Článek
V roce 2012 byl ve sbírkách Paleontologického oddělení Masarykovy univerzity v Brně identifikován zub z lokality Švédské šance, původně popsaný jako zub mořského krokodýla. Paleontolog Daniel Madzia (tehdy ještě student PřF MU) jej identifikoval jako první fosilii dravého dinosaura, objeveného na našem území.[1] Tato tzv. „moravská tetanura“ z pozdní jury žila v době před 160 miliony let na území jižní Moravy, o mnoho více o ní ale zatím nevíme. Než budou případně objeveny další zkameněliny záhadného dravého dinosaura (ostatně ze stejné lokality byly nedávno oznámeny objevy četných fosilií mořských plazů ze skupiny plesiosaurů)[2], můžeme si jej zkusit lépe představit na základě popisu příbuzného druhu, žijícího ve stejné době na západě Evropy.
Tím druhem je megalosaurid Eustreptospondylus oxoniensis, žijící rovněž před asi 163 až 157 miliony let (geologický věk oxford). Stejně jako „náš“ teropod od Brna, i eustreptospondylus byl obyvatelem pozdně jurské ostrovní Evropy, která měla tehdy podobu soustavy ostrovů v mělkém teplém moři. Eustreptospondylové byli zástupci čeledi Megalosauridae a podčeledi Eustreptospondylinae. Rodové jméno Eustreptospondylus („pravý Streptospondylus“) bylo sice stanoveno až roku 1964, první nález fosilií tohoto dinosaura se ale datuje již k roku 1870. Zkameněliny byly objeveny v lokalitě Summertown Brick Pit severně od Oxfordu v sedimentech geologického souvrství Oxford Clay.
Jednalo se o v té době nejkompletnější známou kostru velkého teropoda, která je dodnes jednou z nejlépe dochovaných skeletů pozdně jurských teropodů v Evropě. V roce 1871 popsal fosilii profesor John Phillips, tehdy jí však ještě nepřidělil žádné vlastní vědecké jméno.[3] Až v roce 1890 paleontolog Arthur Smith Woodward označil zkamenělinu za jedince druhu Megalosaurus bucklandii, prvního vědou popsaného teropoda vůbec.[4] Ve skutečnosti byl ale megalosaurus, představený vědeckému světu již roku 1824, jen blízkým příbuzným o několik milionů let mladšího eustreptospondyla.
Osud prvního popsaného druhohorního dinosaura spočíval do značné míry v tom, že se stal jakýmsi taxonomickým odpadkovým košem, do kterého byly „házeny“ všechny hůře známé teropodí taxony po dobu více než stovky let od jeho vstupu do vědeckých dějin. Počátkem 20. století přeřadil maďarský baron Franz Nopcsa zmíněný fosilní materiál do druhu Streptospondylus cuvieri[5], což je ale obskurní taxon, pojmenovaný již roku 1842 na základě nyní ztraceného obratle.[6] Slavný německý paleontolog Friedrich von Huene potom pro stejný materiál používal střídavě jméno Streptospondylus cuvieri a opět Megalosaurus cuvieri[7]. Na vnesení světla do této nejasné systematiky si teropod z Anglie musel počkat celých 94 let od doby svého objevu.
Konečně roku 1964 přišel britský paleontolog Alick Donald Walker s novým rodovým i druhovým jménem, které je i dnes stále v platnosti – zní Eustreptospondylus oxoniensis.[8] Rodové jméno doslova znamená „pravý Streptospondylus“, druhové potom odkazuje k místu objevu, nacházejícím se na území hrabství Oxford. Typový exemplář tohoto teropoda byl ještě subadultní, tedy dosud nedospělý jedinec, dosahující délky zhruba 4,6 metru a odhadované hmotnosti pouze lehce nad 200 kilogramů.[9] To by znamenalo, že se jednalo o menšího teropoda, který mohl být ostrovním trpaslíkem, jehož vývoj byl přímo ovlivněn ostrovním nanismem. Také moravská tetanura byl menší až středně velký teropod o délce kolem 5 metrů, což je hrubý velikostní odhad odvozený na základě 25 mm dlouhé korunky objeveného zubu.
V rámci omezené potravní nabídky se po generace mohla populace těchto teropodů velikostně zmenšovat, až z nich byli mnohem menší dinosauři, než byli jejich předkové nebo příbuzní v jiných oblastech. Tomu by ostatně odpovídal i charakter jejich životního prostředí, protože eustreptospondylové obývali ostrovní oblasti budoucí západní Evropy v období počínající pozdní jury. Tak byli také ztvárněni v dnes již legendárním trikovém dokumentu BBC Putování s dinosaury z roku 1999. Ve skutečnosti ale tento megalosaurid žádným trpaslíkem nebyl, představoval spíše dravce střední velikosti. Jak už bylo uvedeno (ale ve vědecké komunitě zpočátku nedoceněno) typový exemplář ještě nebyl plně dorostlý. Dospělý jedinec mohl měřit na délku asi 6 až 7 metrů a vážit zhruba 500 kilogramů, což už není příliš v souladu s představou ostrovního trpaslíka (ačkoliv i tak patřil spíše mezi menší megalosauridy).[10]
Lebka eustreptospondyla vyhlížela při pohledu z boku jako úzká a mírně zašpičatělá, nozdra byla velká a orientovaná u její svrchní části. Horní strana lebky byla ztluštělá a poměrně mohutná, nevyčnívaly z ní ale žádné růžky nebo jiné výrůstky. Podle velikosti zubních jamek lze usuzovat, že třetí zub v dolní čelisti byl zvětšený, což mohlo souviset například se specializací pro chytání ryb. Ty mohly být častou součástí jídelníčku tohoto ostrovního teropoda, ačkoliv jeho hlavní kořistí byli nejspíš suchozemští obratlovci. Stavbou svých obratlů se eustreptospondylus blížil druhu Streptospondylus altdorfensis, který byl ostatně jeho blízkým příbuzným.[11] Walker považoval druh E. oxoniensis za zástupce čeledi Megalosauridae (ovšem v nesprávném systematickém pojetí), někdy byl ale řazen i do vlastní čeledi Eustreptospondylidae.
Dnes bývá tento druh stále řazen do čeledi Megalosauridae, zároveň pak do podčeledi Eustreptospondylinae. Jeho příbuzní z řad megalosauridů pak spadají do jedné ze dvou dalších podčeledí (Megalosaurinae – například Megalosaurus a obří Torvosaurus) a dále Afrovenatorinae (například Afrovenator nebo Magnosaurus).[12] Když se nyní v úvahách vrátíme zpět na začátek, ocitneme se znovu u teropoda od Brna. Do které skupiny asi tento „moravský“ dravec patřil a které již známé druhy byly jeho nejbližšími příbuznými? Toto 160 milionů let staré tajemství nám mohou prozradit jedině nové fosilní objevy z lokality Švédské šance. Snad se jich v příštích letech dočkáme.
---------
Odkazy:
---------
[1] Madzia D. (2014). The first non-avian theropod from the Czech Republic. Acta Palaeontologica Polonica. 59 (4): 855–862.
[2] Viz odkaz http://scigeo.actamm.cz/cs/oxfordsti-pliosauri-severni-tethydy-v-kontextu-fylogeneze-kladu-thalassophonea/
[3] Phillips, J. (1871). Geology of Oxford and the Valley of the Thames. 529 pp.
[4] Benson, R. B. J.; Barrett, P. M.; Powell, H. P.; Norman, D. B. (2008). The taxonomic status of Megalosaurus bucklandii (Dinosauria, Theropoda) from the Middle Jurassic of Oxfordshire, UK. Palaeontology. 51 (2): 419–424.
[5] Nopcsa, F. (1906). Zur Kenntnis des Genus Streptospondylus. Beiträge zur Paläontologie und Geologie Österreich-Ungarns und des Orients: Mitteilungen des Geologischen und Paläontologischen Institutes der Universität Wien. 19: 59-83.
[6] Owen, R. (1842). Report on British fossil reptiles. Report of the British Association for the Advancement of Science. 11: 60–204.
[7] Huene, F. von (1926). The carnivorous Saurischia in the Jura and Cretaceous formations, principally in Europe. Revista del Museo de La Plata. 29: 1-167.
[8] Walker, A. D. (1964). Triassic reptiles from the Elgin area: Ornithosuchus and the origin of carnosaurs. Philosophical Transactions of the Royal Society B. 248 (744): 53–134.
[9] Paul, G. S. (1988). Predatory Dinosaurs of the World. Simon & Schuster. pp. 287–288.
[10] Holtz, T. R., Jr.; Rey, L. V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House.
[11] Sadleir, R.; Barrett, P. M.; Powell, H. P. (2008). The anatomy and systematics of Eustreptospondylus oxoniensis, a theropod dinosaur from the Middle Jurassic of Oxfordshire, England. Monograph of the Palaeontological Society. 160 (627), 82 pp.
[12] Carrano, M. T.; Benson, R. B. J.; Sampson, S. D. (2012). The phylogeny of Tetanurae (Dinosauria: Theropoda). Journal of Systematic Palaeontology. 10 (2): 211-300.
---------