Článek
„Nikdy by mě nenapadlo, že budu řešit takový problém. S manželkou jsme spolu patnáct let a vždycky to mezi námi fungovalo,“ začíná své vyprávění.
„První náznaky jsem si začal všímat asi před dvěma lety,. Když jsem byl doma, Marie byla pořád unavená, bolela ji hlava nebo prostě neměla náladu. Ale když jsem se vrátil ze služební cesty? Najednou byla plná energie a vášně,“ dodal Martin, který si myslel, že se mu vše jenom zdá.
Ze začátku si myslel, že si to jen namlouvá. Jenže pak si začal dělat pomyslné čárky. Zní to možná směšně, ale začal jsem si zapisovat, kdy jsme spolu byli intimní. A výsledek? Za poslední rok to bylo pouze tehdy, když jsem se vrátil z cesty. Jinak nic.
Martin pracuje jako obchodní zástupce a služební cesty jsou součástí jeho práce. „Dřív jsem některé schůzky řešil přes video hovory. Teď jsem začal jezdit i tam, kde to není úplně nutné,“ přiznává s rozpaky. „Vím, že to není správné, ale co mám dělat?“
„Snažil jsem se s Marií o tom mluvit. Ptal jsem se, jestli je všechno v pořádku, jestli ji něco netrápí. Ale vždycky řekne, že je všechno super a že si to jen namlouvám.“ Marie podle jeho slov odmítá připustit, že by měli nějaký problém.
„Někdy si říkám, jestli nemá někoho jiného. Ale pak si uvědomím, že když jsem pryč, tráví většinu času s dětmi nebo kamarádkami. Prostě to nechápu,“ dodal smutně. Poslední dobou začal přemýšlet i o párové terapii. Zatím jsem to Marii nenavrhl. Bojím se její reakce. Co když řekne, že žádný problém nevidí? Nebo co když zjistíme něco, co nechceme vědět?
„Nejvíc mě mrzí, že jsem začal svou práci přizpůsobovat téhle situaci,“ uzavírá Martin. Vím, že to není řešení. Ale dokud nenajdu odvahu tenhle problém opravdu otevřít, asi budu dál jezdit na zbytečné služebky. I když vím, že tím nic nevyřeším.
Zdroje: autorský text
