Článek
Proč k útokům dochází
Motivace teroristů je dvojí, ideologická a mediální. Cílem není jen způsobit co nejvíce obětí, ale i vyvolat pocit, že nikdo není v bezpečí. Stadion, kde lidé tleskají, zpívají a sdílejí radost, se tak pro útočníky stává dokonalým symbolem západního světa, který chtějí zničit. Útok během přímého přenosu navíc zajistí maximální publicitu a dlouhodobý strach.
Kromě ideologie hraje roli i jednoduchá logistika. Sportovní utkání se konají podle jasně daného rozvrhu, návštěvníci přicházejí ve stejný čas a bezpečnostní opatření bývají předvídatelná. To umožňuje teroristům pečlivě plánovat. Nebezpečí představují i tzv. vnitřní hrozby, tedy zaměstnanci nebo dodavatelé, kteří mají přístup do zákulisí a mohou nechtěně či úmyslně narušit bezpečnostní systém.
Kde jsou stadiony nejvíce ohrožené
Evropa patří mezi nejrizikovější oblasti. Na Blízkém východě je riziko útoků dlouhodobé. Nejen kvůli ideologickým důvodům, ale také kvůli politickým konfliktům a slabší infrastruktuře. V Africe se často kombinuje nedostatečná ochrana stadionů s přeplněností a špatnou organizací, což zvyšuje následky i menších incidentů.
Obecně platí, že čím větší město a významnější událost, tím větší je i pravděpodobnost útoku. Útočníci preferují mezinárodní zápasy, velké turnaje nebo koncerty, které sledují miliony lidí po celém světě. Chtějí, aby jejich čin měl obrovský dosah.
Příklady, které otřásly světem
Jedním z nejznámějších útoků se stal atentát na pařížský Stade de France v listopadu 2015. Během zápasu Francie proti Německu explodovaly tři nálože u vstupů na stadion. Útočníci plánovali proniknout dovnitř, ale zastavily je bezpečnostní kontroly. I tak zemřel civilista a několik lidí utrpělo zranění.
O rok později, v prosinci 2016, se stalo neštěstí v Istanbulu. Před stadionem Besiktas explodovalo auto naplněné výbušninami, následoval sebevražedný útok. Zemřelo téměř čtyřicet lidí, z toho většina byli policisté, kteří hlídali fanoušky po skončení zápasu.
V roce 2023 pak svět znovu obletěla zpráva o střelbě v Bruselu, kde útočník napojený na radikální islamismus zastřelil dva fanoušky během kvalifikačního utkání na Euro.
Takových případů ve světě přibývá a neomezují se jen na Evropu. Teroristé útočili i na sportovní akce v Pákistánu, Nigérii či Iráku, kde se fotbal stal symbolem odporu vůči násilí. V roce 2013 otřásl Nigérií útok během přenosu zápasu Ligy mistrů, při kterém zemřely desítky fanoušků. V Pákistánu bývaly terčem bombových útoků i menší regionální turnaje.
Jak útokům předcházet
Odborníci se shodují, že úplná jistota neexistuje. Přesto lze riziko výrazně snížit kombinací technologií, organizace a prevence. Klíčová je víceúrovňová ochrana. Tedy nejen kontrola u vstupů, ale i bezpečnostní zóny v širším okolí stadionu. Moderní kamery, detektory výbušnin, rentgeny i dronové hlídky dokážou odhalit podezřelé chování dřív, než dojde k tragédii.
Stále větší roli hraje umělá inteligence, která analyzuje pohyb davu a vyhodnocuje rizika v reálném čase. Důležité je také školení personálu a krizová komunikace. Fanoušci by měli vědět, jak se zachovat při evakuaci, kam se schovat a jak pomoci ostatním. V mnoha zemích už existují mobilní aplikace, které v případě nebezpečí varují přítomné přímo na stadionu.
K boji proti terorismu patří i spolupráce mezi státy, kluby a bezpečnostními agenturami. Sdílení informací o hrozbách a společná cvičení mohou zachránit životy. Každý útok totiž ukazuje, že nepřítel se přizpůsobuje a obrana musí být vždy o krok napřed.
Zdroje:
