Článek
Každý, kdo alespoň jednou viděl film Jurský park nebo některá z jeho pěti pokračování, si vzpomene na extrémně chytré, rychlé a smrtelně nebezpečné dinosaury se srpovitě zahnutými drápy na zadních končetinách. Ve filmu jsou označováni jako velociraptoři, ačkoliv s teropodním dinosaurem tohoto jména nemají ve skutečnosti mnoho společného! Co tedy víme o reálných velociraptorech, žijících v období pozdní křídy na území dnešního Mongolska a Číny? Datum objevu prvních známých zkamenělin velociraptora známe přesně, a to díky detailním záznamům pořizovaným členy expedice Amerického přírodovědeckého muzea do pouště Gobi. Je jím 11. srpen roku 1923, kdy paleontolog Peter Kaisen objevil kompletní, ačkoliv mírně rozdrcenou, lebku malého dravého dinosaura spolu s jedním z jeho charakteristických „srpovitých“ drápů z druhého prstu zadní končetiny.
V následujícím roce holotyp dinosaura s katalogovým označením AMNH 6515 formálně popsal ředitel muzea Henry Fairfield Osborn pod jménem Velociraptor mongoliensis, tedy doslova „rychlý lupič z Mongolska“.[1] Již dříve Osbornem publikované neformální označení „Ovoraptor djadochtari“ nebylo doplněno popisem ani nebylo uveřejněno v odborném periodiku, proto je dnes považováno za nomen nudum (neplatné jméno).[2] Rodové jméno Velociraptor má tedy prioritu, a díky tomu je dnes jedním z nejznámějších dinosauřích jmen vůbec. V roce 1930 již Američané nemohli v mongolských výpravách kvůli politické situaci pokračovat a později je vystřídali sovětští a polští paleontologové, kteří prováděli vykopávky ve 40. až 70. letech. Také při těchto výpravách byl objeven další fosilní materiál velociraptorů, přičemž zdaleka nejslavnějším nálezem je úžasný exponát „bojujících dinosaurů, zamrzlých v čase“ - velociraptora a malého rohatého dinosaura protoceratopse. Tato fosilie, objevená v roce 1971 polskými paleontology, představuje zřejmě skutečný souboj na život a na smrt, uchovaný v kameni díky nenadálé lokální přírodní katastrofě.[3]
Od konce 80. let opět prováděli vykopávky v Gobi i „západní“ paleontologové z Kanady a USA a skutečně se jim povedlo odkrýt další fosilie velociraptorů. Tentokrát již byly odkryty i na území severovýchodní Číny, a navíc byl v roce 2008 oficiálně popsán nový druh tohoto teropoda - Velociraptor osmolskae (pojmenovaný na počest polské paleontoložky Halszky Osmólské, která se významně podílela právě na vykopávkách v Mongolsku).[4] Vzhledem k atraktivně znějícímu jménu a jisté záměně s větším severoamerickým deinonychem si velociraptora v 80. letech minulého století vybral do svého románu Jurský park spisovatel Michael Crichton. Režisér Steven Spielberg toto rodové jméno pro své srpodrápé zabijáky ve stejnojmenném filmu bez námitek převzal, a tak se ve skutečnosti malý a opeřený asijský teropod stal šupinatou filmovou hvězdou první velikosti.
Lebka vývojově primitivního rohatého dinosaura protoceratopse, který se prokazatelně stával cílem útoků velociraptorů.
Jakým tvorem byl ale ve skutečnosti? Co o dávném velociraptorovi dnes můžeme říci s jistotou? Oba druhy tohoto rodu žily v období pozdní svrchní křídy (geologický stupeň kampán, asi před 75 až 71 miliony let) na území dnešní východní Asie. Fosilie tohoto opeřeného teropoda jsou zatím s jistotou známé z Mongolska (geologické souvrství Djadochta) a čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko (geologické souvrství Bayan Mandahu).[5] Velociraptor byl štíhle stavěný dravec, který se dokázal poměrně mrštně a rychle pohybovat po zadních nohách. Jeho ocas byl zpevněný a sloužil jako protiváha trupu při běhu. Lebka byla štíhlá a dlouhá, hlavními zbraněmi při útoku na kořist i obraně byly již zmíněné až 6,5 cm dlouhé zahnuté drápy na dolních končetinách a ostré vroubkované zuby v čelistech. Těch bylo 26 až 28 na každé straně čelistí a byly charakteristicky zahnuté směrem dozadu.[6]
Velociraptoři byli malí, opeření teropodi s dlouhými pery na předních končetinách (a nejspíš i na dalších částech těla), jak doložil vzácný objev tzv. ulnárních papil na jedné fosilní kosti, popsané roku 2007. Přední končetiny byly relativně dlouhé, tříprsté a podobaly se anatomicky stavbě křídelních kostí ptáků. Asi nejnápadnějším znakem velociraptorů - s výjimkou jejich tělesného opeření - byla jejich velikost. Zejména pokud si vybavíte filmové „raptory“, pak vás nejspíš udiví, jak malým predátorem velociraptor ve skutečnosti byl. I s dlouhým ocasem měřil nanejvýš 1,8 až 2,1 metru, v nejvyšším bodě hřbetu byl vysoký jen kolem 0,5 metru a vážil asi 15 až 20 kilogramů.[7] Jeho lebka byla dlouhá zhruba 23 centimetrů. Rozhodně tedy nešlo o lovce hodně velkých dinosaurů (o hmotnosti přibližně nad 500 kg), a to ani v případě, že lovil ve smečce. Přesto byl velmi zdatným predátorem.
Jeho kořistí se nejspíš stávali zejména menší dinosauři, jako byli ceratopsi protoceratops a magnirostris nebo mláďata obrněných dinosaurů rodu pinakosaurus a teropodů, jako byl oviraptor, machairasaurus a další. O lovecké technice velociraptorů mnoho nevíme, zdá se ale, že na kořist mohl skákat z boku nebo ze shora a snažit se ji udolat bodavými a páravými kopy za pomoci drápů na zadních končetinách.[8] Nepochybně se jednalo o aktivní, přinejmenším částečně teplokrevná zvířata, která se nejspíš utkávala i ve vzájemných soubojích (jak ukázal další zajímavý objev).[9] Ačkoliv skutečný velociraptor nemá se svým filmovým protějškem z Jurského parku mnoho společného, přesto byl nesmírně zajímavým dravým dinosaurem, o kterém nám ještě množství důležitých informací chybí. Snad se tedy podaří tuto znalostní mezeru v příštích letech a desetiletích zaplnit.
---------
Odkazy:
---------
[1] Osborn, H. F. (1924). Three new Theropoda, Protoceratops zone, central Mongolia. American Museum Novitates. 144: 1–12.
[2] Osborn, H. F. (1924). The discovery of an unknown continent. Natural History. 24: 133–149.
[3] Kielan-Jaworowska, Z.; Barsbold, R. (1972). Narrative of the Polish-Mongolian Paleontological Expeditions (PDF). Paleontologica Polonica. 27: 5–13.
[4] Godefroit, P.; et al. (2008). A new species of Velociraptor (Dinosauria: Dromaeosauridae) from the Upper Cretaceous of northern China. Journal of Vertebrate Paleontology. 28 (2): 432–438.
[5] Jerzykiewicz, T.; et al. (1993). Djadokhta Formation correlative strata in Chinese Inner Mongolia: an overview of the stratigraphy, sedimentary geology, and paleontology and comparisons with the type locality in the pre-Altai Gobi. Canadian Journal of Earth Sciences. 30 (10): 2180–2195.
[6] Barsbold, R.; Osmólska, H. (1999). The skull of Velociraptor (Theropoda) from the Late Cretaceous of Mongolia. Acta Palaeontologica Polonica. 44 (2): 189–219.
[7] Campione, N. E.; et al. (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. 5 (9): 913–923.
[8] Carpenter, K. (1998). Evidence of predatory behavior by theropod dinosaurs. Gaia. 15: 135–144.
[9] Molnar, R. E. (2001). Theropod paleopathology: a literature survey. In Mesozoic Vertebrate Life, edited by Tanke, D. H., and Carpenter, K., Indiana University Press, str. 337–363.
