Hlavní obsah
Věda

Čerstvě vylíhnuté mládě tyranosaura bylo velké jako kočka domácí

Foto: Conty; Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Mláďata tyranosaurů měla do podoby vrcholových predátorů ještě značně daleko. Naopak se mohla stávat obětí jiných dravých dinosaurů a záměrně je mohli zabíjet i velcí býložravci.

I když fosilní pozůstatky malých mláďat tyranosaurů bohužel zatím nemáme, jejich velikost můžeme i tak poměrně dobře odhadovat. Zejména díky objevům z poslední doby.

Článek

Jak velká byla právě vylíhnutá mláďata gigantického predátora, známého jako "T. Rex"? Zatímco dospělí jedinci by vyvážili leckterý autobus[1], mláďata, která se musela vejít do vajíček o maximální délce několika decimetrů, byla samozřejmě nesrovnatelně drobnější. Vzhledem k tomu, jak vzácné jsou fosilní pozůstatky malých tyranosaurů (zhruba pod 6 metrů délky) je přesná rekonstrukce vzezření a velikosti tyranosauřích „novorozeňat“ bohužel nemožná a všechny odhady jsou pouhými spekulacemi. Naštěstí si ale můžeme vypomoci objevy velmi dobře zachovaných zkamenělin malých exemplářů jiných tyranosauridů nebo dravých dinosaurů z vývojově příbuzných skupin.

Již v roce 1970 se o něco podobného pokusil kanadský paleontolog Dale Russell, který využil známou růstovou sérii šesti jedinců druhu Albertosaurus (Gorgosaurus) libratus a stanovil pomocí něj základní vzorec kosterního vývoje tyranosauridů.[2] Jak vtipně poznamenal, tito dinosauři museli postupně doslova „vrůst do svých nohou.“ Jejich zadní končetiny byly totiž proporcionálně mnohem delší, než čemu odpovídaly rozměry dalších částí těla, takže v průběhu vývoje musely jiné tělní partie tento zdánlivý hendikep dohánět relativně rychlejším růstem. U dospělců už tělo, krk i pánevní a lopatkový pletenec tuto ztrátu dohnaly a tvar těla tak odpovídal nám dobře známému vzoru robustního dravého dinosaura. Pomaleji v pozdějších fázích vývoje rostl především ocas, spodní části nohou a přední části „paží“.

Foto: Dornicke; Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Hypotetický model tyranosauřího embrya v expozici Acervo do Museu Nacional, Rio de Janeiro. Vajíčko mohlo být dlouhé asi 30 až 50 cm. Autor: Dornicke; Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Bohužel dosud nemáme k dispozici žádné fosilie hodně malých tyranosauřích mláďat. V současnosti nejmenší známý exemplář (MOR 6625 odkrytý v letech 2010 až 2014) je fragmentární lebka o délce lehce přes 30 centimetrů. Honosí se přezdívkou „Chomper“, tedy něco jako „žvýkač“, a její majitel ve svých 2 až 3 letech věku měřil na délku asi 2 až 2,8 metru a dosahoval tedy přibližně velikosti levharta.[3] Paleontolog Peter Larson v 90. letech minulého století využil Russellovy údaje a extrapoloval udávané rozměry pro hypotetického právě vylíhlého tyranosauřího jedince. Píše o tom například i ve své knize Rex Appeal z roku 2002.[4]

Využil přitom také znalosti o největších známých vejcích teropodů (ichnorod Macroelongathoolithus, který ale – jak dnes již víme – patřil spíše fosilním vejcím obřích oviraptorosaurů).[5] Larson pracoval s odhadovanými rozměry „Sue“ coby dospělce a velikost jednotlivých částí těla malého mláděte mu vyšla následovně. Lebka mohla být dlouhá necelých 10 cm, krk a trup měly dohromady rovných 30 cm, ocas pak zhruba 51 cm. Celková délka tyranosauřího novorozence by pak činila asi 92 centimetrů. Délka paží vyšla překvapivě vzhledem k rozdílné rychlosti růstu jednotlivých částí těla shodná s délkou zadních končetin (necelých 28 cm) a délka „chodidla“ dosahovala 6 cm. Výška v kyčlích činila u malého mláděte zhruba 33 cm. Skutečný „kapesní rexík“!

Hmotnost takto velkého jedince by nepřesahovala několik málo kilogramů (odpovídala by zhruba kočce domácí) a ve svém ekosystému by takové mládě bez ochrany dospělého tyranosaura nemělo příliš velkou šanci na přežití. Jedná se tedy snad o důkaz rodičovské péče tyranosaurů? To zatím s jistotou říci nemůžeme, ačkoliv některé dosud zjištěné skutečnosti by tomu mohly nasvědčovat. Čerstvě vylíhnuté mládě „rexe“ by bylo nejspíš roztomilé, ale vzhledem k rychlému tempu svého růstu by takovým určitě dlouho nezůstalo. Pro svého hypotetického lidského chovatele by představovalo smrtelnou hrozbu nejpozději již za několik měsíců či nanejvýš za dva roky…

---------

Odkazy:

---------

[1] Therrien, F.; Henderson, D. M. (2007). My theropod is bigger than yours … or not: estimating body size from skull length in theropods. Journal of Vertebrate Paleontology. 27(1): 108–115.

[2] Russell, D. A. (1970). Tyrannosaurs from the Late Cretaceous of western Canada. National Museum of Natural Sciences Publications in Paleontology. 1: 1–34

[4] Viz odkaz https://www.amazon.com/Rex-Appeal-Amazing-Dinosaur-Changed/dp/1931229384 (vydání z roku 2002; str. 181)

---------

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz