Článek
Pomáhat ženám na jejich cestě těhotenstvím, porodem a šestinedělím, je náplní práce vysokoškolsky vzdělaných zdravotnic, neboli porodních asistentek.
Od starých dobrých porodních babiček se liší vysokou expertízou v oboru, znalostí anatomie, fyziologie, patologie, farmakologie a dalších x -logií včetně schopnosti štupovat nejen ponožky, ale i hluboké rány.
Vyučení se na porodní asistentku, která v rámci svých kompetencí může pracovat autonomně (čili bez indikace lékaře), vyžaduje 3leté studium na vysoké škole. Jedná se většinou o prezenční docházku, některé školy ale už dnes nabízejí (haleluja) i studium kombinované = dálkové výuky. Bakalářky se potom mohou uplatnit na:
- porodních sálech
- lůžkových odděleních gynekologie (rizikové těhotenství, šestinedělí)
- na oddělení neonatologie
- operačních sálech (kde se rodí císařem a probíhají komplikované porody),
- v ambulancích prenatální péče
- v komunitní a domácí péči
- a na mnoha dalších pozicích
Tak, cíl máme, teď zpátky na začátek.
Jak názorný příklad náročnosti studia uvedu 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kde mám osobní zkušenost jako studentka porodní asistence a vděčná divačka seriálu „Zavolejte porodní sestřičky“. Jedna z mých prvních hodin byl seminář anatomie. Dostaly jsme do rukou lidské kosti a začaly se seznamovat se s latinskými názvy každého výčnělku. Kromě teorie, byl každý týden i test z probrané výuky, který se zahrnoval do celkového hodnocení a jak měsíce ubíhaly, anatomie gradovala, a my zíraly, kolik se toho jako „pouhé porodní asistentky“ musíme naučit. Srdce, mozek, mužské (!) pohlavní orgány… Copak jsme doktoři?!
Po obávané anatomii, která se táhne dvěmi semestry až k monstrózní, závěrečné zkoušce na pitevně, se dostáváme k biochemii, biofyzice a biologii (genetice). Tyto tři předměty prověřily mou bídnou inteligenci na maximum. Jsem čtyřicátnice a při hodinách strávených nad učením jsem měla dojem, že levá a pravá hemisféra mého mozku si plete, která je která.
Do mixu pak přihodíme latinu, potom i medicínskou řečtinu, základy ošetřovatelství, angličtinu a v následujících letech řadu odborných předmětů, jako je fyziologie (ten zatracený hemoglobin, výměna plynů při dýchání, neurologické reflexy a jiné), imunologie, patologie a histologie, gynekologie a porodnictví. Tento krátký výčet je velice neúplný a slouží jen jako příklad náročnosti studia.
K teorii patří samozřejmě i praxe. Porodní asistentky při 1. LF UK tu svou první absolvují v Zemské porodnici u Apolináře, která funguje nepřetržitě od r. 1875. Stáří budovy je znát především v jejím zevnějšku připomínajícím pochmurný, anglický ústav pro schovanky, ale tato porodnice, kde se soustředí komplikovaná těhotenství z celé republiky, prochází v posledních letech revolucí. V r. 2023 došlo k otevření nového, porodnického centra při stávající porodnici a nyní se tato 150letá budova připravuje na radikální přestavbu porodnicko-gynekologických prostor, která by měla proměnit již zastaralé porodní sály, kde jsou od sebe rodičky odděleny jen závěsy (ano, je to tak), v moderní a příjemné místo k porodu.
Praxe studentek obsahuje jak jejich umístění na ambulancích, onkologickém stacionáři, KTG oddělení, lůžkovém oddělení a v neposlední řadě i na porodních sálech. V prvním roce uvidíte porody dlouhé, krátké, překotné i komplikované. Budete rodit placenty. Budete podávat infuze, léky (SC, IM, IV, i do epidurálu) a starat se o celkové zdraví rodiček, novorozenců i bledých partnerů. Uvidíte jak šití epiziotomie (nástřihů) tak i nátrhů hráze a podíváte se, jak vypadá porod císařským řezem. Kromě toho všeho, dámy, to budete vy, kdo bude dávat rodičkám klystýr – bez toho se toto povolání opravdu neobejde.
Závěrem bych chtěla dodat, že práce porodní asistentky je někdy krásná, občas příšerná, ale vždycky by měla být o lidech. Já tu svoji cestu nakonec kvůli financím nedokončila, ale vám přeji vnitřní sílu, pochopení, trpělivost, a schopnost nesdílet vše co si myslíte nahlas. Věřte mi, oni i to „tlačte“ se dá říct s citem.
Zdroje:
