Článek
Jedním z paleontologických výročí, která jsme si nedávno připomínali, bylo 75 let od objevu proslulého tyranosauridního teropoda druhu Tarbosaurus bataar, jehož fosilní pozůstatky byly poprvé odkryty ve druhé polovině 40. let na území mongolské pouště Gobi. V roce 1946 navázala sovětská paleontologická expedice do Gobi na éru slavných amerických meziválečných expedic, které se uskutečnily v letech 1922 až 1930.[1] Sověti z nedávno skončené devastující války vyšli jako vítězná mocnost a vliv Sovětského svazu v této středoasijské zemi ještě zesílil. Paleontolog a spisovatel Ivan Antonovič Jefremov tak jako vedoucí expedice objevoval zaniklý svět pozdní křídy takřka v „domáckém“ prostředí. To ale rozhodně neznamenalo, že by zdejší klimatické a logistické podmínky byly ke členům výpravy jakkoliv přívětivé. Jefremov popisuje tyto výpravy ve své knize Cesty větrů a některé jím uvedené informace jsou skutečně zajímavé.[2] Tak například se dozvídáme, že mongolští domorodí obyvatelé byli ještě ve 40. letech minulého století natolik vyděšeni terénními nákladními automobily sovětské výpravy, že se před nimi dávali na zběsilý útěk. Možná ještě zajímavější jsou ale poznámky o tom, že oblast bohatou dinosauřími zkameněliny nazývali místní obyvatelé po staletí „Hřbitovem draků“.
Dřívější nálezy lebek kachnozobých saurolofů údajně Jefremova inspirovaly dokonce i k napsání ojedinělého sci-fi románu Hvězdné koráby, vydaného v roce 1948.[3] Významným prvkem v tomto románu je právě dinosauří lebka s kulatým otvorem, nasvědčujícím tomu, že dinosaury na konci křídy vyhubila mimozemská civilizace s moderními zbraněmi. Vrátíme-li se ale do reality, pak můžeme konstatovat, že objev obřího tyranosaurida tarbosaura byl sám o sobě velkým dobrodružstvím. V již zmíněném roce 1946 uspořádali ruští vědci společnou sovětsko-mongolskou expedici do souvrství Nemegt, na území Jihogobijského ajmagu (jih Mongolska). O řídkém osídlení této oblasti svědčí i fakt, že na víc než 165 000 km2 rozlohy (téměř dvě České republiky) má jen 65 tisíc obyvatel.[4] V době výpravy tam bylo obyvatel ještě méně, prakticky šlo tedy o liduprázdný a nehostinný kraj. Sověti zde slavili velké vědecké úspěchy také v letech 1948 a 1949 a jednou z jejich nejcennějších trofejí byly lebky a další části koster velkého dravého dinosaura. Ten byl formálně popsán v roce 1955 paleontologem Jevgenijem Malejevem jako Tyrannosaurus bataar, protože byl severoamerickému dinosaurovi stejného rodového jména značně podobný.[5] Tarbosaurus znamená v doslovném překladu „ještěr nahánějící strach“. Druhové bataar je zase nesprávným přepisem mongolského slova baatar, což znamená „hrdina“.[6]
Replika fosilní lebky tarbosaura v bývalé expozici Národního muzea (2007).
Tarbosaurus byl formálně popsán přesně půl století po tyranosaurovi a je zajímavé, že je dodnes některými vědci skutečně považován za východoasijský druh tyranosaura.[7] Holotyp tarbosaura nese označení PIN 551-1 a představuje nekompletní lebku a obratle. Další exempláře tarbosaurů byly objeveny i při následujících sovětských expedicích a v 60. až 70. letech pak také při polsko-mongolských expedicích, a to v poměrně velkém množství. V 90. letech a na přelomu století se do Mongolska vydávali také Japonci a Kanaďané, kteří navýšili počet objevených exemplářů tarbosaura na víc než třicet, a to včetně nejméně 15 dochovaných lebek a několika poměrně kompletních postkraniálních částí koster.[8] Již v roce 1965 vyřešil taxonomický zmatek s fosiliemi tyranosauridů v souvrství Nemegt další sovětský paleontolog Anatolij Konstantinovič Roždestvenskij. Ten zahrnul fosilní exempláře tarbosauřích mláďat a jinak odlišných jedinců do jediného společného druhu, Tarbosaurus bataar.[9] Dříve stanovená rodová jména jako Jenghizkhan[10], Maleevosaurus[11] nebo Chingkankousaurus[12] už dnes nejsou považována za platná, protože byla uvedena do systematiky na základě fosilií různě starých exemplářů tarbosaura, považovaných mylně za dospělce samostatných taxonů. Taxony Gorgosaurus lancinator a Gorgosaurus novojilovi jsou dnes rovněž řazeny do rodu Tarbosaurus a se severoamerickým albertosaurinem stejného jména neměly patrně nic společného.[13]
Vědecký výzkum tarbosaurů v posledních desetiletích každopádně odhalil například velikost a strukturu jejich mozku[14], mechaniku tarbosauří lebky[15], paleoekologii[16] nebo také ontogenezi a paleobiologii[17] tohoto druhu. Výrazným problémem se ale v poslední době stává černý trh s mongolskými fosiliemi, především pak právě se zkamenělinami tarbosaurů. Zkameněliny těchto „asijských tyranosaurů“, jak jsou pro povzbuzení většího zájmu potenciálních kupců přezdíváni, bývají překupníky fosilií vyváženy z Mongolska ve velkém množství, a to i přes hrozící přísné tresty. Asi nejznámějším, ale zdaleka ne jediným takovým případem byla vysoce kvalitní fosilie tarbosaura, načerno vyvezená, dražená a nakonec roku 2013 vrácená americkými úřady Mongolsku v médii ostře sledovaném repatriačním procesu.[18] O tuto zkamenělinu za miliony dolarů měli mimochodem velký zájem i hollywoodští herci Nicolas Cage a Leonardo DiCaprio. To už je ale jiný příběh, s historií objevu tohoto dinosaura příliš nesouvisející. Co tedy dodat na závěr? Snad jen tolik, že i v příštích letech se o tomto obřím teropodovi, objeveném zhruba před tři čtvrtě stoletím, nepochybně dozvíme ještě mnoho nových informací.
---------
Odkazy:
---------
[2] Viz odkaz https://www.databazeknih.cz/knihy/cesta-vetru-38995
[3] Viz odkaz https://www.databazeknih.cz/knihy/hvezdne-koraby-44540
[4] Viz odkaz http://www.omnogovi.gov.mn/
[5] Maleev, E. A. (1955). Giant carnivorous dinosaurs of Mongolia. Doklady Akademii Nauk SSSR. 104 (4): 634–637.
[6] Hurum, J. H.; Sabath, K. (2003). Giant theropod dinosaurs from Asia and North America: Skulls of Tarbosaurus bataar and Tyrannosaurus rex compared (PDF). Acta Palaeontologica Polonica. 48 (2): 161–190.
[7] Carr, T. D.; Williamson, T. E.; Schwimmer, D. R. (2005). A new genus and species of tyrannosauroid from the Late Cretaceous (middle Campanian) Demopolis Formation of Alabama. Journal of Vertebrate Paleontology. 25 (1): 119–143.
[8] Holtz, T. R., Jr. (2004). Tyrannosauroidea. In Weishampel, David B.; Dodson, Peter; Osmólska, Halszka (eds.). The Dinosauria (Second edition). Berkeley: University of California Press. (str. 124).
[9] Rozhdestvensky, A. K. (1965). Growth changes in Asian dinosaurs and some problems of their taxonomy. Paleontological Journal. 3: 95–109.
[10] Olshevsky, G.; Ford, T. L. (1995). The origin and evolution of the tyrannosaurids, part 1. Dinosaur Frontline (japonsky). 9: 92–119.
[11] Carpenter, K. (1992). Tyrannosaurids (Dinosauria) of Asia and North America. In Mateer, Niall J.; Peiji, Chen (eds.). Aspects of Nonmarine Cretaceous Geology. Beijing: China Ocean Press (str. 250–268).
[12] Brusatte, S. L.; Hone, D. W. E.; Xing, X. (2013). Phylogenetic revision of Chingkankousaurus fragilis, a forgotten tyrannosauroid from the Late Cretaceous of China. in Parrish, Molnar, Currie and Koppelhus (eds.). Tyrannosaurid Paleobiology. Indiana University Press. 1–13.
[13] Carr, T. D. (1999). Craniofacial ontogeny in Tyrannosauridae (Dinosauria, Coelurosauria) . Journal of Vertebrate Paleontology. 19 (3): 497–520.
[14] Saveliev, S. V.; Alifanov, V. R. (2005). A new study of the brain of the predatory dinosaur Tarbosaurus bataar (Theropoda, Tyrannosauridae). Paleontological Journal. 41 (3): 281–289.
[15] Therrien, F.; Henderson, D. M.; Ruff, C. B. (2005). Bite me: Biomechanical models of theropod mandibles and implications for feeding behavior. In Kenneth Carpenter (ed.). The Carnivorous Dinosaurs. Indiana University Press (str. 179–237).
[16] Owocki, K.; et al. (2019). Diet preferences and climate inferred from oxygen and carbon isotopes of tooth enamel of Tarbosaurus bataar (Nemegt Formation, Upper Cretaceous, Mongolia). Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 537: 109190.
[17] Takanobu, T.; et al. (2011). Cranial Osteology of a Juvenile Specimen of Tarbosaurus bataar (Theropoda, Tyrannosauridae) from the Nemegt Formation (Upper Cretaceous) of Bugin Tsav, Mongolia. Journal of Vertebrate Paleontology. 31 (3): 497–517.
[18] Viz odkaz https://www.wired.com/2012/05/stop-the-tarbosaurus-auction/
---------
