Hlavní obsah
Věda

Největší srpodrápý dinosaurus byl dvacetkrát těžší než slavný Velociraptor

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Vladimír Rimbala, 2016.

Obří srpodrápí teropodi, jako byl Utahraptor nebo mnohem později žijící Dakotaraptor nepochybně patřili k vrcholovým predátorům svých ekosystémů.

Co dnes víme o jednom z největších srpodrápých zabijáků dinosauří éry? Jak byl ve skutečnosti velký a mohl se opravdu objevit i v prvním Jurském parku z roku 1993?

Článek

Ať už si to chceme připustit nebo ne, proslulost jednotlivých druhů dinosaurů je přímo závislá na kvalitě a kvantitě jejich zobrazení v populární kultuře. Je nepochybné, že z knih a filmů dobře známí dinosauři jako tyranosaurus nebo triceratops nikdy zcela neupadnou v zapomnění, což se ovšem nedá říci o rodech jako je Richardoestesia, Zephyrosaurus nebo Stormbergia (no schválně, už jste o nich někdy slyšeli?). Do jakéhosi „druhého sledu“ dinosauří popularity pak spadají ti zástupci, kteří se sice neobjevují takřka neustále, ale dobře se do povědomí veřejnosti zapsali alespoň při jedné příležitosti. V případě utahraptora se jednalo o známý fiktivní „paleo-román“ amerického paleontologa Roberta T. Bakkera (nar. 1945) s názvem Červený raptor.[1] Tento román popisuje jeden rok v životě velmi inteligentní samice utahraptora, potulující se nebezpečným světem severoamerické rané křídy. Autor vykresluje tohoto opeřeného lovce jako nesmírně inteligentního, fyziologicky vyspělého a anatomicky dokonale uzpůsobeného k vystopování, bleskovému přepadnutí a rychlému zabití takřka jakékoliv kořisti.

Co tedy můžeme říci o samotném aktérovi románu, největším dosud známém zástupci dromeosauridů („srpodrápých“ teropodů)? Utahraptor ostrommaysi byl dravým dinosaurem, žijícím na území dnešního Utahu v období geologických věků berrias až valang, asi před 139 až 134 miliony let.[2] Zkameněliny tohoto dinosaura byly poprvé objeveny v roce 1991 paleontology Jamesem Kirklandem, Robertem Gastonem a Donaldem Burgem v Grand County na východě státu, kde se dodnes zachovaly v sedimentech geologického souvrství Cedar Mountain.[3] Rodové jméno dinosaura znamená „utažský lupič/plenitel“, druhové je poctou objeviteli příbuzného druhu Deinonychus antirrhopus Johnu H. Ostromovi a dále Chrisu Maysovi ze společnosti Dinamation. První popsaný exemplář představovala neúplná kostra, jejíž fragmenty však posloužily k odhadu velikosti dinosaura. Tím byl celý dvojnásobek rozměrů deinonycha, tedy asi 7 metrů délky. Zabijácký dráp na zadní noze měřil v kompletním stavu kolem 24 cm. Hmotnost dospělého utahraptora byla původně odhadnuta na fascinujících 500 až 700 kilogramů, což je mnohem více, než u všech ostatních známých dromeosauridů.[4] Hmotnost většiny zástupců této skupiny totiž nepřesahovala ani 3 kilogramy a například i proslulý rod Velociraptor byl ve skutečnosti s hmotností 15 až 20 kilogramů velký jen jako robustní krocan.[5]

Foto: Vladimír Socha, 2008.

Deinonychus lovící podstatně většího býložravého tenontosaura. Modely z polského Juraparku Baltów (2008).

Přestože byl utahraptor na poměry své skupiny obrovský, všem překvapením možná ještě není konec. V roce 2001 byla totiž publikována studie, která se zdála potvrzovat existenci dalšího, dosud blíže neprozkoumaného fosilního materiálu ve sbírkách Brigham Young University ve městě Provo. Mělo se jednat o další zkameněliny utahraptora, ovšem patřící dokonce ještě mnohem větším jedincům. Některé ocasní obratle totiž měly být až dvakrát delší, než u dosud známých exemplářů! Měřením a následnou extrapolací rozměrů těchto fosilních fragmentů dospěli vědci k předběžnému závěru, že délka těchto zatím nepopsaných exemplářů mohla dosáhnout fantastické hodnoty 11 až 12 metrů! V takovém případě by hmotnost zmíněného utahraptora nepochybně přesáhla 1 tunu, možná by se dokonce blížila hodnotě 2,7 tuny. „Srpodrápý“ lovec by se tedy poněkud vymkl z jinak charakteristické skupiny dravců malých a středních velikostí a potravně by přímo konkuroval největším predátorům svého ekosystému.[6]

Realita je ale podle zjištění z posledních let poněkud jiná. Ve skutečnosti byli největší známí jedinci utahraptorů podstatně menší, i když stále dosahovali úctyhodných rozměrů. Při délce 5 až 6 metrů mohli vážit asi 250 až 350 kilogramů.[7] Byli tedy dlouzí téměř jako největší známí zástupci krokodýla mořského a vážili tolik, co tři nebo čtyři dospělí lidé. Utahraptoři jsou dnes poměrně dobře známou součástí severoamerické dinosauří megafauny z období rané křídy před zhruba 135 miliony let (dříve se jim kladlo podstatně nižší stáří, činící přibližně 120 milionů let).[8] Kromě zmíněného Bakkerova románu z roku 1995 se utahraptoři objevili také v populárním trikovém dokumentu Putování s dinosaury z roku 1999 a o zařazení jednoho obřího „raptora“ do filmu Jurský park uvažoval údajně i Steven Spielberg. Ačkoliv o nich stále mnoho věcí nevíme, velcí až obří dromeosauři jsou nepochybně fascinující živočichové. Jen si zkuste představit gigantického křížence orla a krokodýla s reakcemi a hbitostí kočkovité šelmy…možná právě tak nějak by nám Utahraptor připadal.

---------

Odkazy:

---------

Reference:

[1] Bakker, R. (1996). Raptor Red (paperback ed.). Bantam Books.

[2] Joeckel, R. M.; et al. (2019). Chronostratigraphy and Terrestrial Palaeoclimatology of Berriasian–Hauterivian Strata of the Cedar Mountain Formation, Utah, USA. Geological Society of London, Special Publications. 498: 75–100.

[3] Kirkland, J. I.; Burge, D.; Gaston, R. (1993). A large dromaeosaurid (Theropoda) from the Lower Cretaceous of Eastern Utah. Hunteria. 2 (10): 1–16.

[4] Novas, F. E.; et al. (2008). A bizarre Cretaceous theropod dinosaur from Patagonia and the evolution of Gondwanan dromaeosaurids. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 276 (1659): 1101–7.

[5] Campione, N. E.; Evans, D. C. (2020). The accuracy and precision of body mass estimation in non-avian dinosaurs. Biological Reviews. 95 (6): 1759–1797.

[6] D'Emic, M. D.; Melstrom, K. M.; Eddy, D. R. (2012). Paleobiology and geographic range of the large-bodied Cretaceous theropod dinosaur Acrocanthosaurus atokensis. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 333–334: 13–23.

[7] Paul, G. S. (2024). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (3rd ed.). Princeton, New Jersey: Princeton University Press. (str. 168).

[8] Kirkland, J. I. (2016). The Lower Cretaceous in East-Central Utah—The Cedar Mountain Formation and its Bounding Strata. Geology of the Intermoutain West. 3: 1–130.

---------

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz