Článek
Smrad se pomalu line z pana Rajchla a je to vskutku odporný puch připomínající hnijící maso na letním slunci. Podle mého názoru pan Rajchl na nedávné demonstraci na Václavském náměstí svůj zápach začuchal také, což bylo vidět v jeho obličeji při hraní české národní hymny a jeho až přehnaně, trapně umístěné pravé dlani na srdci.
Pan Rajchl na své demonstraci kategoricky zakázal jakékoli jiné vlajky než české nebo slovenské. Tento jeho požadavek nikdo pořádně nepochopil. Lidé chtěli určitě přinést i vlajky Rakouska a Uherska (dnešní Orbánsko), aby vzdali holt nejlepšímu státnímu zřízení, ve kterém jsme kdy žili.
Protest na náměstí svatého Václava pan Rajchl pojal tedy podle svého. Tento člověk je přinejmenším zvláštní. Já osobně bych se nebál ho nazvat lhářem a podle starého českého přísloví „Kdo lže, ten krade“ jsem nucen ho nazvat zlodějem. To nemusí (ale může) hned nutně znamenat krádení majetku. Pan Rajchl se přinejmenším dopustil krádeže své vlastní morální hodnoty.
Hodnotový coviďan Rajchl nemá ani na to, aby si pořádně po vzoru Němců „vyspeloval“ svoje jméno. Asi se za něj stydí a používá tedy ten trapný, vlastenecky lépe znějící tvar, děkujeme pane Rajchle, že myslíte na české čtenáře.
Člověk jménem Rajchl se vyznačoval zálibou v odmítání jakýkoliv covidových opatření a stál tedy na straně „svobody“. Teď, kdy covid takřka skončil, si našel další téma, a tím je bída v České republice. Pořádat demonstraci ho prý napadlo při usínání ve své posteli, zabalený do peřiny se vzorem ruské vlajky, která je jeho úplně nejvíc oblíbená.
Doufám, že lid český se nenechá obalamutit tímto vyvrhelem, kterému nejde o nic jiného než o moc a peníze, které by mohl použít například na all inclusive dovolenou v Rusku. Bohužel, v dubnu se budeme muset s ratlíkem vidět znovu na Václavském náměstí, kde bude opět pár hodin hnít svým odporným zápachem. Metaforicky řečeno, samozřejmě.
