Článek
Asi nikdy zcela nevymizely názory, že byl rozpad Československa chybou. Když ale vidíme současné Slovensko, můžeme být za rozdělení rádi. Většina lidí tam fandí Rusku a premiér podlézá Putinovi.
Od rozdělení Československa uplynulo letos v lednu už 32 let. Z průzkumů veřejného mínění v minulých letech však vyšlo, že Češi rozdělení Československa vnímají stále více negativně. Pro představu, v roce 2003 s rozpadem společného státu nesouhlasilo 36 % Čechů. V roce 2022 už to ale bylo 48 %, tedy necelá polovina.
Slováci se vydali špatnou cestou
Když se ale podíváme na stav slovenské společnosti, není co závidět. Většina obyvatel Slovenska si například podle průzkumů přála více vítězství Ruska, než Ukrajiny. A to přes to, že Ukrajina je napadený stát. Nevím, jak ostatní Češi, ale já opravdu netoužím po tom, sdílet jeden stát s lidmi, kteří podporují agresivní a dobyvačnou mocnost.
Dá se přitom čekat, že veřejné mínění na Slovensku se zatím příliš nemění. Slovenští vládní politici vytahují jedno skandální vyjádření vůči Ukrajině za druhým a otevřeně jednají s Ruskem. Popularita vlády přesto neklesá. Je to naprosto nepochopitelné, obzvláště, když každý den v médiích vidíme, co Rusko na Ukrajině páchá.
Představa, že agresivní válce Ruska proti Ukrajině fandí značná část národa, je děsivá.
Rozpor pramení už v historii
Podle spisovatele Pavla Kosatíka je mezi českým a slovenským pohledem na Rusko zásadní rozdíl. Češi totiž v pohledu na Rusko už v historii vystřízlivěli. Pomohl k tomu například Karel Havlíček Borovský, který do Ruska odjel jako rusofil a vrátil se znechucený. Za všechno mluví jeden z jeho citátů: „Dosvědčiti mohu, že Rusové s ostatními Slovany nikoli bratrsky, nýbrž nepoctivě a soběcky smýšlejí. To už jsou mi milejší Maďaři, kteří proti nám bojují otevřeně, než Rusové, přibližující se s jidášským polibkem, aby nás pak strčili do kapsy. Tito pánové počínají všude místo ruský říkati a psáti slovanský, aby pak místo slovanský zas také ruský říci mohli.“
Naopak jednu z nejvýznamnějších slovenských historických osobností, Ľudovíta Štúra, jeho rusofilství nikdy nepřešlo. Ve své knize například navrhoval politické spojení s carským Ruskem, obdivoval samoděržaví a odmítal svobodné tržní hospodářství. Byl sice zakladatelem moderní slovenštiny, ale jako spisovnou řeč pro všechny slovanské kmeny doporučoval ruštinu. Pozitivní vztah k Rusku má tedy stopy i ve slovenské kultuře.
Samostatný stát je výhoda
Představa společného státu se Slováky by nás tedy už neměla přitahovat. Představme si, že by jejich voliči mohli ovlivňovat směřování Česka a vybírat si své politické zástupce. Tak výrazná proruská síla by zákonitě volby ovlivnila. Robert Fico už by navíc najednou nebyl ostudou Slovenska, ale i naší. A také bezpečnostní hrozbou. Buďme proto rádi, že Československo je minulostí a važme si toho, že se zatím naše země hrdě hlásí k podpoře těžce zkoušené Ukrajiny, členství v Evropské unii i NATO.
