Článek
Od vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022 jsou ve veřejném prostoru soustavně slyšet hlasy o tom, že by Česká republika měla vystoupit z mezinárodních aliancí jako je NATO a EU. Ty nás spojují s ostatními demokratickými zeměmi světa, a to ať v hledisku ekonomickém, tak v případné pomoci při napadení některého ze členských států.
Tento scénář je ale právě od začátku ruské války reálnějším rizikem, než kdy dříve.
A to vzhledem k agresivní politice Ruska, jejíž projevy eskalují hlavně v nedávné době, kdy opakovaným narušováním vzdušného prostoru členských států NATO Rusko budí velké obavy z možného konfliktu.
Proč chtějí tedy uskupení jako SPD nebo STAČILO! zrovna v této napjaté době vystupovat z aliancí, které nám mohou zajistit mír a jistotu, a nakolik je uskutečnění takového kroku vůbec možné?
Politika SPD
Pokud se zaměříme na krajně pravicovou SPD, můžeme u ní vypozorovat silnou populistickou politiku, co se aktuálních témat týče.
Důkazem je užívání slov jako migrace, konec Ukrajinců a různých podobných v jejich kampani.
Časté jsou také fráze o tom, že si hnutí na rozdíl od ostatních stran nepřeje válku, a proto nebude podporovat napadenou Ukrajinu a přetrhávat vazby s Ruskem, to má mít totiž silný negativní dopad na českou ekonomiku.
Se znalostí tohoto fungování kampaně SPD si můžeme povšimnout, že když se před nějakou dobou mezi určitou skupinou obyvatelstva stalo populárním odmítání tzv. „diktátu z Bruselu“, tedy plošných nařízení evropského parlamentu, která zasahují do života a hlavně financí občanů, SPD se velmi vymezila vůči Evropské unii.
No a po útoku Ruska na Ukrajinu v roce 2022, kdy začaly členské státy NATO Ukrajinu podporovat, se přidal také nápad, že ani setrvání v NATO nepřichází v úvahu, neboť si tím potenciálně děláme z Ruska nepřítele.
Otázkou je, k čemu nám je přítel, který bezdůvodně napadá suverénní stát, porušuje platné mezinárodní smlouvy a nestydí se shazovat bomby na dětské nemocnice. Pro levnější ropu a plyn, kterou ale můžeme mít i od našich evropských partnerů?
A jak si například SPD představuje hypotetické napadení našich sousedů potažmo nás Ruskou federací v případě, že bychom nebyli členy NATO? Budeme tu jen tak bezbranně stát s naší malou armádou a říkat ostatním, že jim nepomůžeme, ať nám také nepomáhají, neboť jsme si to odhlasovali v referendu?
Realita se od slibů liší
S takovými scénáři však podle všeho SPD vůbec nepočítá. Poslankyně za SPD Lucie Šafránková totiž minulý týden v televizi prohlásila, že přijetí zákona o všeobecném referendu a jeho uskutečnění by se současným stavem trvalo minimálně pět let, což, jak je známo, je více než jedno celé volební období, ve kterém by SPD případně mohla figurovat ve vládě.
Šafránková tak tedy nepřímo přiznala, že SPD bezostyšně slibuje nesplnitelné jen proto, aby získala ve volbách co nejvíce hlasů voličů, kteří jsou neznalí náročnosti procesu uskutečňování takových slibů.
Podporovatelé vládních stran, případně opozičního hnutí ANO, mohou být s tímto výrokem skutečně spokojeni, neboť v případě tohoto a jiných podobných radikálních slibů se s největší pravděpodobností nesetkáme s jejich naplněním.
V takovém případě může být uklidněním i skutečnost, že hlavní představitelé hnutí ANO, jež je favoritem předvolebních průzkumů, Karel Havlíček a Andrej Babiš, se soustavně vyjadřují silně pro setrvání v mezinárodních aliancích, neboť je to podle nich jednoznačně v zájmu naší země.
To však vzbuzuje otázku, jak bude vypadat uspořádání případné budoucí vlády ČR, pokud by ve volbách zvítězilo hnutí ANO. To totiž bude k dosažení většiny ve sněmovně potřebovat i další politické subjekty. Z politických uskupení, které mají šanci se v říjnových volbách dostat do sněmovny, se jako Babišovi případní koaliční partneři nabízejí pouze SPD nebo STAČILO! , které však ze svých myšlenek absolutně odmítají odstoupit.
Co to ve skutečnosti znamená?
Zmiňované vyjádření poslankyně Šafránkové silně podporuje tvrzení, že politika SPD spočívá převážně ve vyhledávání těch nejžhavějších a nejsenzačnějších témat, která jsou aktuálně populární mezi jejich případnými voliči, a to pouze za účelem získání co možná nejvíce hlasů a současně s nimi také nejvíce mandátů v poslanecké sněmovně.
Ne však proto, aby se hnutí mohlo stát součástí vlády, ale spíše za účelem jeho silného ukotvení v opozici. Z této pozice totiž může kritizovat kroky vlády a nabízet občanům jednoduchá řešení v podobě slibů, jejichž součástí však není objasnění toho, jak konkrétně by mohly být realizovány.
Závěrem
Měli bychom dobře zvážit, jaké straně a na základě kterých důvodů dáme svůj hlas v blížících se volbách, a rozhodně nepřehlížet fakt, že setrvání v NATO by pro nás momentálně mělo být skoro tou největší prioritou, vzhledem k napětí na mezinárodní politické scéně.
