Článek
V posledních letech jsem byl jako pacient na vlastní kůži dvakrát svědkem toho, kdy se v nemocnici medici snažili oslovit zkušené lékaře, aby jim mohli „koukat pod ruce“. V obou případech byl můj zážitek otřesný. Nepřeháním. Jednou vrchní sestra na žádost medika sice kývla, ale nepříjemně u toho vzdychala, nic mu neukázala, něco si stále tiše brblala, a ani lékař nikterak nezasáhl do děje. Medik se tak během mého ošetřování cítil jako kůl v plotě. Nepotřebný. Skoro překážející. Druhá zkušenost pak byla ještě horší. To lékař úplně medika odmítl s tím, že nemá dostatek pacientů. Podotýkám, že v čekárně jich bylo tou dobou sedm. Vím to proto, protože má žena byla právě ta sedmá v pořadí.
Nedalo mi to a chtěl jsem zjistit, zda se jednalo o ojedinělé negativní chování, nebo naopak o běžný jev, kterému mladí lékaři a medici musejí na začátku své kariéry čelit. A tak jsem udělal to nejjednodušší. Zeptal jsem se. A to přímo mladých lékařů ze spolku Mladí lékaři, kteří mimo jiné aktivně fungují na Facebooku. Tam mají v uzavřené skupině deset tisíc členů, především lékařů, jak tvrdí na svých oficiálních stránkách.
Úvodní text k anketě, který byl zveřejněný ve Facebookové skupině Mladí lékaři dne 28.8.2024.
Anketa zaměřená na pozitivní i negativní stránky
Do skupiny jsem nebyl vpuštěn. Nemám totiž profesně s lékařstvím nic společného. Díky ochotným lidem uvnitř mi ale bylo umožněno anketu zveřejnit, a dostat se tak k důležitým datům. Tedy zkušenostem samotných mladých lékařů. Upozornil jsem zároveň na to, že výsledky ankety i komentáře anonymně použiji právě v tomto textu. Pro zjednodušení jsem dal medikům pouze tři možnosti, ze kterých měli zvolit tu, která co nejpřesněji popisovala právě jejich vlastní zkušenost s praxí u zkušenějších lékařů v nemocnicích. Šlo o:
- pozitivní zkušenost – kdy byla praxe velmi užitečná a lékaři se medikům převážně kvalitně věnovali,
- negativní zkušenost – během praxe více převládalo odmítnutí a nevěnování se medikům,
- neutrální zkušenost – přibližně polovina praxe byla velmi užitečná, druhá polovina už nikoliv.
Třináct procent dotázaných mediků má pozitivní zkušenost
Výsledek mě rozmrzel. Z 338 hlasů mělo veskrze pozitivní zkušenost pouze 13 % dotázaných. Negativní zkušenost pak 11 % z dotázaných. Většina se klonila někam ke středu, tedy k neutrálnímu postoji (76 %). Ale i ti zažili negativní zkušenost. A tak přestože celkový výsledek dopadl vyrovnaně, tedy přibližně půl na půl, není z mého pohledu moc důvodů k jásání.
Výsledky ankety, do které se zapojilo 338 respondentů z řad Mladých lékařů
Anketa byla některým mladým lékařům málo, a tak na jejich vlastní žádost dostali možnost se více podrobněji vyjádřit i v anonymním dotazníku. Je nutno říct, že se v něm objevilo i mnoho pozitivních reakcí na konkrétní lékaře i nemocnice. Na to nechci zapomenout. Místo tam ale měly i některé negativní komentáře.
„Personál nás často spíše toleruje, než aby se nám věnoval. Sestry jsou neskutečně otrávené, že medici v nemocnici jsou, v podstatě jen podepíráme sloupy a kamkoliv si stoupneme, tam překážíme.“
„Príjemný prístup k medikom v zdravotníckych zariadeniach je rarita.“
„Dostali jsme přístup k ultrazvuku, ale nemožnost použít na pacientech a totálně bez instrukcí.“
„Přes mé žádosti jsem proseděla celý týden na chodbě.“
Mladí lékaři jsou naše budoucnost
A právě mladé lékaře bychom si měli jako společnost maximálně hýčkat a věnovat nejvyšší pozornost jejich potřebám. Jsou totiž naše budoucnost. Především kvůli stárnutí naší populace v následujících letech bude potřeba každého z nich. Chceme, ať v našich nemocnicích u svého „řemesla“ zůstanou co nejdéle a neuprchnou nám do zahraničí. Musíme ale pro to něco dělat. Navíc jak se i z některých mezinárodních výzkumů dozvídáme, právě velká část mladých lékařů je blízko vyhoření. A jen málokoho překvapí, že se na tom byť z malé části mohou podílet i jejich starší kolegové, kteří jim nevěnovali tolik péče a pozornosti, kolik by si zasloužili.
