Článek
Četl jsem tu několik příspěvků, které správně konstatovaly zoufalý stav českého školství, ale naprosto nesprávně hledaly chyby v nekompetentnosti učitelů. Citace (kurzívou) budou z posledního příspěvku, na který reaguji.
Jsem čerstvě v důchodovém věku, takže mohu srovnávat „socialistické“ základní školství a „moderní novodobé školství“. To socialistické, pominu-li ideologickou výchovu ke komunismu, jelo jak namazaný stroj. Každý věděl, ve které třídě bude co, a hlavně kdy učit. Naše školství mělo dobrý zvuk i ve světě. Pak přišla sametová revoluce a všechno se uvolnilo. Do toho přišla inkluze a příval cizinců.
Popíšu, jak vypadala moje hodina fyziky v 8. třídě.
Já vpředu se snažím o představu jednoduchého obvodu. V řadě u dveří, ve druhé lavici sedí asistentka u žáka, který je mentálně na úrovni šesté třídě a opakuje s ním jednotky délky. V prostřední řadě ve třetí lavici sedí asistentka – překladatelka z mongolštiny a moje slova překládá žákyni, která nejspíš vůbec neměla v Mongolsku fyziku a netuší, o čem je řeč. V řadě u okna v předposlední lavici sedí asistentka – překladatelka z ukrajinštiny a pro tři Ukrajince (kterým je to ale úplně fuk) mě překládá do ukrajinštiny. A nakonec po třídě pobíhá sociální asistentka, která má na starosti asi pět sociálně slabých žáků a přemlouvá je, aby si otevřeli sešit (vzali propisku…), případně si ho na příště koupili. Jestli dobře počítám, tak pět dospělých lidí mluvilo zároveň, čtyři z toho z lavic mezi žáky.
Myslíte, že by Arisoteles nevypěnil?
Alexandr III. Makedonský se nepochybně stal Velikým díky vzdělání, kterého se mu dostalo. Jeho učitelem byl nikdo jiný než tehdejší filozof Aristoteles, který svou prací postavil základy pro spoustu dnešních věd.
V době Aristotela byla samozřejmě výuka úplně jiná a fakt je, že učitelů jako on v Česku moc nebude. Budeme-li na ně čekat, můžeme školy zavřít.
Ovšem hlavní problém je podle mě někde jinde. Do dětí se vtloukají tyto tři základní myšlenky:
a) základní škola připravuje na života a tedy všechno, co v životě nepoužijí, je zbytečné.
b) nemají se nic učit nazpaměť.
c) vše se mají naučit ve škole, domácí práce jsou přetěžování dětí. Pokud to učitel nedokáže, je špatný a nekompetentní. Takže domácí úkoly sice můžete zadat, ale jejich vypracování je dobrovolné, učitel nesmí dát známku za nepřinesení. Hádanka: Kolik žáků odevzdá domácí úkol?
A teď to hlavní:
„Ze základní školy mi utkvěla vzpomínka na hodinu dějepisu, kdy jsem z tehdy mladistvé neznalosti označil archeologické objevy a různé bádání za staré kraviny. Učitelka mi tehdy vynadala a dala poznámku, ale až s odstupem času jsem si uvědomil, že vyřešení této situace bylo vlastně jejím profesním selháním.“
Autor navrhuje, že správná reakce by měla být diskuze nad otázkou „Proč si to myslíš“ a zdůvodnění typu:
„…že díky archeologii můžeme zkoumat různé artefakty, které nám pomohou lépe poznat naši historii a způsob tehdejšího života atd.“
Já podobné diskuze absolvoval mnohokrát. Když pominu, že to byla ztráta času a já musel další hodinu něco vzít „žavesrem“, vždy jsem se dozvěděl: „Ale mě nezajímá ani historie a ani, jak naši předci žili. To je taky kravina, nebude mi k ničemu, nechci to vědět.“ A k žáčkovi se přidá dvě třetiny třídy. Nechtějí to vědět, zbytečnost - tak, jak to pořád slyší.
Připravím ve fyzice pokus – nás to nezajímá – vytáhnou mobily, a když je zakážu, položí hlavu na lavici a dívají se z okna. Pustím jim nějaké video a totéž, nezájem, mobily…
Myslím, že dnes už nikdo nenutí žáky biflovat bez přemýšlení nějaké zbytečnosti, ale pokud bych chtěl porozumět matematice a fyzice – a tím světu kolem nás, musím se naučit termíny (a mít představu, co znamenají) jako poloměr, čitatel, úhel, kilometr… Jenže se dozvím, že oni se nic nebudou učit nazpaměť. Ale tím ve vyšších třídách vůbec nechápou, o čem je řeč. Přírodní vědy jsou na odborných termínech založené. Ovšem i společenské vědy trpí: Proč bych měl vědět, na jakém kontinentu žiju? Proč si mám pamatovat, že rys je šelma kočkovitá… Pak je ale otázka, jestli má smysl vůbec něco na II. stupni základní školy učit. Vesměs jde o všeobecný přehled, ne o přípravu na zaměstnání.
Mnozí v příspěvcích volají, aby škola učila finanční matematiku. Základy se obvykle v deváté třídě učí, jenže pokud žáček z minulých let neví, co je procento, neumí dělit stem (pouze na mobilu!), neví, jak spočítá počet procent… jak ho chcete naučit splátky a úrokování?
Takže chyba je na straně systému, sebelepší učitel v takové třídě neobstojí. Všechny, kteří píšou, jak jsou učitelé nekompetentní, bych poslal na měsíc do „normální“ školy, aby si to vyzkoušeli.
Ale možná to je úmysl. Geniální úmysl těch, kteří vidí dál do budoucna. Během pár let se rozšíří umělé inteligence do domácností i firem a vzniknou miliony „zbytečných“ lidí. Nebude pro ně práce a to, že budou spokojeně celý den sedět na mobilu nebo počítači a dívat se na youtubery jim dá alespoň nějaký smysl života.
