Článek
Ne vždycky se lymská borelióza projeví v první řadě typickým červeným flekem. Jaké jsou další příznaky nemoci?
„Plno lidí si není fleku vědomo. Z pacientů, kteří mají lymskou borelii a jsou na ni léčeni, je to asi polovina lidí,“ upozorňuje alergolog a imunolog Radek Klubal v podcastu 120 na 80 portálu Vitalia.cz.
Podcast si můžete pustit přímo zde:
Další příznaky nemoci jsou podobné těm chřipkovým. Tři až čtyři týdny poté, co jsme měli klíště, máme pocit, že se o nás pokouší viróza. „Člověk je unavený a cítí se, jako by prodělával nějaké nachlazení. Akorát, že viróza se poté vlastně neprojeví. Dále se může stát, že mě bolí třeba koleno, kloub na ruce, nemohu pro bolest zvednout rameno. U chřipky bolí celý člověk, tady jsou příznaky více lokalizované a intenzivní. Hodně lidí má podivné bolesti hlavy, cítí tlak za očima. Takže jde o takové polochřipkové kloubní a neurologické obtíže,“ přibližuje lékař.
O tom, jak se borelióza léčí, proč se tak ráda vrací, a jestli má smysl testovat i samotné klíště, které jsme si na těle našli a odstranili ho, si poslechněte v podcastu.
Mladé ženy bez cytologie?
Ministerstvo zdravotnictví chystá změny v preventivních screeningových programech. Jedna velká se týká screeningu rakoviny děložního hrdla, na který nyní mohou docházet dívky a ženy starší 15 let.
Screening se odehrává v rámci preventivní prohlídky jednou ročně. Zahrnuje vyšetření stěru z povrchu děložního čípku, tedy tzv. cytologii. Ve věku 35, 45 a 55 let hradí zdravotní pojišťovny také preventivní HPV DNA test, jenž neukazuje přednádorové změny jako cytologie, ale je o krok před nimi: Říká, zda na děložním čípku jsou přítomné nebezpečné kmeny lidského papilomaviru způsobujících rakovinu.
Ministerstvo ale plánuje, že dolní věkovou hranici screeningu posune až na 25 let. A nově také zavede horní věkový strop na 65 letech. Gynekologům se návrh nelíbí, chtějí cytologii u mladých žen zachovat. „Nádor sice u dívek vidíme výjimečně, ale nacházíme řadu přednádorových stavů, které se dají léčit už i u mladších žen, popisuje lékař. Na zachování cytologie od chvíle, kdy žena začne sexuálně žít, budeme trvat, a to v pravidelných ročních intervalech,“ říká předseda České gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák.
Proti bolavému žlučníku pomůže správný jídelníček
Žlučník je jeden z orgánů, o kterém nevíte, dokud s ním nezačnete mít potíže. Pak si můžete být jistí, že budete přesně vědět, kde je, a že je s ním něco v nepořádku. V akutní fázi vás dieta sama o sobě nespasí, jako prevence potíží jde ale o velmi účinnou zbraň. Jak konkrétně by měl váš jídelníček vypadat?
Žlučníková dieta je především šetřící. Podstatou jsou lehce stravitelná jídla, která trávicí ústrojí co nejméně zatíží. K dietě se přistupuje ve chvíli, kdy odezní akutní fáze koliky nebo bolest a větší obtíže při zánětu žlučníku, případně také na nějakou dobu po operaci žlučníku.
Důležité je jíst pravidelně, například 5× denně, a večer se najíst nejpozději 2–3 hodiny před spánkem. Doporučuje se jídlo hodně rozkousat a jíst v klidu a bez stresu.
Vhodnými způsoby přípravy jsou vaření, vaření v páře, pečení či dušení. Vše bez přidání tuku. Smažení je úplně zakázané. Omáčky se zahušťují ne jíškou, ale nasucho opraženou moukou.
Konkrétní návrhy jídelníčku najdete tady.
Anna Dvořáková, šéfredaktorka Vitalia.cz
Co ještě stojí za přečtení:
