Článek
Každý absolvent základní školy by měl vědět, že teplota a teplo jsou dvě rozdílné veličiny. Že teploměr, ačkoliv má v názvu „teplo“, měří ve skutečnosti teplotu. No a co? Řeknete si nejspíš. Vyšší teplota samozřejmě znamená i větší teplo! A to je právě to, co bych chtěl vyvrátit.
Golfský proud. První zmínky o jeho zpomalování jsem zaznamenal někdy v sedmdesátých letech minulého tisíciletí. V té době se ještě na globální oteplování nepeklo a ty zmínky spíš doprovázelo varování o možném ochlazení Evropy.
Golfský proud je samozřejmě součástí celého systému Atlantické cirkulace, ale nám je nejbližší a máme o něm nejvíc informací. Proto zůstanu jen u něj.
Golfský proud můžeme celkem úspěšně přirovnat k systému ústředního topení v rodinném domku. Abych se vyhnul komplikacím budu trochu zjednodušovat. Mějme elektrokotel (kvůli konstantnímu výkonu) a den kdy je venku třeskutý mráz a kotel jede na „plné pecky“. Je to proto, že kotel v reálu nahřeje vodu na nějakou teplotu (90°C), vypne a zapne zase až, když teplota vody klesne pod třeba 80°C. Já potřebuji trvale konstantní výkon.
Takže kotel topí na 80°C, horkou vodu protlačí čerpadlo trubkami, kde část tepla ztratí a vteče do radiátoru. Tady uvolní nejvíce tepla, kterým se ohřeje vzduch v místnosti. Na výtoku z radiátoru bude mít voda 55°C a do kotle (ztráty v trubkách) přiteče jako 50°C teplá. A protože tento stav je trvalý (ustálený), je zřejmé, že veškerá teplo vyrobené kotlem se odevzdá cestou (a zároveň unikne zdmi a oknem do okolí, jinak by teplota v místnosti stoupala).
Obdobou kotle jsou tropické oblasti, kde se voda od slunce ohřeje. Vlastní Golfský proud má funkci přívodních trubek. Radiátor jsou západní břehy Evropy, kde se uvolní většina tepla. Proud pak pokračuje na sever a množství vody, které Golfským proudem přiteklo do Severního ledového oceánu (na povrchu), musí někde v hloubce zase odtéci k jihu (vrátit vodu do kotle).
A teď to přijde. Golfský proud zpomaluje. Tomu odpovídá, že někdo trochu zmenšil výkon čerpadla. Co pocítí lidé v místnosti?
Voda zůstává delší dobu v kotli, kde se zahřeje na vyšší teplotu. Tato teplejší voda poteče trubkami do radiátoru. V radiátoru se zdrží déle a je teplejší. Pravděpodobně bude teplejší i při odtoku, takže jen tak střelím, že po nastavení nového rovnovážného stavu bude v kotli na výtoku 90°C, na výtoku z radiátoru bude mít 65°C a do kotle přiteče jako 60°C teplá voda. Je to ale opět rovnovážný stav, tedy teplo vyrobené kotlem se předá v trubkách a radiátoru do místností (a stejná hodnota uteče zdmi a oknem do okolí). Lidé nezaznamenají žádnou změnu (tu by poznali, jen pokud by teplota v kotli dosáhla kritické hodnoty a bezpečnostní pojistka by vypnula ohřev = kdyby se výkon čerpadla hodně zmenšil.)
Souhlasíte? V obou případech topil kotel na stejný výkon = dodával stejné teplo. Přesto, budu-li měřit teplotu na trubkách i radiátoru, naměřím větší teplotu!!! Tedy oteplotování bez oteplení.
Podle mého modelu je zcela samozřejmé, že zpomalení Golfského proudu má automaticky za důsledek jeho vyšší teplotu! Počítají s tím klimatické modely? Nedala by se alespoň část oteplotování mořské hladiny (významná část oteplování Země) vysvětlit tímto jevem? Nedalo by se tak vysvětlit tání ledovců u severního pólu?
