Článek
Politická situace na Krymu je zejména v posledních letech dosti spletitá a chaotická (o posledním roce ani nemluvě), o ničem z toho ale dávní obyvatelé současného Krymu v podobě pozdně křídových ornitopodních dinosaurů nemohli cokoliv tušit. Ukrajina je velký východoevropský stát s rozlohou lehce přes 600 000 km2 a počtem obyvatel (před ruskou invazí) téměř 42 milionů. Sporné území Krymu, na němž byl paleontologický objev učiněn, přitom zabírá pouze asi 27 000 km2, ale k roku 2021 mělo přes 2,4 milionu obyvatel.[1] Z hlediska dinosauří paleontologie nebylo dosud území Ukrajiny dostatečně podrobně prozkoumáno, proto se dá očekávat, že odtud v budoucnu v případě příznivého vývoje ještě mnohé další objevy přibydou.
V této souvislosti není od věci připomenout, že na území tohoto státu v Kirovohradské oblasti (centrální část Ukrajiny) byl v 60. letech minulého století identifikován velký impaktní kráter Boltyš, který při průměru 24 kilometrů a stáří asi 66 milionů let může být památkou na přímého „účastníka“ katastrofických událostí na konci křídy.[2] Zároveň byl jeho původce snad i částí dříve jednolitého kosmického tělesa, jehož hlavní a největší člen dopadl v této době do oblasti budoucího Mexického zálivu a vytvořil mnohem větší kráter Chicxulub.[3] Ale zpět k dinosaurovi, který zde byl objeven (mimochodem, ve skutečnosti jsou z Krymu hlášeny již dva objevy, fragmentární kostra s ocasními a hrudními obratli jiného ornitopodního dinosaura ze stejného období byla objevena v lokalitě Alešino).[4]
Fosilie známějšího „krymského“ dinosaura byly objeveny roku 1934 ve vápencích dosud nepojmenovaného souvrství pozdně křídového stáří (geologický věk maastricht, před 72 až 66 miliony let) v lokalitě hory Beš-Koš nedaleko města Bachčisaraj G. F. Weberovou, a v roce 1945 (dle jiných údajů spíše 1946) je formálně popsal ruský paleontolog Anatolij Nikolajevič Rjabinin, slavný organizátor paleontologických expedic na území Číny i tehdejšího Sovětského svazu.[5] Rjabinin se narodil roku 1874 a v období 1. světové války vedl výpravy k řece Amur na ruském Dálném Východě blízko u hranic s Čínou. V roce 1914 zde vykopal fosilii ornitopodního dinosaura, kterého o 11 let později popsal jako vůbec prvního čínského dinosaura pod jménem „Trachodon“ amurensis (v roce 1930 byl přejmenován na dosud platné Mandschurosaurus amurensis).[6]
Rjabinin byl odborníkem také na fosilní želvy a popsal například i ptakoještěra rodu Batrachognathus, jehož první fosilie byly objeveny na území Kazachstánu.[7] Přesné datum úmrtí tohoto vědce není s jistotou známé, pravděpodobně ale zemřel na konci 40. let minulého století. Každopádně to byl právě tento geolog a vertebrátní paleontolog, který krátce po skončení 2. světové války stanovil pro fosilie kostí zadní končetiny ornitopodního dinosaura z nejpozdnější křídy jméno Orthomerus weberi. Vycházel přitom z podobnosti fosilií se zkamenělinami druhu Orthomerus dolloi, popsaným roku 1883 z území Nizozemska.[8]
Mimochodem, na revizi tohoto taxonu se nedávno podílel i český paleontolog Daniel Madzia, ornitopod z Holandska byl podle této studie pravděpodobně nehadrosauridním hadrosauroidem a jeho blízkými příbuznými mohly být asijské rody Bactrosaurus a Gilmoreosaurus.[9] Ale zpět k ukrajinskému dinosaurovi. O půlstoletí později změnil druhové jméno z weberi na weberae ruský paleontolog Lev Nesov. Uvědomil si totiž, že nálezcem fosilií byla žena, proto bylo nezbytné změnit koncovku druhového jména pro ženský rod.[10] Vzhledem k fragmentární povaze a celkové nekompletnosti fosilního materiálu tohoto taxonu je pochopitelné, že byl brzy označen za nomen dubium (pochybné vědecké jméno) a tak o něm bylo po celou druhou polovinu 20. i začátek 21. století pojednáváno.
Stojaté vody v okolí krymského dinosaura pak výrazně rozhoupal až ruský amatérský paleontolog Roman Ulansky, který k nevoli většiny světových odborníků stanovil v roce 2015 nové rodové jméno Riabininohadros ("Rjabininův hadrosaurid").[11] Vzhledem ke kontroverzní povaze Ulanského prací se však toto jméno neujalo a není dnes obvykle považováno za platné. Ulanského zásluhou je alespoň to, že přiměl další, méně kontroverzní osobnosti paleontologie, aby se na fosilní nálezy dinosaurů z Ukrajiny a konkrétně z Krymu znovu a detailněji podívali. Výsledkem bylo mimo jiné zjištění, že „krymský“ Orthomerus ve skutečnosti svému belgickému jmenovci nebyl blízce příbuzný. Jednalo se nejspíš o zástupce vývojového kladu Styracosterna, ale stojícího zároveň mimo klad Hadrosauroidea.[12] Zjednodušeně řečeno, ukrajinský teropod byl zástupcem býložravých ptakopánvých dinosaurů, vzdáleně příbuzných populárním kachnozobým dinosaurům. Víc nám o něm snad prozradí až případné budoucí objevy v oblasti krymské Bachčisaraje.
---------
Odkazy:
---------
[1] Viz odkaz https://en.wikipedia.org/wiki/Crimea
[2] Kelley, S. P.; Gurov, E. (2002). The Boltysh, another end-Cretaceous impact. Meteoritics & Planetary Science. 37: 1031–1043.
[3] Jolley, D.; et al. (2010). Two large meteorite impacts at the Cretaceous-Paleogene boundary. Geology. 38 (9): 835-838.
[4] Dalla Vecchia, F. M. (2014). An overview of the latest Cretaceous hadrosauroid record in Europe. In D. A. Eberth & D. C. Evans (ed.). Hadrosaurs. str. 268-297.
[5] Riabinin, A. N. (1945). [Dinosauří pozůstatky z pozdní křídy Krymu]. Vsesoy. Nauch.-Issledov. Geol. Inst. Matl. Paleontol. Strat. (rusky). 4: 4–10.
[6] Riabinin, A. N. (1930). Mandschurosaurus amurensis nov. gen, nov. sp. a hadrosaurian dinosaur from the Upper Cretaceous of the Amur River. Soc. Paleontol. Russ. Mem. 2: 1–36.
[7] Ryabinin, A. N. (1948). Remarks on a flying reptile from the Jurassic of the Kara-Tau. Akademia Nauk, Paleontological Institute, Trudy. 15 (1): 86-93.
[8] Seeley, H. G. (1883). On the dinosaurs from the Maastricht beds. Quarterly Journal of the Geological Society of London. 39 (1–4): 246–253.
[9] Madzia, D., Jagt, J. W. M. & Mulder, E. W. A. (2019). Osteology, phylogenetic affinities and taxonomic status of the enigmatic late Maastrichtian ornithopod taxon Orthomerus dolloi (Dinosauria, Ornithischia). Cretaceous Research. 108: 104334.
[10] Nessov, L. A. (1995). Dinozavri severnoi Yevrazii: Novye dannye o sostave kompleksov, ekologii i paleobiogeografii. Institute for Scientific Research on the Earth's Crust, St. Petersburg State University, St. Petersburg (rusky): 1-156.
[11] Ulansky, R. E. (2015). Riabininohadros, a new genus for hadrosaur from Maastrichtian of Crimea, Russia. (PDF). Dinologia (rusky), 10 str.
[12] Lopatin, A. V.; Averianov, A. O. (2019). On the findings of dinosaurs in the Crimea. Proceedings of Higher Educational Establishments. Geology and Exploration 2019. (1): 67-71.