz/cze_arch.html
Československý sport 14. 4. 1984
Sportovní ročenka '84 (ČTK, 1985)
