Článek
Na úvod je vhodné poznamenat, že titulek nesměřuje k problematice dinosaurů a jimi potenciálně používaných omamných látek, na mysli zde máme samozřejmě onu povědomou přízemní rostlinku, po které v létě šlapeme, a která vytváří rozsáhlá společenstva. Dlouho se totiž předpokládalo, že traviny se objevily až v období starších třetihor (paleogénu) a druhohorní dinosauři s tímto typem vegetace tedy nemohli mít žádnou přímou zkušenost. Ale jak už to tak bývá, zažité „pravdy“ často zlikviduje jediný pořádný paleontologický nález - a v případě křídových travin tomu nebylo jinak. Již v roce 2005 byl v periodiku Science publikován odborný článek o nečekaném objevu fytolitů (mikroskopických částeček především oxidu křemičitého) v koprolitech, tedy fosilizovaném trusu.[1] Ten patřil podle předpokladů velkým titanosaurním sauropodům, žijícím na tehdejším indickém kontinentu v období nejpozdnější křídy (geologický věk maastricht), asi před 72 až 66 miliony let.[2]
Zástupci čeledi Poaceae (lipnicovitých), tak dobře známí z našich luk a trávníků, byly tedy potravou již posledních býložravých dinosaurů. Je ovšem otázkou, zda tyto rostliny na konci křídy vytvářely velké „koberce“ pokrývající značné plochy pevninských ekosystémů. Jinými slovy, nevíme jistě, zda T. rex (nebo snad spíše nějaký indický abelisaurid) mohli vesele běhat po pozdně křídových loukách. Ostatně první prokazatelné fosilní nálezy lipnicovitých pocházejí až z konce paleocénu, doby před asi 56 miliony let. Ekologická expanze travin navíc začala zřejmě až v období miocénu, asi před 16 až 11 miliony let. Jisté však je, že trávy se vyvinuly ještě mnohem dříve, než téměř dvacet let stará studie naznačuje. Odborný článek z roku 2018 totiž opětovně dokázal, že tyto rostliny musely existovat a být i poměrně hojné již v průběhu rané křídy (období datované do doby před 145 až 100 miliony let).[3] Zkrátka a dobře, zapomeňte na jeden z dříve tradovaných „faktů“, že dinosauři nikdy nepoznali trávu pod svýma nohama.
Pozdně křídoví dinosauři, jako byl „tlustolebý“ pachycefalosaurus, se již s travními porosty mohli pravidelně setkávat.
Už před několika lety byl objev travin a parazitických houbových organismů (vzdáleně podobných současné paličkovici nachové) hlášen z barmského jantaru, což posunulo geologické rozpětí výskytu těchto rostlin do období přelomu rané a pozdní křídy (asi před 110 až 97 miliony let).[4] Zajímavé je, že křídová cizopasná houba, která dostala přiléhavé vědecké jméno Palaeoclaviceps parasiticus, obsahovala s největší pravděpodobností látky, navozující psychedelické a halucinogenní stavy (včetně těch, které se využívají při výrobě LSD).[5] Představa „sjetých“ sauropodních dinosaurů bavila po oznámení nálezu internet po dobu několika týdnů. Ale zpět k novějšímu objevu, který byl učiněn v Číně. Vědci detailně prozkoumali fosilní čelisti bazálního hadrosauroida (vývojově primitivního kachnozobého dinosaura) a zjistili, že obsahují stopy po fytolitech a drobných částech prokřemenělé epidermální (pokožkové) vrstvy rostlin z čeledi lipnicovitých. Stáří sedimentů, ze kterých zkamenělina pochází, přitom odpovídá geologickému stupni alb, tedy době před asi 113 až 100 miliony let.
Zřejmě půjde o mírně starší fosilii než v případě barmského jantaru, rozdíl bude činit několik milionů let. Jedná se tedy o zatím nejstarší fosilní doklad existence travin z čeledi Poaceae, předcházející konec druhohorní éry o celých 40 milionů let. Autoři studie se dále domnívají, že na superkontinentech Laurasii i Gondwaně se tyto rostliny rozšířily nejspíš již v období geologického věku barrem, tedy asi před 126 až 121 miliony let. To už docela dobře odpovídá i odhadům na základě molekulárního datování, které začíná datací 129 milionů let v minulosti. Mikrofosilie z Číny tedy umístily existenci vývojově primitivních lipnicovitých definitivně za hranici stovky milionů let v minulosti, přímo do doby jednoho z největších evolučních rozmachů dinosaurů. Některé nálezy přitom dokonce ukazují, že traviny v době dinosaurů byly již vzdáleně příbuzné například současné rýži a bambusu.[6] Co všechno se ještě v budoucnu o druhohorní flóře nejspíš dozvíme?
---------
Odkazy:
https://www.indefenseofplants.com/blog/2019/9/27/history-of-grass-evolution-written-in-dinosaur-poop
---------
[1] Prasad, V.; et al. (2005). Dinosaur Coprolites and the Early Evolution of Grasses and Grazers. Science. 310 (5751): 1177-1180.
[2] Viz odkaz https://www.newscientist.com/article/dn8336-fossil-dung-reveals-dinosaurs-did-graze-grass/
[3] Wu, Y.; You, H.-L.; Li, X.-Q. (2018). Dinosaur-associated Poaceae epidermis and phytoliths from the Early Cretaceous of China. National Science Review. 5 (5): 721-727.
[4] Poinar, G. Jr.; Alderman S.; Wunderlich, J. (2015). One hundred million year old ergot: psychotropic compounds in the Cretaceous?. Palaeodiversity. 8: 13–19.
[6] Piperno, D. R.; Sues, H.-D. (2005). Dinosaurs Dined on Grass. Science. 310 (5751): 1126–1128.
---------
