Hlavní obsah

Představit si geologický čas je takřka nemožné. Přesto to pojďme zkusit

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Vladimír Socha, 2009

Sedimenty z období pozdní křídy, staré asi 67 milionů let. Východní Montana, souvrství Hell Creek.

Naše planeta je stará přes 4,5 miliardy let. Je vůbec možné si tak dlouhý časový úsek představit? Pojďme to nyní společně vyzkoušet.

Článek

Je těžké představit si geologický čas. Od pouhých několika tisíciletí, které kladly naší planetě generace učenců a teologů ještě v průběhu 17. století, jsme se v polovině století  minulého posunuli již na dech beroucí miliardy let, jež vyměřují čas našemu vesmírnému domovu nyní. Více než 4 540 milionů let nás podle aktuálních odhadů dělí od doby, kdy v mladé Sluneční soustavě vznikla srážením materiálu protoplanetárního disku nová terestrická planeta, která bude jednou pojmenována Země a jíž budou obývat rozmanité živé bytosti, od prokaryotních bakterií až po velryby a sekvoje. Jak si ale taková kvanta času představit? Někteří geologové používají zajímavé přirovnání – pokud natáhnete svoji paži, pak celé lidské dějiny, počínaje objevem našich nejstarších po dvou chodících předků v pliocenní Africe, nebudou představovat víc než tenkou špičku vašeho nehtu, kterou obrousíte jedním lehkým tahem pilníčku. Druhé přirovnání je možná ještě lepší – jste-li zdatný horolezec a vydáte-li se na vrchol nejvyšší hory Mount Everestu, přičemž se po nemalém úsilí na vrchol v nadmořské výšce 8848 metrů konečně dostanete, pak opět můžete porovnat – celé lidské dějiny zde bude oproti ohromné výšce hory představovat pouhá vločka sněhu, která tiše dopadne vedle vás.

Zde na věc půjdeme ještě jinak. Časový vjem si pomyslně převedeme na vzdálenost, přičemž délka jednoho jediného centimetru bude odpovídat přesně desítce pozemských let. Jeden milimetr je tedy pomyslným rokem, decimetr představuje milénium a kilometr odpovídá rovnému milionu roků. Průměrně dlouhý lidský život v délce trvání osmi desetiletí tedy v tomto srovnání představuje jen 8 cm (průměr jablka) a od stavby Velké pyramidy v Gíze nás dělí pouze 4,6 metru (délka většího osobního automobilu). Výška dospělého člověka pak představuje přibližně dobu, dělící nás od největšího rozmachu starověkého Říma. Geologický čas bude v tomto srovnání výrazně přesahovat tyto drobné vzdálenosti a lze jej srovnat s distancí mezi některými většími městy v našem státě, v případě těch nejdelších časových úseků pak i v rámci evropských nebo světových metropolí. Nuže vzhůru, máme před sebou dlouhou cestu…

Foto: NASA; Wikipedia (volné dílo)

Naše planeta je stará přes 4,5 miliardy let.

Doba čtení tohoto příspěvku (zhruba 10 minut) – 0,00002 mm = přibližně velikost některých mikroorganismů

Premiéra Jurského parku – 3 cm (- 30 let) = šířka nehtu palce

První přistání člověka na Měsíci – 5,4 cm (- 54 let) = velikost krabičky od sirek

Objev neptačích dinosaurů – 20 cm (-200 let) = menší tablet

Život císaře Karla IV. – 70 cm (-700 let) = délka větší užovky

Rozmach antického Říma – 2 metry (- 2000 let) = výška basketbalisty

Počátek dynastických civilizací – 6 metrů (- 6000 let) = délka dodávky

Konec poslední doby ledové – 12 metrů (-12 000 let) = délka autobusu

Vznik člověka moudrého (archaický Homo sapiens) – 200 metrů (-200 000 let) = délka přepravní lodi

Přelom pliocénu/kvartéru (vznik rodu Homo) – 2,6 km (-2 588 000 let) = přibližně vzdálenost staré budovy Národního Muzea a Staroměstského náměstí

Vznik homininů (Sahelanthropus tchadensis) – 7 km (-7 000 000 let) = přibližně vzdálenost dvou protilehlých okrajových částí Hradce Králové

Přelom paleogénu a neogénu – 23 km (-23 030 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Hradcem Králové a Pardubicemi

Katastrofa K-Pg, vyhynutí neptačích dinosaurů – 66 km (-66 040 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Olomoucí a Svitavami

Prokazatelné krytosemenné rostliny – 130 km (-130 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Brnem a Chrudimí

Nejstarší savci, počátek dominance dinosaurů – 190 km (-190 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Plzní a Havlíčkovým Brodem

Katastrofa na konci permu – 252 km (-251 900 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Ostravou a Přeloučí

První čtvernožci na souši, devon – 370 km (-370 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Zlínem a Plzní

Osídlení souše, první cévnaté rostliny – 470 km (-470 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Prahou a Stuttgartem

Kambrická exploze – 541 km (-541 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Prahou a Budapeští

První mnohobuněční – 2100 km (-2 100 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Hamburkem a Moskvou

Nejstarší eukaryota – 2300 km (-2 300 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Bratislavou a Káhirou

Vznik života – 3800 km (-3 850 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Madridem a Kyjevem

Vznik planety Země – 4 500 km (-4 540 000 000 let) = přibližně vzdálenost z Londýna do egyptské Alexandrie

Velký třesk – 13 800 km (-13 800 000 000 let) = přibližná vzdálenost mezi Prahou a australským Perthem

---

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz