Článek
Už od dětství je nám Anglie dávána za příklad, politici ji neustále zmiňují, v televizi jsou pěny ódy na Anglii v různých filmech nebo seriálech, jako například fenomenální Mr. Bean. Legendy o bájném meči Excaliburu nebo existence tajemného Stonehenge nám Anglii vykreslují jako zemi na světě naprosto jedinečnou a nejlepší, navíc s čajem o páté.
Ovšem pokud se poodkryje závoj zabraňující vidět anglické problémy, někteří lidé mohou být velmi překvapeni, co uvidí. Je to něco, co my v České republice nemáme, tedy rozhodně ne v takové míře, aby o tom někdo psal článek a vyzdvihoval to jako téma.
V zemi anglické existuje ohromné, nezanedbatelné množství bezzubých občanů, kteří žijí na samém okraji společnosti, pobírají sociální dávky a nadávají na přistěhovalce. Většinou žijí v bytech vlastěnými městy, v takzvaných „council flats“, nebo ve vládou vystavěných sociálních bytech, „alliance homes“.
Tito občané jsou velmi početnou minoritou a tou, která je nejvíc vidět v každodenním životě. Všechny spojuje několik společných znaků. Většinou jim chybí alespoň jeden nebo více zubů. Důvody jsou dva, za prvé zubařské zákroky jsou v Anglii extrémně drahé a za druhé tito lidé si stejně zuby nečistí, takže jim zuby vypadají po mnohaletém nánosu Coca Coly. I kdyby si zázrakem našetřili na zubařský zákrok, tak ty ušetřené peníze raději utratí za alkohol, cigarety, drogy a „food delivery“.
Dalším faktorem, který je spojuje, je neuvěřitelná sebedůvěra. Tedy alespoň schopnost ji prezentovat na veřejnosti. Je dost pravděpodobné, že uvnitř jsou to lidé, kteří si nejsou jisti sami sebou vůbec, to snad dokresluje i tvrzení, že jakýkoli problém se neštítí řešit násilím, za použití zákeřných metod.
Za své největší nepřátele nepovažují svou lenost a neschopnost, ale přistěhovalce hlavně z východní Evropy. Obviňují je, že právě oni stojí za jejich chudobou. Kdyby tady nebyli pracovníci z Rumunska, říkají, tak bychom i my měli zaměstnání. Co na tom, že práce je v Anglii i tak dostatek. Než aby hledali vinu u sebe, se tito lidé nejdříve vehementně snaží najít ji na někom jiném.
Nevychovanost, ale naprostá, další spojující charakteristika těchto občanů Anglie. Oni jsou naprostým opakem toho, co je nám od dětství líčeno o anglickém gentlemanství. Žádný vznešený anglický akcent, ale dialekt a přízvuk na výsost rolnický, jako by v Anglii stále přetrvávalo rozdělení společnosti na poddané a vrchnost.
Byla to pravě tato část Angličanů, která s radostí hlasovala pro opuštění Evropské unie. Viděli zářnou budoucnost, přeloženo budoucnost, kdy budou bohatší a bez všech těch přistěhovalců, kteří jim zabírají práci v hotelech a továrnách. Ve skrytu duše možná také doufali, že jednoho dne už nebudou bezzubí, že se začnou chovat slušně a přestanou dělat ostudu svojí zemi, která skvělým marketingem předstírá, že žádný problém s bezzubými Angličany neexistuje.
