Článek
V čem je problém?
Když přijdete k lékaři s bakteriálním onemocněním, velmi pravděpodobně vám předepíše právě antibiotika. Na výběr má z mnoha různých druhu. Proč? Široký výběr je opatřením právě proti nefunkčnosti antibiotik v lidském organismu. Bohužel to ale není dostačující řešení. Antibiotika jsou si podobná a bakterie, na které zabírají, také. Po aplikování nadměrného množství antibiotik se totiž v našem těle začínají vytvářet tzv. superbakterie, které jsou vůči antibiotikům rezistentní.
Nadměrné množství si lze představit dvěma způsoby. Za prvé tak, že antibiotika užíváme příliš často, tím se rozumí mnoho medikací za pomoci antibiotik za sebou. Za druhé tak, že je užíváme moc dlouho, déle, než nám bylo předepsáno lékařem. Jedná se o zvyk, kdy si lidé myslí, že musí „dobrat“ celou krabičku antibiotik, aby byla dostatečně silná. Tento trend pochází ze zemí, kde jsou krabičky pro pacienty tvořeny na míru, tedy na počet dní, po které bude pacient antibiotika užívat. Tam se naopak může stát, že už si pacient připadá zdravý a nedobere lékařem předepsané množství léků. U nás tato situace nemůže nastat z toho důvodu, že se léky předepisují v originálních baleních, kde je různý počet tablet s různou koncentrací. Problém tvoří ale také antibiotika používaná v zemědělství, konkrétně jako preventivní dávky pro zvířata. U těch, stejně jako u lidí, se utvářejí rezistentní bakterie. Tento problém se pak ze zvířat může přenést na lidi. Z těchto důvodů dochází k tvorbě a uchovávání superbakterií, které se přizpůsobují „útokům“ antibiotik a vytvářejí si „štít“, pomocí kterého v těle štěpí antibiotika a ta tak ztrácejí svou sílu v tomto boji.
Co nám hrozí?
Problém superbakterií rezistentních vůči antibiotikům je natolik závažný, že by mohl podle některých odhadů do roku 2050 způsobit celosvětově až 39 milionů úmrtí. Jednalo by se tak o 40 % všech úmrtí způsobených infekčními nemocemi. Hrozily by nám závažné zdravotní problémy, které by vznikly z banálních nemocí, jež jsme dnes díky antibiotikum schopni vyléčit během několika dní a skoro o nich nevíme. Jedná se tak o globální problém, který vyžaduje rychlé řešení.
Jaké je tedy řešení?
Řešení tohoto problému může pomoci každý z nás tím, že omezíme nadměrnou spotřebu antibiotik. Podle primářky mikrobiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Václavy Adámkové jsou totiž antibiotika z 80 % případů užívána zbytečně. K řešení problému přispějeme tím, že nebudeme lékaře vždy žádat o předepsání antibiotik a vyslechne si raději to, co za léčbu nám nabídne. Nedomáhejme se u lékaře antibiotik, i když máme pouze běžnou virózu. Měli bychom mít na paměti, že nám antibiotika nepomohou proti virovým onemocněním, jako je například běžné nachlazení. Neměli bychom také doma mít různé krabičky s antibiotiky, které si v případě nouze sami naordinujeme bez konzultace s lékařem, který ví nejlépe, co naše tělo konkrétně potřebuje. Dejme raději na odborníka než na náš rozum. Nechceme se přeci vrátit do dob před objevením penicilinu, kdy nám působily smrtelné potíže i dnes již běžné a snadno vyléčitelné nemoci.
Zdroje:
