Článek
Z mé strany se rozhodně nejedná o polemiku s výsledky sociálních studií upozorňujících na negativní vliv mainstreamového porna, které úmyslně přehlíží věci, ke kterým reálně při sexu dochází a místo toho nabízí zcela falešnou iluzi. Pornografický průmysl se bohužel opravdu zatím nezbavil oslavného velebení mužské dominance a sexistického pohledu na vztah mezi mužem a ženou.
Kritici mají pravdu, když konstatují, že porno podporuje každodenní sexismus. S tím se nedá nesouhlasit. Je smutnou skutečností, že mainstreamové porno se až přespříliš soustřeďuje na představitele mužského a ženského pohlaví a zcela opomíjí transsexuály, které se v hlavním proudu vyskytují jen ve zcela epizodních rolích. Souhlasím i s konstatováním, že pornoherci a pornoherečky jsou nerealističtí. Jsou až příliš dokonalí, což může vést náruživého diváka pornofilmů k depresivnímu vnímání vlastního těla a vlastní potence jako něčeho absolutně nedokonalého. Upřednostňováni jsou pouze herci s velkým penisem a herečky s pasem jako vosa a prsy jako melouny. Nerealističnost je pak podporována absencí pubického ochlupení, otlačenin, kožních deformací a otlačenin po spodním prádle. Kritici správně mainstreamovému pornu vytýkají, že klade až příliš velký důraz na orgasmus, což vede k falešné iluzi, že neexistuje jiná dynamika sexuálního vztahu, než ta , která končí orgasmem a navíc v podobě, která podporuje zastaralý archetyp vítězícího dominátora. Pokud z výzkumů sociálních studií opravdu vyplývá, že při tvorbě pornofilmů chybí detailní scénář s ověřeným souhlasem samotných aktérů, jedná se v podstatě /to už dodávám já/ o naplnění skutkové podstaty zločinu znásilnění. Pornofilmy zcela pomíjejí, jak správně uvádějí četní kritici, různé běžné potíže, které se při sexu vyskytují, jako jsou problémy při rozepínání kalhot, kymácení na jedné noze, bolestivé zadrhnutí zipu na delikátním místě těla, pád z postele, smích místo vzdechů anebo mikrospánek partnerky při nekonečné předehře. Musím zcela souhlasit, že v pornofilmech se fakticky neřeší problém erektivní disfunkce, vaginismu a přirozené stydlivosti. I já si myslím, že zejména školní mládež pravidelným sledováním porna tak získává zkreslený pohled na lidskou sexualitu.
Spíš, než abych s výsledky výzkumů polemizoval, jsem se rozhodl nastínit, jak by měl tradiční scénář alternativního porna, určeného pro nejširší veřejnost, vypadat. Reformované porno, na rozdíl od současného, by mělo v divákovi ze všeho nejvíce posilovat sebedůvěru, přesvědčovat ho, že jeho sexuální život není zas tak špatný, jak si myslí, a jeho partner - partnerka zdaleka není tak nedokonalý - nedokonalá a že kupodivu pravidelné selhání může být ještě více vzrušující, než brutální penetrační orgasmus.
Z třicetiminutového pornofilmu by přinejmenším prvních deset minut mělo být věnováno konverzaci v rámci kterého si oba aktéři, /on – hubený až rachitický mužík, ona spíše boubelka, nenalíčená a s myšími vlásky sčesanými do přísného drdolu/, projednávají průběh chystaného sexuálního styku. Po delším dohadovacím řízení nakonec přejdou k věci. Následuje realistické zobrazení svlékací scény, jak skutečně v běžném životě probíhá. Jemu se zasekne zip u kalhot a ona si sundává podprsenku tak, že ničím nepřipomíná zažité stereotypy striptýzového svlékání u barové tyče. Oba protagonisté jsou stydliví a zakrývají si intimní místa jak to jen jde. Když už jsou konečně hotovi, nechtěně se srazí hlavami. Muži začne téci z nosu krev, ale brzy se mu podaří krvácení zastavit. Následuje záběr na částečnou nahotu ženy. Na jejích zádech je zřetelná otlačenina po příliš těsné podprsence a strie v oblasti břišní krajiny. Muž je opravdu velmi hubený, ale také velmi ochlupený včetně zad. Žena, jak je patrno, když nechtěně spadne z postele, je rovněž odpůrkyní depilace. Oba se pak nehodě vesele smějí. Po dalších pěti minutách, za stálého veselí obou aktérů, je zřejmé, že k ničemu nedojde. Oběma to ale vůbec nevadí a jsou nadále veselí. Takový už prostě život je.
