Článek
Vypadají všechny podobně. Jsou to malé taštičky z těsta plněné masem, bramborami, tvarohem či zelím. Přesto má každý z těchto pokrmů svůj příběh a národní duši. Polské pierogi, ukrajinské varenyky a ruské pelmeně patří k ikonám svých kuchyní a zároveň dokazují, že východní Evropa má společné víc, než by se mohlo zdát.
Polské pierogi – národní poklad i svátek na talíři
Pierogi jsou možná nejznámější z celé trojice. V Polsku je najdete na každém rohu a dokonce mají i svůj svátek, Den pierogů. Nejčastěji se plní sýrem (pierogi ruskie), kysaným zelím a houbami, ale mají i sladkou variantu s ovocem.
Jejich původ sahá do středověku a podle legend je do Polska přivezl cestovatel Jacek Odrowąż po návratu z Kyjeva. To naznačuje, že právě Ukrajina mohla být kolébkou tohoto typu jídla.
Ukrajinské varenyky – symbol domova a pohostinnosti
Na Ukrajině mají varenyky skoro až rituální význam. Pevně patří k národní identitě, zpívá se o nich v lidových písních a připravují se při svátcích i rodinných setkáních.
Těsto je podobné jako u pierogů, ale varenyky se obvykle neplní masem, nýbrž bramborami, tvarohem, třešněmi nebo zelím. Samotné slovo varenyky pochází od „varit“, tedy „vařit“ a to přesně vystihuje způsob přípravy.
Ruské pelmeně – menší, srdcem sibiřské
Pelmeně jsou nejmladší z trojice a mají jiný charakter vždy masové. Původem z oblasti Uralu či Sibiře byly ideálním jídlem do mrazivého počasí. Maso se obalilo těstem, zmrzlé pelmeně vydržely celé měsíce a stačilo je jen vhodit do vroucí vody.
Na rozdíl od pierogů a varenyky se pelmeně nikdy neplní sladce, jejich síla je v jednoduchosti a v pořádné dávce smetany či octa navrch.
Co je inspirovalo
Zajímavé je, že všechny tyto pokrmy mají pravděpodobně společné kořeny. Historici se domnívají, že se inspirovaly asijskými knedlíčky, jako jsou čínské jiaozi nebo mongolské buzy. Obchodní cesty a migrace obyvatel přinesly myšlenku „masa v těstě“ až do východní Evropy, kde se recept přizpůsobil podle místních surovin.
Z jednoduchého jídla pro chudé se tak postupně stala regionální specialita, která dnes reprezentuje celé národy.
Jak se dělají dnes
Zatímco dřív patřily pierogi, varenyky i pelmeně hlavně na stůl babiček, dnes se vracejí do módy. V Polsku vznikají moderní pierogarnie, bistra zaměřená výhradně na pierogi v desítkách variací. Vedle tradičních bramborových tu najdete i veganské s batáty, asijské s krevetami nebo dezertní s malinami a mascarpone.
Na Ukrajině se zase objevují varenyky v „fusion“ podobě s červenou řepou, kozím sýrem nebo dokonce s čokoládou. Tyto moderní recepty však stále ctí staré zásady jako jsou ručně válené těsto, domácí náplň a podávání se smetanou či máslem.
A i v Rusku, kde pelmeně dlouho patřily mezi jídla „z mrazáku“, se mladí kuchaři vracejí k tradici ruční výroby. V luxusních moskevských restauracích se dnes podávají pelmeně s jelením masem, úhořem nebo houbovým ragú, často s originální prezentací na horkém másle či vývaru.
Zdá se, že návrat k těmto jednoduchým receptům není jen o chuti, ale i o nostalgii a autenticitě, které moderní gastronomie znovu objevuje.
