Článek
Paní Veroniko, zdá se mi to, nebo záměrně zamlžujete problém?
Samozřejmě, můžeme za problémové žáky označit téměř kohokoliv – třeba všechny, kteří nemají samé jedničky. Ale problém „nepovedené inkluze“ je opravdu markantní.
Arcibiskup Graubner se možná nevyjádřil přesně (neznám kontext jeho výroku), ale před pár lety tu byly takzvané zvláštní školy, které inkluzí zanikly. Kritériem zařazení do zvláštní školy byla „nevzdělatelnost“ žáka v běžné základní škole.
Výhodou inkluze měla být mimo jiné úspora financí, které ministerstvo dávalo na provoz zvláštních škol. Docela by mě zajímalo, jaké finance se dnes vydávají na školní asistenty. Hádám, že to úspora není vůbec žádná. A nechci současný bídný stav školství svádět jen a pouze na inkluzi (psal jsem o tom v předchozím příspěvku), ale má na něm nepřehlédnutelný vliv.
Problémový žák: Pokud je dítko pouze podprůměrné, není to problémový žák. Drzá a rozmazlená dítka zbohatlíků(myslíte, že jen zbohatlíci mají drzá a rozmazlená dítka?) představují sice problém, ale většinou pro učitele řešitelný. Dítka nadaná? Sem s nimi!!! Problém představují jen zcela výjimečně. Ono totiž nezáleží na tom, jak je dítko nadané, ale na jeho chování! Takže ano, cituji: „…neposlušné dítko, které nejen že vyrušuje výuku, ale je i agresivní, své spolužáky třeba i šikanuje.“
Takto bych označil problémové žáky. Chcete příklad z mé vlastní praxe? Žák sedmé třídy vstane, začne pobíhat po třídě kdákat „mávat křídly“, bučet, chrochtat… Třída pochopitelně lehne smíchy. Když žáka upozorníte, že by měl sedět a hodinu matematiky nerušit, odpoví: „Proč? Já můžu, co chci, já na to mám papíry!“ Co byste na místě učitele udělala vy? Ubalit mu jednu výchovnou nemůžete (vrátil by vám dvě), můžete zapsat poznámku, což je jen výraz bezmoci, protože matka vám odpoví v lepším případě, že sama neví, co s ním. V horším případě vám vynadá a stěžuje si u ředitele, že jste si na syna zasedla a šikanujete ho.
Už chápete, co je problémové dítko, které nepatří do normální základní školy?
Druhou skupinou, která je problematická, jsou nevzdělatelní (nikoliv podprůměrní) žáci, kteří sice prochází v běžné třídě, ale mají individuální výuku (asistenta) o nějaký ten ročník níže. Myslíte, že když učitel učí dvacet pět osmáků a jednoho šesťáka, že se to nepromítne na „kvalitě“ výuky těch osmáků? Jak se asi ten žák cítí, když slyší, jak je nespravedlivé, že on dostává dobré známky za „prkotiny“? Na rozdíl od zbytku třídy, která řeší rovnice, on „stříhá“ dvoumetrový provaz na půlku.
Co myslíte, nestálo by za to vrátit se k systému zvláštních škol?
