Petr Fiala si odvoláním Bartoše vstřelil vlastní gól

Když Petr Fiala vítězoslavně předstoupil na tiskovou konferenci a oznámil odvolání vicepremiéra Ivana Bartoše kvůli nezvládnuté digitalizaci, kromě opozice to uvítali i někteří členové a příznivci koalice SPOLU a Starostů. Ve skutečnosti to pro ně však žádná výhra být nemusí. Naopak je velmi pravděpodobné, že si Petr Fiala tímto siláckým gestem podpořeným tlakem z mateřské ODS jen ještě více podřezal větev.

Prohlášení Petra Fialy k odvolání Ivana Bartoše:

Důvod nespokojenosti lidí netkví ve zpackaném stavebním řízení

Lidé jsou z velké části s vládou současné vlády nespokojení. To je fakt vycházející i z aktuálních průzkumů pro nadcházející volby do Sněmovny. Mezi důvody, proč vláda není populární jistě patří i nefunkční stavební řízení, které měl Ivan Bartoš na starosti. Ani náhodou však nešlo o hlavní důvod nespokojenosti voličů.

Já sám jako volič SPOLU vnímám větší problémy úplně jinde. Místo zodpovědné politiky a plnění slibů zde máme chaotické a nahodilé rozhodování. Radikální škrty ani reformy nepřišly a rozpočet je dál s vysokým schodkem. Místo snižování stavů státních zaměstnanců se vláda rozhodla získat peníze obráním akcionářů ČEZu a mimořádnou daní uvalenou na další velké firmy. To ale opravdu není to, co jsem si jako volič SPOLU od této vlády představoval.

Když byl odvolán Bartoš, měli jít i další

Naopak v případě Ivana Bartoše oceňuji alespoň to, že se pokusil o velkou reformu. To, že nevyšla, je samozřejmě neúspěch. Dokáži si však představit i jiné adepty na odvolání, pokud už se přistupuje k tak zásadnímu vyvozování následků na základě odváděné práce. Například kontroverzního ministra spravedlnosti Blažka, který se například sešel s bývalým poradcem Miloše Zemana Martinem Nejedlým. A židle by se měla třást i pod ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem, který plánovanou zdravotnickou reformou dokázal jediné, a to rozzuřit lékaře a dostat je na protesty.

Z aktuální situace navíc těží zejména populistické hnutí ANO. Hned za ním stojí nejrůznější antisystémové strany a hnutí, které také těží z nespokojenosti ve společnosti. Najednou tak není jisté, že se podaří zopakovat historický úspěch z minulých voleb, kdy se komunisté poprvé od roku 1989 nedostali do Poslanecké sněmovny. A pokud se to stane, nebude to jejich vlastní zásluhou, ani vinou neschopnosti Ivana Bartoše, ale kvůli nepřesvědčivým výsledkům celé vlády Petra Fialy.

Nespokojeným voličům chyběla alternativa

I přes to, že postupem času roste i moje nespokojenost s kabinetem Petra Fialy, byl jsem rozhodnutý některou z vládních stran do Sněmovny opět volit. A to proto, že v opozici jednoduše nebyla žádná rozumná alternativa. To se ale může nejen pro mě brzy změnit. Pokud Piráti podle očekávání zcela opustí vládu, vytvoří v opozici významnou protiváhu současným vládním stranám.

Petr Fiala se přitom tomuto scénáři zřejmě snažil předejít už při sestavování vlády. Tehdy nevýznamné Piráty nehodil přes palubu, i když jejich hlasy k většině v Poslanecké sněmovně nepotřeboval. Naopak jim přidělil rovnou tři ministerstva. Bylo to právě proto, aby případní naštvaní voliči neměli v opozici plán B, pokud vláda zklame.

Rozhodne rok do voleb

Pokud Piráty neovládne po rezignaci předsednictva radikální levicové křídlo, pro mnoho bývalých voličů SPOLU a Starostů se stanou přijatelnými. Opozice už totiž najednou nebude jen Babiš, Konečná, Okamura nebo Rajchl. A to může významně změnit pravidla hry. Může se proto stát, že Piráti nebudou po současném zemětřesení poražení, ale vítězové. To uvidíme za rok po volbách.