Článek
Když se dítě narodí, je jako nepopsaný list papíru. Je to tvor, který má obrovskou touhu poznávat vše, co vidí, i to, co nevidí. Zajímá se o každý předmět, každý list nebo šišku, každou činnost chce dělat společně se svými rodiči a později s ostatními dětmi. Dítě je tvor od přírody zvědavý plný touhy po jakémkoliv poznání. A to je pravděpodobně i důvodem, proč se drtivá většina předškoláků tolik těší do školy.
Ve škole se ti bude líbit
Děti do školy vkládají velké naděje a dospělí je v tom obvykle podporují. Malým dětem říkáme, že ve škole je to príma, že se naučí číst, psát, počítat a doví se velkou spoustu dalších věcí. To sice ano, ale říkáme dětem skutečně pravdu, nebo jen omíláme lety ověřenou mantru. Mantru, o které už léta víme, že je špatně, jen to tak prostě je. Není to náhodou tak, že celých 9 let základní školy absolvujeme jen proto, aby se děti naučili během prvních 4 let číst, psát a počítat? A co ten zbytek? Ano, je třeba dokončit základku, abychom mohli jít na střední. A potom dokončit střední, abychom mohli jít na vysokou, kde už bychom se snad mohli doopravdy dovědět něco, co v životě budeme používat. Ale to, co jsme se dověděli na základce a na střední, bylo nám to někdy k něčemu? Myslím, že ne.
K čemu mi to bude?
Základním principem nižšího vzdělávání je naučit se mlčet a držet krok. Šlapat brázdu a skákat jak vrchnost píská. Hlavně nemyslet. Naučit se, převyprávět a zapomenout. Bohužel je škola často úspěšná a děti skutečně přesvědčí, že přesně takto funguje svět. A pokud dítě například nejde na vysokou školu a v osmnácti letech po maturitě vyrazí do světa vyzbrojeno návyky, které fungovaly možná v předminulém století, nestačí se divit. A diví se tolik, že bez pomoci často končí v pořádném maléru.
Proč škola děti nutí učit se nazpaměť průmyslová odvětví v Kongu, proč děti musí vědět, kdy byla vydána Zlatá bula sicilská? Je přece téměř nemožné, aby si tyto informace někdo zapamatoval po celý život. A i kdyby. K čemu proboha? Ano, základní pojem o historii by děti měly mít, ale určitě by je to více bavilo, kdyby jim to učitel dokázal podat jako ucelený příběh, místo plné stránky letopočtů, které se zítra budou zkoušet.
Děti by měly umět získávat informace. Děti by neměl nikdo nutit se učit věci nazpaměť jen proto, že je to v archaických osnovách. Dnes už není potřeba vše držet v hlavě, stačí základní povědomí a principy. Detailní informace jsou dohledatelné kdekoliv a kdykoliv. Jenom děti to zpravidla neumějí. Nikdo jim nikdy neřekl, jak se k informacím správně dostat. Mobil je už sice napevno srostlý s jejich dlaní, ale ve videích na TikToku a Instagramu se toho mnoho nedovědí.
Šlo by to asi i jinak, ale změna se zatím nerýsuje
Škola děti učí to, co potřeboval jejich praděda
Svět se změnil, ale školství ne. Dnešní svět je úplně jiný, než svět před 40, 50 a více lety. Informací je všude okolo nás obrovské množství a dynamicky se mění. Svět je propojený a velmi rychlý. Namemorované znalosti tak, jak to paní učitelka zkoušela ve škole, jsou naprosto nepoužitelné. Děti nemají základní povědomí o tom, jak fungují peníze. I toto by škola měla zařadit do svých osnov, ale obávám se, že by to skončilo katastrofou. Že by paní učitelka děti zkoušela z data, kdy Tomáš Baťa založil první firmu, a říkala tomu základy finanční gramotnosti. Děti jen ví, že když se budou dobře učit, budou mít hodně peněz. Ale to je taky dávno překonaný mýtus. Člověk by měl umět informaci rychle vyhledat a hlavně s ní umět okamžitě pracovat. Přemýšlet a udělat si vlastní názor. Vlastní, ne ten, co je v desítky let staré učebnici. Ale škola učí opak. Nauč se, nemysli, a pak klidně zapomeň.
Tak jak zvědavý předškolák natěšeně ráno do školy přišel, úplně stejně, jen naprosto otrávený ze školy odpoledne odchází. Zjistil totiž, že škola vůbec není to, co čekal, že bude. Chtěl se paní učitelky zeptat na to, co ho baví. Místo toho na něj paní učitelka hodila to, co nenávidí. Řekla mu, že musí dělat to, co je v osnovách. A proč? Protože je to předepsáno a dělají to všichni, tak proto.
Zdroje:
