Článek
Kromě nadpisu připomenu (vždy kurzívou) některé věty článku: Děti v drtivé většině školu nenávidí, a vůbec se jim nedivím. I ony vidí, že to, co se ve škole učí, jim nikdy k ničemu nebude.
Myslíte, že opravdu „vidí“, co jim bude k něčemu a co ne? Já myslím, že ne, ale ponechme to zatím stranou.
Podívejme se o sto let dozadu. Na základní (obecné) škole se učily děti základní dovednosti – číst, psát a počítat (kupecké počty). K tomu vlastivěda, přírodovědy, výchovy (hudební, výtvarná, tělesná… Fajn. Co z toho byste chtěl zrušit jako zbytečné? A co místo těchto základů učit jiného? Nemyslíte, že ty základy staletím prověřené se MUSÍ učit stále? Bez nich to prostě nejde. Takže ano, děti se v podstatě učí totéž, co jejich rodiče, prarodiče…
Zcela nesmyslná je představa, že základní škola připravuje na život, že po jejím absolvování můžete nastoupit kamkoliv a jste na tu práci připraven. Opak je pravdou. Základní škola je tu od toho, aby dala dětem základní vzdělání, základní orientaci v různých „vědách“ – matematika, fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis, dějepis… Nic z toho nestačí pro život, ale má být základem dalšího studia. Nebo si opravdu myslíte, že bez středního vzdělání jste připraven nastoupit do jakéhokoliv zaměstnání?
Proč škola děti nutí učit se nazpaměť průmyslová odvětví v Kongu, proč děti musí vědět, kdy byla vydána Zlatá bula sicilská? Nevím, jestli učitelé zeměpisu vyžadují průmyslová odvětví v Kongu, ale mozek je orgán, který je třeba trénovat. Stejně jako svaly namáháním sílí, tak i paměť je třeba trénovat. Když nebudete trénovat, zakrní. Jeden z důvodů, proč si dnešní děti nic nepamatují.
Děti by měly umět získávat informace. Děti by neměl nikdo nutit se učit věci nazpaměť jen proto, že je to v archaických osnovách. Pomiňme, že dnes místo osnov mluvíme o ŠVP a RVP. Denně slyším od dětí, že se nebudou nic učit nazpaměť. Takže takové termíny jako zlomek, poloměr, obvod… jsou zbytečnosti. Také postupy, které třeba se učit „zpaměti“, například jak zlomek upravit, jak se zlomky pracovat, jsou nesmysly, které nikdy nebudou potřebovat. Vzpomínáte: I ony vidí, že to, co se ve škole učí, jim nikdy k ničemu nebude. Zodpovědně to vyhodnotily.
Jenže pak lidé jako vy křičí, že ze základní školy Děti nemají základní povědomí o tom, jak fungují peníze. Má to drobný problém – učte něco o financích, když děti netuší, co je procento, souvislost se zlomky, termín čitatel považují za sprosté slovo… přece správně vyhodnotily, že to nebudou potřebovat, tak co se divíte, že nespočítají ani slevu o 20 %! Chovají se přesně tak, jak si přejete. Ono totiž nejde nenaučit se vůbec nic – a všechno si odněkud stáhnout. Člověk by měl umět informaci rychle vyhledat a hlavně s ní umět okamžitě pracovat. Přemýšlet a udělat si vlastní názor.Opravdu to jde bez alespoň základní znalosti? Chcete říct, že každý, kdo umí číst (vlastně ani to ne – třeba word umí předčítat), může jen ze znalostí na internetu léčit? Stavět dům? Stát se podnikatelem?
Vy v šesté třídě víte, čím se budete zabývat? Jestli můžete „vynechat“ zlomky, rovnice (trénink přemýšlení a hledání postupů)… A nevadí vám, když vaše dítě nebude tušit, že žije v Evropě (může si to najít na mobilu), že bude ve společnosti vypadat jako debil (proč jako?), když nebude tušit, kdo byl Karel IV.? Kde teče Amazonka? Že v našich dějinách existovali Přemyslovci? Nevadí vám, že když má koupit deset rohlíků, tak si celkovou cenu počítá na mobilu, protože neumí násobit deseti (kdo si ten postup má nazpaměť pamatovat, že…).
Ano, lidé jako vy, zahodili stoletím prověřené základy a postupy k jejich učení a nasadili moderní výuku a přístup k dětem. To neučte se nic nazpaměť, je jen jedno z toho. K dalším patří to, že děti nesmí zažít neúspěch, že známkování není správné, že se nesmí zadávat domácí úkoly a další a další.
Důsledkem je také vypouštění učiva, protože děti by byly přetěžovány. Divné je, že jejich otcové a dědové přetěžováni nebyli. Jak si to vysvětlujete?
Příklady, které jsem uvedl, nejsou vymyšlené. Samozřejmě v každé (skoro) třídě jsou dva tři jedinci natolik od přirození inteligentní (případně i snaživí), že zvítězí i nad snahou moderního školství, vytvořit z nich debily.
Konečně se ale objevila studie, která ukazuje, že je to špatně, že současní žáci dosahují horších výsledků, než jejich otcové a dědové. Ono se stačí pozeptat u zaměstnavatelů – řeknou vám, že absolventi dnešních středních a vysokých škol nejsou v praxi použitelní, že neumí řešit problémy - na rozdíl od absolventů před dvaceti lety. Čekám, kdy si konečně někdo uvědomí, že to všechno je veliký omyl a vrátíme se „k osnovám a postupům pradědů“.
