Článek
Kdykoli guvernér anglické centrální banky Andrew Bailey mluví o ekonomice, musi zmínit daň, kterou Velká Británie zaplatila za odchod z EU.
Podnikatelé, kteří z počátku nechtěli kritizovat tvrdý brexit konzervativců, se začínají ozývat. Nedávno to byl například přední představitel London City pan Guy Hands, který teď Brexit nazývá „úplnou katastrofou“, navíc způsobenou lživou kampaní Borise Johnsona. Nezanedbatelná část ekonomiky byla poškozena.
Není tedy překvapivé, že se problémovou situaci rozhodli v Londýně řešit. Proto se podnikatelé setkali s vládními a stínovími ministri na tajné schůzce, kde se snažili najít řešení pro neuspokojivou ekonomickou realitu.
Před pár dny se britská vláda dozvěděla špatnou zprávu ohledně nové továrny AstraZenecy, která měla původně vzniknout poblíž existujících výroben na severozápadě Anglie. Nadnárodní firma, která světu dodala vakcínu proti covidu, se nakonec rozhodla pro Irsko. Před Brexitem byl britský farmaceutický průmysl alespoň příjemcem různých grantů z Evropské unie na podporu vědeckého výzkumu, ale i to už skončilo. Přitom tu mluvíme až o dvou bilionech liber, ty teď budou chybět.
Ve své nedávné zprávě pan Bailey popisuje dopady odchodu z jednotného evropské trhu a celní unie, které jsou vážnější, než se předpokládalo. Centrální banka se domnívala, že si exportéři časem zvyknou na větší administrativní náročnost a vyšší náklady. To se však bohužel nestalo.
Britský statistický úřad uvedl, že rozdíl mezi vývozem a dovozem se od vystoupení z EU zvětšil a důvodem je brexit. Do Evropské unie se vyváží méně produktů i služeb.
Podívejme se na další ekonomický ukazatel a tím jsou investice. Tam vidíme rovněž pokles, který pomalu započal už od referenda o vystoupení v roce 2016 a od roku 2019 strmě klesl ještě níže. Teď se sice situace pomalu začíná zlepšovat, ale stále to není růžové.
Úřad pro rozpočtovou zodpovědnost si je vědom důležitosti investic v ekonomice. Je to jedna z hlavních vládních priorit. Úřad bude teď vydávat svůj odhad, jak se bude situace vyvíjet dál, a podle ní se bude řídit i Jeremy Hunt ve svém rozpočtovém návrhu. Problémem je teď obtížná kalkulace budoucího vývoje. Nevíme přesně, kolik bude soukromý sektor generovat v příštích deseti letech.
Bez investic se nehneme. Firmy budou dále muset zaměstnávat velké množství pracovníků na zadaný cíl, než aby využívaly nejmodernějších automatizovaných technologií. Mnoho pracovníků teď v Británii odešlo do předčasného důchodu. K tomu si připočtěme i ty, co odešli po Brexitu zpět do východní Evropy a zjistíme masivní nedostatek pracovních sil. To je i důvodem růstu mezd a tím pádem možného rizika ještě vyšší a dlouhodobější inflace.
Riziko dlouhodobé inflace je tím hlavním důvodem pro ospravedlnění zvýšení úrokových sazeb, což ale bude pravděpodobně v Británii znamenat ekonomickou recesi už tento rok.
Investice by práci měla usnadnit a zefektivnit. To ve svém důsledku znamená zvýšení zisků a růst. Zároveň přináší i vyšší výběry na daních pro stát.
Mnoho nadnárodních firem z Británie odešlo, jelikož odchodem z Evropské unie opustila Velká Británii i jednotný evropský trh. Domácí firmy naopak kvůli tomu důvodu nemohou růst, jelikož vývoz do EU je mnohem náročnější. Tuhle ránu ale Britové zasadili sami sobě. Jedná se o ekonomickou katastrofu, jakou nepamatujeme.
Zdroj:
